1141

Zimnšný = zimní. Slov. Z. večer, N,
Hlsk. IV. 126., bydlisko, Včka. IV. 126.,
doba. Dbš. Úv. 168.

Zinčeti. Sníh pod nohami zinčí. Laš. Tč.

Zinčiť, zingnúť = udeřiti pěstí nebo kla-
divem. Vz Zingnúť.

Zindule, e, f = jméno slepičí; zimo-
mřivý. ČT. TkČ. — Z., nadávka ženským.
Vondrák.

Zinek. Cf. Rosc. 37., Kram. Slov., Slov.
zdrav.

Zingnúť, vz Zinčiť (dod.).

Zingor, a, m. = převzdívka. Slov. Šd.

Zingra, y, f. = jiskra. Brt. D. 299.

Zinkethyl, u, m. Vz Rm. I. 251.

Zinkmethyl, u, m. Vz Rm. II. 214.

Zinokial = odjinud. Slov. N. Hlsk. XII.
279.

Zinzelie, n. = míst. jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12.

Zinzolín, u, m. = zimozelen. Slov. Rr.
Sb.

Zípati. Mkl. Etym. 403. a.

Zípatý = sípavý. Z.hlas. Mor. Brt. D. 300

Zírací, intuitiv. Z. poznání. Dk. Dj. f.
411.

Zírání čisté, objektivní. Dk. Aesth. 29.

Zíraný předmět. Dk. Aesth. 335.

Zíravý, beobachtend. Dk Dj. f. 174.

Zirk, u, m. Drak urobil z. a už bol pri
javore. Slov. Orl. IX. 25.

Zisk. Jdeme (čerti), zda-li co na jeho
duši zisku naleznem. Pass. mus. 433. Hle-
dáš li zisku, něľutuj pysku (mnoho mluv).
Slez. Šd.

Získač, e, m., lucrator. Pršp. 46.

Získaný bojem. Lpř.

Získati, tržiti, vydělati, vyhráti, zaslou-
žiti, synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — abs.
Ten ztratí a druhý ziště. Výb. I. 983. —
co: milosť, chválu. Výb. 1. 369., II. 1629.,
Rvač. Tu židé nic nezískavše. Pass. IV. —
čeho. Z. si nových přátel, veliké chvály.
Pal. Rdh. II. 500., III. 272. — na čem.
Což na duši zisčeš sbožie. Sv. ruk. 100.

Ziskotvor, u, m., quaestus. Koll. St.
390.

Ziskovati. Výb. II. 793., 1171.

Ziskuchtivec, vce, m. = ziskuchtivý.

Ziskužádosť, i, f., Gewinnsucht, f. Koll.
IV. 34.

Ziščný = zištný. Pravn. 204.

Ziští, n. = zisk. Nestojíc po takových
zištiech. Št. Kn. š. 149.

Zištnosť. Cf. Jg. Slnosť. 53.

Zištný = užitečný, výhodný. Pal. V z.
místě proti nepřátelóm se položiti; V boji
zvláště zištných míst hleděl. Výb. II. 1007.,
Let. Aby tak panoval, jakž by nebylo
škodno, ale z. zemanóm. Št. Kn. š. 161.

Zít Jos., dr. Cf. Slavín seš. 36.

Zitalštiti se, sich italienisiren. Koll.
St. 9.

Zítra také den bude. Zde jsi dnes a z.
kdes. Us.

Zitrajší = zítřejší. Laš. Brt. D. 154.

Zitrák, a, m. Z-ci = převzdívka oby-
vatelům Dřevohostic, poněvadž za zétra
říkají po pansku zitra. Brt.

Ziva, y, f., podziva. Keď za krosnami
sediaci tkáč vystúpi (t. j. stúpi na daktoru
podnožu), rozdelí sa osnova na dve čiastky
a medzi nimi povstane z. alebo otvor a
tade prechodi sa člnok. Slov. Phľd. XI.
538.

Zívání. Cf. Slov. zdrav. Z. je nakažlivé.
Dk.

Zívati Cf. Mkl. Etym. 403. a. Chuďátko
(dítě) jenom zívlo a bylo po něm. Šd.
Když so na něho podíváš, myslel bys, že
už zítra zívne (umře). Tak tě bacím, že ani
nezívneš. Us. Šd. Zievajíc vypustili duše.
BO. Zívá-li kdo, má chuť na pěry. Val.
Vck. — proč: hladem. Dl. Vz Přesycení.
— odkud. Ze všech koutů zívá chudoba.
Arb. I. 359.

Zívka, y, f., vz Průzev.

Zivkať = lupkať, mžurkať očima, mži-
kati. Uh. Brt D. 300.

Ziz. V zizi, in siti, zastr. D. Gesch. 117.

Zíza, y, t., zizí, n. = matčin prs. Dostal
zízu. U Kdýně. Rgl.

Zizi hora Petřín v Praze. Kosmas. Dle
Ig. Maška v progr. čes. gymn. novoměst.
za r. 1887. je zizi lokal síci (= na stolci).
Dle jiných je Z. = Stráž, později Strahov
a dle jiných celý vrch hradčanský. Cf. List.
fil. 1887. 400., 467 , Krok 1887., Žíži; Su-
sil, Sousal, les v dolním Štyrsku, castellum
ad construendum qni locus vocatur Zuisila.
Šf. Strž. II. 353.

Zízoleň = horní krušpán, hedera helix.
Slov. Němc. IV. 417.

Zjačať = zječeti. Gusle z-ly. Vaj. T. m.
32.

Zjadati. Ž. kl. 7. 19. a j.

Zjägotať, leuchten. Z. fakľou do sluje.
Slov. Phl'd. VI. 265.

Zjaloviti, unfruchtbar, gelt, mager ma-
chen. Hvlč. I. 171. Cf. Zjalověti.

Zjarčenie, n., das Durchfurchen. N. Hlsk.
IV. 238

Zjařiti síly. Pal.

Zjárkovati, vz Zjárčiti. Šd.

Zjasniti co čím: protivou. Dk.

Zjať něco pro sebe z něčeho (strhnouti
si). Mor. Brt. D. 300. Zjali se tam chodit
(počali). Val. Vck. Vz doleji Zjatý.

Zjátření, n., Hepatisation, f. Z. červené,
rotbe H., hepatisatio rubra, kruposní, h.
crouposa, plic, h, pulmonum (záškrtové,
crouposa), šedé, h. grisea. Ktt. exc.

Zjätrený = zjitřený. Z rána. Phľd. II.
530.

Zjatý nemocí (sklíčený). Z. vůz = roz-
vorami stažený. Mor. Vhl.

Zjav. Na zjavu to praviti = zjevně. Val.
Slavč. 97.

Zjavenský = zjevený, geoffenbart. Z.
náboženství. Ev. šk. I. 40.

Zjavenstvo, a, n. = zjevení. Slov. Ev.
šk. I. 37.

Zjavo. Koho chytnou křeče, toho vřed
zaťal na zjavo. CMr. V. 155.

Zjažiť = zježiti. Slov. Orl. III. 48.

Zjeď, i, f. Krnd. 81.

Zjeda, y, f. = hryzota, Harm, m. Bieda
i z. Slov. Orl. III. 5.