1138

Zešuškati se s kým = tajně se umlu-
viti. Laš. Brt. D. 298.

Zešuvířelý = šuvěrý. Brt. D. 276. Vz
násl.

Zešuvířeť = zbortiti se. Deska na slunci
s-la. Brt. D. 298.

Zeť. Cf. Mkl. Etym. 401. b. Mor. Z., sans.
gán, gánati nasci, lit. žentas, řec. yíyvofiai,
lat. gigno. Mkl. Etym. 270.

Zeťkovec = zeťovec, vce, m., der Bruder
des Schwiegersohnes. Šd.

Zetlení, vz Zetlenice. Pršp. 61.

Zetleti. Ž. kl. 48. 15., 101. 27.

Zevavica, e, f. = láva? Vulkány, čo blujú
z-cu. Slov. Phľd. VIII. 134.

Zeviti co komu. Št. Kn. š. 72. Zevil
nám svú vóli trojí svatým čtením. Št. Kn.
8. 51.

Zevla, y, m. = zevel. Rk.

Zevlounka, y, f., fem. k zevloun. Rk.

Zevlovati. Po věcech (vnějších) z-vlují.
Kom. Lab. 5.

Zevna. Ž. kl. CMD. 25.

Zevně. Cf. Mkl. Etym. 396. b.

Zevnější, vz Zevní a Zevný,

Zevní. Ž. kl. 138. 9.

Zevniter = zevnitř. Slov. Koll. Sl. dc.
IV. 86.

Zevnitřní pokora, skutek. Pož. 24., 61.

Zevno proti opaku: nitro. Dk.

Zevnosť, i, f., Aeusserlichkeit, f. Dk. Dj.
f. 172.

Zevnověda, y, f. Z. proti: nitrověda. Dk.

Zevrubně. Cf. To vše plněji a šíře list
v sobě zavierá. Arch. VIII. 546.

Zevšeobecněný, verallgemeinert. Dk.

Zevšeobecňovací, verallgemeinernd. Z
činnosť. Dk.

Zeyer Jul., nar. 1841. Cf. Bačk. Př. 186.

Zez = z. V Domažl. Jrsk. Zez Babor,
zez Čech, zez žita; jen před s a z slyšeti
ze. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38.

Zeza. Je z. Hradišča. Stanul z. stativ
(stavu tkadlcovského). Mor. Brt. D. 189.

Zezelulka, y, f., vz Žežhule.

Zezevnění, n, Aeusserung, Offenbarung.
Ton jest z. vnitra. Dk. Aesth. 249.

Zezevněný; en, a, o, geäussert, offen-
bart. Dk. Dj. f. 170.

Zezevniti, il, ěn, ěný, zezevňovati, äus-
sern, offenbaren. Dk. Dj. f. 179.

Zezhulice, e, f., vz Žežhule. Orl. VI. 194.

Zezl = žezlo, zastr. D. Gesch. 119.

Zezněti, ěl, ění. Chlapec na službě ze-
zněl = zjadrněl, sesílil dobrou stravou. Val.
Brt. D. 298.

Zezouti. Sluhy obnaživše ji i szuchu.
Kat. 170.

Zezuliena, y, f. = zezulena. Slov. N.
Hlsk. III. 147.

Zežabený, vz Ihlica (dod.),

Zežhulka, y, f., vz Žežhule.

Zfackovati něco = špatně udělati. Us.
Rgl.

Zfanfrniti, il, ěn, ění, toll, vernarrt
machen. Rk.

Zformování látky. Dk. Aesth. 654.

Zformovaný. Až by Kristus z-ván byl
v vás. Dik. II. 17.

Zfrancouzštělý = zfrancouzený. Koll.
III. 311.

Zfuněti = zafouknouti, zaváti. Však
darmo ani vetrík nezfuní. Phľd. XII. 735.

Zg, zh změněno na Dol. v žď: roždí
(roští). Brtch.

Zgägnouti polož před Zgajdati.

Zgebúzniť, cf. Gebúzniť, Slov. Rr. Sb.

Zgegnouti, vz Zgägnouti.

Zglundaný = schoulený. Val. Slavč. 41.

Zglýnať, vz Zblýňati.

Zgrabělý = zkřehlý. Mám z-lé ruce. Slez.
Šd.

Zgrablý = zgrabělý (předcház). Brt. D.
299.

Zgracnouť = za své vzíti, zu Grunde
gehen. Lib. NZ. I. 548.

Zgrbla, y, f. = skrbák. Mor. Brt.

Zgrblon, ě, m. = skrblík. Dol. Brtch.

Zgrbloš, e, m. = zdechloš. Slez. Šd.

Zgrěňať = všetečně sháněti, shledávati.
Dol. Brtch.

Zgrmančený, cf. Grman. Z. pochopy.
Slov. Phľd. II. 318.

Zgrmaněti. Slívy z-ly. LObz. XX. 155.
Cf. Grman.

Zgryfiti oprav v: Zgrýfiti.

Zgrýnati = vyhledávati, krásti. Val. Vck.

Zgubík = rublík. Val. Brt. D. 63.

Zgyglati = pokaziti, verderben. Val. Vck.

Zgýpy, pl. Chodí ene na a. = toulá se
po besedách, po návštěvách. Slez. Šd.

Zgýpať = choditi na zgýpy. Vz před-
cház. Slez. Šd.

Zh, vz Zg (dod).

Zhačkati, cf. Zháčiti. Slov. Phľd. VIII.
171., X. 5.

Zhaditi, schlängeln. Ztmilo sa, kosá
blýskavica zhadí sa, hromu dutý zvon za-
stená. Slov. Vaj. T. m. 41., Orl. X. 97.

Zhadnúť = uhodnouti. Mor. Brt. D.

Zháha. Cf. Mkl. Etym. 406. b.

Zhájiti koho. Výb. II. 773. — co komu
jak. Že mu to právem zhájí = zabaví. Wtr.
Obr. I. 592

Zbákati = zhýkati. Ten vztekom zháka.
Slov. Phľd. VI. 254.

Zhamplovati koně = sedrati. Brt. D. 213.

Zháňati = dováděti. Děti zhanaju. Mor.
Brt. D. 299.

Zharašiti, vz Harašiti. Vietor lístim zha-
rašil. Phľd. VIII. 271.

1. Zhárati. Lid krutou pohanou ke skutku
pomsty se zháral. Čch. Sl. 96.

Zhasinák, u, m., Lichtlöscher, -hut, m.
Rk.

Zhatlati něco = zplésti, zmásti. Us. Rgl.

Zhazovať se n. zhoďovať se = shodovati
se, srovnávati se. Laš. Brt. D. 299.

Zhebati = postonávati. Pořád s-bá. U Kr.
Hradce. Kšť.

Zhedvábniti. Hr. ruk. 284.

Zheknúť koho z čeho = zraditi co komu.
Val. Slavč. 52.

Zheslovaný nárud = hesla milující. Km.
X. 705.

Zhláskovati si drsnoty řeči. Kmp. Gr.
117.

Zhlavec, cervical. Mill. 17.

Zhlaví, vz Solák (dod.).