1140

Zhynouti. Cf. Ž. kl. 32. 22, a j. —
komu. Kto má, tomu zhyne. Orl. IX. 247.

Zhynutí své duši učinil. Marek 2. a. 36.

Zchabělý, schwach. Štulc I. 81.

Zchabrať sa = zbrchati se. Slov. Sokl.
I. 78

Zchádzať, vz Sejíti. Slov. Sl. sp. II. 84.

Zchamradilý = ničemný, nichtsnutzig.
Kos.

Zchátrati, vz Schátrati (dod.) Rais 61.

Zchladnutí, n., Abkühlung. Z. par. Rm.

Zchlipnouti, herunterschlürfen. — co
odkud: z kalicha. Orl. VI. 205.

Zchobolený, zusammengezogen. Nešťa-
stie z-né nad rodinami. Slov. Phl'd. II. 35.

Zchodné. Št. Kn. š. 159. 23. Cf. tamtéž
str. 349.

Zchopilý člověk. Výb. II. 652.

Zchovanec. Koř. Act. 13. 1.

Zchovati čistotu, panenství. St. Kn. š.
86., 76.

Zchrčeti = zachrčeti. Slov. Phl'd. VI. 252.

Zchromnuti, n., Lähmung, Lahmheit, f.

Zchrupnouti si = pospati si. Us. Rgl.

Zchuzelosť, i, f., Verarmuug, f. Z. města.
1639. Wtr. exc.

Zchviľu = trochu. Tam z. dumá. Slov.
Phľd. VII. 64.

-zí. Adjektiva od jmen místních vyzvu-
kujících koncovkou -zí, před níž jest sou-
hláka, odmítají -ín a vsouvají mezi sou-
hlásku kmenovou a koncovou samohlásku
e: Hobzí — hobeský, Kramsín — krame-
ský. Brt. D. 153.

Ziabnúť = zábnouti. Slov. Šd.

Ziabor, u, m., bylina. Slov. DŠk. II. 279.

Ziabry = bolavé pupence a pleskuríky
na diasnach alebo na jazyku. Slov. LObz.
XVIII. 54.

Zibák, u, m. = tupý nůž, stumpfes Mes-
ser. Val. Vck.

Zibati, wanken. Rk.

Zíbnouti, vz Zábsti, Mkl. Etym. 401. a.

Zídečka, zídka, jinde stěnka, na okraji
peci v jizbě, chránila od spadnutí s peci,
na níž líhali. Na Hané. NZ. II. 150.

Zidrach, a, m., hiraton?, monstrum,
zastr. Pršp. 17. 5.

Ziegler Jos., nar. 1872. Cf. Mus. 1869.
34. nn., Tf. Mtc. 301., Bačk. Př. 136. a
Písm. I. 163., 933, Zl. Jg. 191., 214., 228.,
235., D. Lhrg. XVI.

Zievať sa = ozývati se. V kamenném
chlieve čosi sa zieve, konopný ocas má
(věž — zvon — provaz). Slov. Rr. MBš.

Ziga, y, m. (Zikm. Vaníčkovic). Vz Mus.
1890. 578.

Zigmundovský dvůr u Veltrus.

Zihnouti. Zihne = jest ostrý vítr, ožíhá.
Brt. D. 299.

Zikmund Václ., nar. ½ 1816. Cf. Pyp.
K. II. 269., 433., Ukaz. 114., Tf. Mtc. 301.,
Bačk. Př. 148., Zl. Jg. 369.

Zilja, e, f., Gail, potok a údolí u Ty-
rolska: Vz Orl. IX. 325.

1. Zima, sansk. hima, lit. žema, pr. semo,
řec. xtifímv. Vz Mkl. aL. 131., 270. a Etym.
403. a. Cf. Kram. Slov. Mách. 205. Zavři
dvéře, z. letí. Mor. Šd. Z. o sv. Martině.
Vz Zbrt. 180. Pro zimu do dýmu jíti. Us.

