Předchozí (1137)  Strana:1138  Další (1139) |
|
|||
1138
|
|||
|
|||
Zešuškati se s kým = tajně se umlu-
viti. Laš. Brt. D. 298. Zešuvířelý = šuvěrý. Brt. D. 276. Vz
násl. Zešuvířeť = zbortiti se. Deska na slunci
s-la. Brt. D. 298. Zeť. Cf. Mkl. Etym. 401. b. Mor. Z., sans.
gán, gánati nasci, lit. žentas, řec. yíyvofiai, lat. gigno. Mkl. Etym. 270. Zeťkovec = zeťovec, vce, m., der Bruder
des Schwiegersohnes. Šd. Zetlení, vz Zetlenice. Pršp. 61.
Zetleti. Ž. kl. 48. 15., 101. 27.
Zevavica, e, f. = láva? Vulkány, čo blujú
z-cu. Slov. Phľd. VIII. 134. Zeviti co komu. Št. Kn. š. 72. Zevil
nám svú vóli trojí svatým čtením. Št. Kn. 8. 51. Zevla, y, m. = zevel. Rk.
Zevlounka, y, f., fem. k zevloun. Rk.
Zevlovati. Po věcech (vnějších) z-vlují.
Kom. Lab. 5. Zevna. Ž. kl. CMD. 25.
Zevně. Cf. Mkl. Etym. 396. b.
Zevnější, vz Zevní a Zevný,
Zevní. Ž. kl. 138. 9.
Zevniter = zevnitř. Slov. Koll. Sl. dc.
IV. 86. Zevnitřní pokora, skutek. Pož. 24., 61.
Zevno proti opaku: nitro. Dk.
Zevnosť, i, f., Aeusserlichkeit, f. Dk. Dj.
f. 172. Zevnověda, y, f. Z. proti: nitrověda. Dk.
Zevrubně. Cf. To vše plněji a šíře list
v sobě zavierá. Arch. VIII. 546. Zevšeobecněný, verallgemeinert. Dk.
Zevšeobecňovací, verallgemeinernd. Z
činnosť. Dk. Zeyer Jul., nar. 1841. Cf. Bačk. Př. 186.
Zez = z. V Domažl. Jrsk. Zez Babor,
zez Čech, zez žita; jen před s a z slyšeti ze. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38. Zeza. Je z. Hradišča. Stanul z. stativ
(stavu tkadlcovského). Mor. Brt. D. 189. Zezelulka, y, f., vz Žežhule.
Zezevnění, n, Aeusserung, Offenbarung.
Ton jest z. vnitra. Dk. Aesth. 249. Zezevněný; en, a, o, geäussert, offen-
bart. Dk. Dj. f. 170. Zezevniti, il, ěn, ěný, zezevňovati, äus-
sern, offenbaren. Dk. Dj. f. 179. Zezhulice, e, f., vz Žežhule. Orl. VI. 194.
Zezl = žezlo, zastr. D. Gesch. 119.
Zezněti, ěl, ění. Chlapec na službě ze-
zněl = zjadrněl, sesílil dobrou stravou. Val. Brt. D. 298. Zezouti. Sluhy obnaživše ji i szuchu.
Kat. 170. Zezuliena, y, f. = zezulena. Slov. N.
Hlsk. III. 147. Zežabený, vz Ihlica (dod.),
Zežhulka, y, f., vz Žežhule.
Zfackovati něco = špatně udělati. Us.
Rgl. Zfanfrniti, il, ěn, ění, toll, vernarrt
machen. Rk. Zformování látky. Dk. Aesth. 654.
Zformovaný. Až by Kristus z-ván byl
v vás. Dik. II. 17. |
Zfrancouzštělý = zfrancouzený. Koll.
III. 311. Zfuněti = zafouknouti, zaváti. Však
darmo ani vetrík nezfuní. Phľd. XII. 735. Zg, zh změněno na Dol. v žď: roždí
(roští). Brtch. Zgägnouti polož před Zgajdati.
Zgebúzniť, cf. Gebúzniť, Slov. Rr. Sb.
Zgegnouti, vz Zgägnouti.
Zglundaný = schoulený. Val. Slavč. 41.
Zglýnať, vz Zblýňati.
Zgrabělý = zkřehlý. Mám z-lé ruce. Slez.
Šd. Zgrablý = zgrabělý (předcház). Brt. D.
299. Zgracnouť = za své vzíti, zu Grunde
gehen. Lib. NZ. I. 548. Zgrbla, y, f. = skrbák. Mor. Brt.
Zgrblon, ě, m. = skrblík. Dol. Brtch.
Zgrbloš, e, m. = zdechloš. Slez. Šd.
Zgrěňať = všetečně sháněti, shledávati.
Dol. Brtch. Zgrmančený, cf. Grman. Z. pochopy.
Slov. Phľd. II. 318. Zgrmaněti. Slívy z-ly. LObz. XX. 155.
Cf. Grman. Zgryfiti oprav v: Zgrýfiti.
Zgrýnati = vyhledávati, krásti. Val. Vck.
Zgubík = rublík. Val. Brt. D. 63.
Zgyglati = pokaziti, verderben. Val. Vck.
Zgýpy, pl. Chodí ene na a. = toulá se
po besedách, po návštěvách. Slez. Šd. Zgýpať = choditi na zgýpy. Vz před-
cház. Slez. Šd. Zh, vz Zg (dod).
Zhačkati, cf. Zháčiti. Slov. Phľd. VIII.
171., X. 5. Zhaditi, schlängeln. Ztmilo sa, kosá
blýskavica zhadí sa, hromu dutý zvon za- stená. Slov. Vaj. T. m. 41., Orl. X. 97. Zhadnúť = uhodnouti. Mor. Brt. D.
Zháha. Cf. Mkl. Etym. 406. b.
Zhájiti koho. Výb. II. 773. — co komu
jak. Že mu to právem zhájí = zabaví. Wtr. Obr. I. 592 Zbákati = zhýkati. Ten vztekom zháka.
Slov. Phľd. VI. 254. Zhamplovati koně = sedrati. Brt. D. 213.
Zháňati = dováděti. Děti zhanaju. Mor.
Brt. D. 299. Zharašiti, vz Harašiti. Vietor lístim zha-
rašil. Phľd. VIII. 271. 1. Zhárati. Lid krutou pohanou ke skutku
pomsty se zháral. Čch. Sl. 96. Zhasinák, u, m., Lichtlöscher, -hut, m.
Rk. Zhatlati něco = zplésti, zmásti. Us. Rgl.
Zhazovať se n. zhoďovať se = shodovati
se, srovnávati se. Laš. Brt. D. 299. Zhebati = postonávati. Pořád s-bá. U Kr.
Hradce. Kšť. Zhedvábniti. Hr. ruk. 284.
Zheknúť koho z čeho = zraditi co komu.
Val. Slavč. 52. Zheslovaný nárud = hesla milující. Km.
X. 705. Zhláskovati si drsnoty řeči. Kmp. Gr.
117. Zhlavec, cervical. Mill. 17.
Zhlaví, vz Solák (dod.).
|
||
|
|||
Předchozí (1137)  Strana:1138  Další (1139) |