1137

Zeměvratnosť, i, f., Geotropismus. Hg.
144.

Zeměvratný, geotropisch. Z. rostliny,
pohyby. Hg. 82., 144.

Zemězpytecký, geologisch. Mour.

Zeměžijec, jce, m. Člověk je z. Msr.

Zeměžluč. Byl. 15. stol., Rosc. 131. Cf.
Drcák.

Zemia = zemč. VSlz. I. 165.

Zemiak. Kde z. leží, nedávej reži. Rr.

Zemiakový = zemákový. Z. květ. N.
Hlsk. XIV. 161.

Zemice. Co k těm z-cem příslušie. Arch.
VII. 644. Z. kladská. Kar. 32. Zemička —
mamička. Brt.

Zemina Otravy z-nami. Vz Pelc. 436.

Zemitý. Z. nerost, lom, uhlí. NA. V. 471.,
472., 516.

Zemľanka, y, f. = izba v zemi, rus.
Phľd. VI. 247.

Zemnáč, e, m., opinacus, červ, zastr.
Pršp. 23. 43.

Zemňačisko, a, n. = zemákoviště. Val.
Vck., Brt. D. 145.

Zemňákovica, e, f. = bramborová po-
lévka. Val. Slavč. 65.

Zemní bydliště, tělo. Št. Kn. š. 52., 48.
Z. paní, vz Runa (2. dod.).

Zemnička = vytřený, stočený len, místy
žemlička. V Krkonš. Hk.

Zemnitý. Lom kriedy je z-tý. Ev. šk.
III. 162.

Zemnosť, i, f., melancholia, zastr. Veleš.

Zemnouti klasy rukama. BO.

Zemokříček, čku, m., Tamariske. Lpř.
Sl. I. 569.

Zemokruh, u, m., Thierkreis, Zodiacus,
m. Rk.

Zemoměrna, y, f., geometria, zastr. Pršp.
59., Rozk. Vz Zemomerka.

Zemoplaz. B. mik. Act. 10. a 11.

Zemořech, u, m., saps, rostl. Pršp. 32.
87.

Zemoryj, e, m. = krtek. Slov. Němc,
Rr. Sb., Koll. St. 306.

Zemožlutý. Z. vajíčko chřástalovo. Šír.
Pt.

Zemříti. Vz Smrť (hl. dod.). — abs.
Keď sa dievčä vydá, akoby zomrelo. Sb.
sl. ps. II. 1. 60. Ptá-li se někdo, slyše zvo-
niti umíráčkem, kdo to zemřel, odpovídají
žertem: Teplý zemřel a studenému se zvoní.
U N. Bydž. Kšť. — na čem. Oba na jiném
z-li (v jiné víře). Bart. 283. — jak. Vítr
bez stopy zmírá. Zr. Am. — kde. Vzdech
na rtech zmíral. Zr. Gris.

Zemsko, a, n. = pozemsko. Šd.

Zemský. Cf. Pr. tr. 159. Z. důstojen-
ství v Čech. Vz Ott. VI. 546. Z. = kraje etc.
se týkající. Z. dědiny. Vz Dědinný (dod.).
K z. dobrému. Št. Kn. š. 156.

-zeň přípona. Cf. Gb. Ml. I. 59.

Zend = řeč staroperská, starší nežli san-
skrit. Vz Pal. Rdh. II. 14.

Zendíř, e, m., gamena, monstrum, zastr.
Pršp. 17. 399.

Zenelt, vz Zmelt (dod.).

Zeolithický, zeolithisch. Sl. les.

Zepindlo, a, n., nastula, zastr. Hank.
Sb. 176.

Zeplovaný = zeplvaný, bespieen. Mus.
1890. 190.

Zepříti co kam: nohy do kachlí. Slez.
Šd. — se nač. Nemohu se z. ani na ruky
ani na nohy. Šd.

Zepsati, zpíši, zpisovati = popsati hl.
malbou, beschreiben, bemahlen. Sieně malo-
váním sepsané. Št. Sv. Aug.

Zeptati se na kom. Zeptej se na těch,
kteříž .. . Krnd. 195.

Zeřatek, tka, m., rj.; řeřatek, noctiluca,
červ, zastr. Pršp 22. 34,, Bhm. Fl. 196.

Zerav. Cf. Mllr. 105., Rosc. 102., Hlb.

I. 204.

Zerdžať = řehtati, wichern. Slov. Bl.
Ps. 49.

Zeřebina, cetena = jeřabina?, zastr. Pršp.
26. 29.

Zeřicha, y, f., nasturciaca, rostl. zastr.
Vz Pršp 30. 39.

Zeřivý, vz Zořivý.

Zermutiti se, vz Rmutiti. KP. V. 371.

Zerva, vz Rozponka (dod.).

Zerzavý. Mkl. Etym. 284. a.

Zescati. Dítě zescalo křtitedlnici. Výb.

II. 700.

Zesci = zésti. Mal ho očima z. Slov. Rr.
Sb.

Zesinavěti, ěl, ění = zesinati. Kos.

Zeskalnělý, versteinert. Kod.

Zeskvrčkovati se. Když se přede, na-
pomínají: Nekruť to tak, zeskvrčkuje sa to.
Zlinsky. Brt. D. 274.

Zesliznatěti, ěl, ění = slizným se státi.
Ott. IV. 933.

Zesnětivělý = co zesnětivělo.

Zesnětivěti, ěl, ění, gangränesciren.

Zesolnatění, n. Z. vody. Kv. 1871. 395.
Vz násl.

Zesolnatěti, ěl, ění, salzig werden. Pdl.
exc.

Zespati. Nedáme se z. tomu, kdo nás
chce zklamati. Arn. 2494. Z. se = vyspati
se. Sv. ruk. SR. 843.

Zespod. Jeho pře z. zůstala (prohrál).
Kom. Lab. 68.

Zespolka a jednostajně krále volili. Let.
124.

Zesrati. Dítě zesralo oltář. Výb. II. 770.

Zesternásobiti co, verhundertfachen.
Pal. Rdh. III. 137.

Zésti = snísti, comedere. Ev. olom. 172.,
285.

Zestraniti a osamotiti se. Pal. Rdh. III.
251.

Zesýrovatělý, verkäst. Exc.

Zeščerbatěti. Obilí s-tělo. Laš. Tč. Vz
Ščerbatý.

Zešemřívati se = svečeřívati se. Brt. D.
298.

Zešereděti, ěl, ění = šeredým se státi.
Us. Hk.

Zešilhavěti, ěl, ění = šilhavým se státi.
Brnt.

Zeškareděti, ěl, ění = škaredým se státi,
hässlich werden. Us Šd.

Zeškorpiti se s kým = pohádati se.
Brt. D. 298.

Zešosákovatěti, ěl, ění = šosákem se
státi. Stč. Luň. 179.