Rgl. Udeří-li brzo z., stálá nebývá. Us. Kšť.
Jsou-li borové šišky na borovicích ve vršku,
bude veliká zima na kopcích, pakli na do-
lejších větvích, tož bude holá z. v níži-
nách. Val. Vck. — Z. = zimavosť atd. Už
tak z. se mnou hrála (lomcovala). Us. Šd.
Z. ho střásla, zdrhla (zemřel zánětem). Us.
Brt. — Z. = čásť roku. V létě se žádný
neupeče, ale v zimě to leckdo zmrzne. Us.
Brt. Je-li dlouhá z., je moc ovoce. Val.
Vck. Na Šimona Judy, z. leze z búdy a
nemá-li moci, přijde na vše svaté v noci.
Val. Vck. Jsou-li hřiby zdravé, bude tuhá
zima, pakli chrobačlivé, bude pluhavá (de-
štivá). Kda. — Z., adv. Kompar. a superl.:
ziměji, nejziměji. Gb. Ml. I. 182., II. 179.,
Brt. D. 155.

2 Zima. Arch. VIII. 609.

Zimbaba, y, f. = Zimstrla. Slov. Phl'd.
II. 109.

Zimmermann Jan. Cf. ZI. Jg. 166., 247.,
248., 301.

Zimňačka, vz Zelenka (dod.).

Zimňatky, frigula. Pršp. 27.

Zimní král = Bedřich. Wtr. Obr. II. 302.

Zimnica, e, f., hruška. Vz Zelenka (dod.).

Zimnice. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov.,
Mach. 48., 188. Jak zaříkávají z-ci? Vz
Kv. 1885. 343., Zmije (dod.) Hojení z-ce na
Mor. Cf. Mtc. XV. 285. Z. jím lomcuje. Us.
Tys jak uherská z. (neodbytný). Us. Rgl.

Zimný. Zimné ruky, teplá láska. Opa-
řená kočka se i zimné vody bojí. Slez Šd.

Zimodech, u, m., vz Mraznosť (dod.).

Zimoléz. Cf. Mllr. 63., Rosc. 127., Mkl.
Etym. 403. a.

Zimolézovitý. Z. rostliny. Ott. V. 128.

Zimolice, e, f., ruscina, Mäusedorn, zastr.
Pršp. 26. 36.

Zimolistý, Buchsbaumholz-. Lpř.

Zimomrazky, vz Ospenec

Zimoravka, y, f. = ocun podzimní, zimo-
vít, Colchicum. Němc. IV. 417.

Zimostrád, u, m. = zimostráz. Mor. Rk.

Zimostradky, pl., m., Winterobst, n.
Rk.

Zimostradný, im Winter ausdauernd. Rk.

Zimostráz. Cf. Mllr. 26., Ott. IV. 991.,
Kram. Slov., Rosc. 121.

Zimoury, pl., m. = husí kůže po těle
zimou způsobená. Lib. NZ. I. 457.

Zimování na lodi. Vz Vega. II. 32.

Zímovy vrchy u Branova. Jsfk.

Zimový. Z. večery (zimní). Brt. D. 154.

Zimozel. Cf. Mkl. Etym. 403. a. Mllr. 63.

Zimozelení, n., Immergrün, ves v Ostrav.
Wrch.

Zimozralka, y, f. = hruška (zraje po-
zdě). Mor. Brt.

Zimriti sa. Počalo sa z. (zima býti).
Slov. LObz. XX. 84.

Zims, u, m., subcellia, zastr. Pršp. 71. 62.

Zimstrla, y, f. = Zimbaba, bohyně zimy,
žena bielá, celú přírodu umrtvujúca a všetko
sožierajúca. Slov. Phľd. II. 109.

Zimulka, y, f. = chochláč. Slov. Rr. Sb.

Zimúr, a, m. = zimomřivý. Mor. Brt. D.
141.

Zimus, hiemi, rj. zimně. Pršp.