1135

Zdýmiti = ukrásti, stehlen. Val. Vck.,
Slavč. 11.

Zdymnouti = zavinouti. VSlz. I. 234.,
Vhl.

-zě (u Bozě, ve 14. stol. a výjimkou
vedlé toho také: u Boze). Gb. Hl. 101.

Že. Ty źe (si je = jsi) chytřejší. U Místka.
Brt. D. 359.

Zeberer Jan. Cf. Bačk. Písm I. 170.,

189., Zl. Jg. 93.

Zeblík (žeblík?), u, m., degea, zastr.
Rozk. — Pršp. 21. 4. zebolík, ranopar,
serpens.

Zeboně, ě, f., voramen, zastr. Veleš.

Zebra. Cf. Brm. I. 3. 50., Hlb II. XXXVI.

Zebráně, ě, n., rapina, zastr. Bhm.

Zebrati se = sejíti se Už se myslim
nězeberem. Laš. Brt. D. 298. Jak se zebe-
reme, tak se zedereme (nějak bude, se přece
uživíme). Vck.

Zebu = býk. Vz., Kram. Slov.

Zebzový květ = bezový. 15. stol D.
Gesch. 292.

Zečtveřený = zdvojmocněný. Pdl.

Zečtveřiti, il, en, ení = na druhou moc-
nosť povýšiti, zdvojmocniti. Šim. 112., 124.

Zeď. Cf. Mkl, Etym. 405. b. Z, v pl.
u nových také zdě, zděmi. D. Lhrg. 180.
Městská z. a parkan v Čech v 15. a 16. stol.
Cf. Wtr. Obr. I. 215. nn., 794. Palác obe-
zděný zdmi. Mill. 74. Jinde v Mill. obecně
zděmi. Jir. — Postaviti z = roztáhnouti
před někým svrchní oděv, aby neviděl, co
se děje. V zlodějské řeči. Us.

Zedna, funditus BO.

Zedňácký, Freimaurer-. Pdl.

Zednář. Vz Nár. listy 1889. ²³/₈., odpol.
čísl. a Jos. Svátka Obrazy z kulturních
dějin čes.

Zednati něco = zjednati. Arch. VIL 38.
a tam často.

Zední úhel, angulus murorum. Ol. 2.
Pass. 26. 25.

Zednický, ého, m. = zedník. Mtc. 1892.
282.

Zednictví. Vz Kram. Slov.

Zedrati co: sukni. Pož 141. Kdo zodral
opätky, nech chodí na sáre. Slov. Lipa I.
120. Už som krpce zodral, čo chodím ku
tebe. Sl. ps. 300. — jak. Zdráv zodral a
oderky do špitála (hovoria novú šatu po
prvé majúcemu dieťatu potahujúc ho za uši)
Slov. Zátur. Mohla by som celé mesto zbe-
hať a nohy až po kolená zodrať a predca
by som groša nedoniesla Chlpk. Dram. II.
57. Bude robiť, co ruky po lakte zoderie.
Frsc. Zor. 1. 90. Zodral ho do deviatej kože
(o bitce). Slov Zátur. To som dávno v krp-
cách zodral. Zátur. — kdy. Dobre že si
té palce nezoderie v robote (tak pilně pra-
cuje). Slov. Zátur.

Zedvojný odkaz = na vybranou, Wahl-
vermächtniss, n. Pr. tr.
Zefina, y, f. = Josefa. Prss.
Zegzulka = zezulka.
Zegžiti. Vz Macek (dod).
Zechkati = říkati ech. Phľd. X. 314.
Zeithammer Řeh. Cf. Tf. Mtc. 36., Ukaz.

Zej = mořský zajic, aplasia. Cf. Ott. II.
513., Brm. IV. 2. 311.

Zeje, vz Záti.

Zejíti. Na mu kuši je ně (mně) zima,
zašla by sa ně perina. Brt. N. p. 527. To
mi nemože z. z myšleňá (z mysli). Mor.
Vhl.

Zejkokřídlec, dlce, m , ennomos, motýl.
Vz Kk. Mot. 248.—252., Šír.

Zejkozobý holub. Vz Brm. II. 2. 710.

Zejovka. Cf. Brm. IV. 2. 398.

Zejozob, a, m., anastomus lamelligerus,
pták. Brm. II. 3. 383.

Zejtra. Cf. Mkl. Etym. 373 a.

Zejtradomů, os. jm. 1589. Wtr. Obr. I.
89

Zejtřejšní = zejtřejší, Mor Rgl.

Zejtří. Jej na z. zabiti spósobili Zrcd.
9. b.

Zeju, vz Zíti.

Zelé, caule. Byl. 15. stol. Zelé nebylo.
Let. 208 Z královo = durman. Brt. N, p.
II. 390.

Zelektrovaný, elektrisirt. ZČ.

1. Zeleň alkalická. Vz Ott. I. 884. Z.
malachitová, metbylanilinová. KP. VI. 216 ,
229.

3. Zeleň listová. Rosc. 23.

Zelená, vz Zelený (ku konci).

Zelenáč, e, m. = druh zeleného chmele.

Zeleňák, a, m. = člověk nově na loď
přišlý. Osv 1872. 13

Zelenec, nce, m., virideri-, kámen. Pršp.
6. 19.

Zelenina, y, f., vz Slov. zdrav., Kram.
Slov. 592.

Zelenisko, a, n. = zelenina. Z. do po-
lévky. Rgl.

Zelenivo, a, n. = zeleniny, Grünzeug, n.
Rr. Sb.

1. Zelenka = zelená hruška, zimňatka,
zimnica, zimňačka. Mor. Brt Virenda. Pršp.
27. — Z. = zelená žabka, rosnička, Laub-
frosch. U Úboče. Rgl

2. Zelenka, y, m., os jm. Z Jan Dismas,
hud. 1679.—1745 Cf. Srb 74. — Z. =
obrajt, finanční strážník, Aufseher (od zele-
ného obleku). Val. Slavč. 100.

Zelenkastý = zelenkavý. Slov. Šd.

Zelenkavý = do zelena.

Zeleno. Kdyby tam byl zůstal, už by
byl dávno pod zelenem (mrtev). Mor. Rgl.

Zelenohorský rukopis, vz Rukopis (dod.),
Hš. Dod 1. T. č. 1

Zelenokam. Cf. Chat. 41., Hlb. II.XXXVI.

Zelenopláštník, a, m., geometra, motýl.
Vz Kk. Mot. 254.—256

Zelenorezný, Grünspan-. Z bronc. Dk.
Aesth. 567.

Zelenosť. Ž kl. 36. 2.

Zelenuška, y, f., chlorops, moucha. Cf.
Brm. IV. 506.

Zelený. Cf. Mkl 400. a. Les chvojný
(černý) i zelený (živý, listnatý). Sdl. Hr.
VII. 151., 155., Osv. Neb když se to děje
na zeleném (mladém), co pak bude na su-
chém (starém)! Drk. 166. a. Z. jak krušina.
Vhl. Je zlostí všecek z-ný. Us. Pdl. — Z.
čtvrtek. Vz Zbrt. 71., 73., 76., Obz. 1892.
(Brt), Km. 1887. 772. nu. Hodí-li se na z.

518*