Předchozí (1141)  Strana:1142  Další (1143)
1142
Zjedlivý muž = nedobrú. Uh. Brt. D.
300.
Zjednati co: pomoc, Posp., smlúvu, Kar.
35., své královstvie (uspořádati), Výb. 1.
487. a j. — komu čeho. Ještě i toho pro-
stranství (dovolení) jim zjednali. Výb. II.
1453. — čeho pro koho. Račte té vody
pro sebe, pro mne a jiné brzo z. Arch.
VIII. 185. — že. Buoh zjednal, že umřel
pro hřiech. Št. Kn. š. 185. — se = sjedno-
titi se, spojiti se.
Sv. ruk. Al. 320.
Zjednotlivělosť, i, f., individuatio. V.V.
45.
Zjednotlivělý, individuatus. V.V. 47.
Zjednotlivovací, individualisirend. V.V.
45.
Zjedovatělý, giftig Z. nápoj. Wtr. Obr.
II. 176
Zjedzený = snědený, gegessen. Majú
spěš z-né ež zabité (ež odrené); Pečú z.
chléb. Slez. Šd.
Zjehličený. Z. kráva = která má je-
hlicu (nemoc). Mor. Brt.
Zjevitel. Pass. 448.
Zjeviti. Pass. 430. a j., Mst. 5. 6. — se.
Nechťéł sa z = prozraditi. Brt. D 300. —
se s čím. Kdožby se s takovou věcí zje-
vil (vytasil). U Loun. Wtr.
Zjevně (veřejně) kázal. Vyb. I. 315.
Zjevnéř, e, m., publicus, zastr. Pršp.
40.
Zjevník, a, m., publicanus, zastr. Pršp.
36.
Zjevný = veřejný. Měl hádánie z-né
v kolleji veliké. Let 146. V sobotu dáno
poslóm slyšení z-né. Výb. II. 672.
Zjevosloví, n., Phaeuomenologie. Mus.
1887. 544., Dk. Dj. f. 174.
Zjezdilý rytíř. Let. 48.
Zjinovatělý, mit Reif überzogen.
Zjínovatěti, mit Reif sich überziehen.
Šd., Dmk. Č. 270.
Zjistitelnosť, i, f., Feststellbarkeit, f,
Vch. Důk. 48.
Zjistitelný, feststellbar, konstatirbar.
Vch. Důk. 48.
Zjizvení. Vz Slov. zdrav, Ott. V. 368.
Zjmenovati komu každý kousek šatu.
U Žiakov. Fč.
Zkabražený ; -en, a, o = střestěný. Hnáł
sa do práce jak z. Val. Brt. D. 300.
Zkalení. Ktož by chtěl rád k Bohu bez
z. od tohoto světa. Št. Kn. š. 129.
Zkalužnatěti, ěl, ění = kaluží se stati,
pfützig werden. Koll. St. 223.
Zkameněliny. Vz Kram. Slov., Hlb. II.
XXXVI.
Zkapalnění, n., Tropfbarwerden, u. Us.
Z. par, NA., tkaně, Gewebsverflüstigung.
Zkarcerovati. Všecky by z-val (do kar-
ceru zavřel).
Zkašlati se nemoci. Arch. VII. 237.
Zkašovitěti, weich werden. Ovoce z-lo.
ZObz. XXIV. 182.
Zkaz, detrimentum. Pršp. 55. Všecko
idě v zkaz (na zmar). Brt. D. 300.
Zkázce zákonóv svatých. Št. Kn. š. 139.
Zkazič, e, m., destructor. Pršp. 44.
Zkaziti co, koho: majestát (zničiti),
Arch. X. 490., dobrú ženu. Št. Kn. š. 65.
co čím : víno pitím. Št. Kn. š. 174. —
co kde. Ty zlé pomluvy zkazijí v lidech
vieru. Ib. 112.
Zkázka, vz Jg. Slnosť. 122., 131.
Zkazník, a, m. = zkázce. ZObz. XXIII.
142.
Zkázodárný, Verderben spendend. Rk.
Zkazování, corruptio. Pršp. 63.
Zkázylibý, schadenfroh. Hvz.
Zkažení. Když bývá z. slunce neb za-
tměnie. Let. 242.
Zkažený čím. Ješto mají z-né dásni
milováním věcí tohoto světa. Št. Kn. š.
46.
Zklčkovať = pomrviti, zcuchati. Z. niti.
Val. Brt. D. 300.
Zklejsnouti = zahynouti, zemříti. U N.
Kdýně, u Ronova. Rgl.
Zklepotati. Na kamennej dlažbe pod-
kova zklepoce. Slov. Orl. III. 106.
Zklevetati. Nevím, co jsou mezi sebou
z-li. Wtr. exc.
Zklíbati = poklubati. Ptáci netopýra
zklíbachu. Ezp. 2199.
Zklidnění, n., Beruhigung. Dk. Dj. f.
202.
Zklidněný, beruhigt. Dk. Dj. f. 203.
Zklidniti, il, ěn, ění, beruhigen. Dk.
Zklun, a, m., equoflinus, monstrum, zastr,
Pršp. 17. 97.
Zknísati, vz Knísati. Keď osyku vetrík
zkníše. Slov. Orl. III. 39.
Zkobipesy, míst. jm. D. olom. 418.
Zkocúřiť, vz Kocúřiť. Ta by všecko
z-la. Slez Šd.
Zkojiti. S. se čím. Vrch. Na nichž ská-
jel choutky svoje. Vrch.
Zkôkať = ? A keď cupne, zkôka ten :
Poď sa podívať. Slov. Phľd. X. 12.
Zkokování uhlí = proměňování v kok.
Vz Schd. I. 422.
Zkolenčovať, vz Zkolenčeť.
Zkolomutiť koho = podrážditi, po-
hnouti.
Slov. Phľd. VIII. 250.
Zkombinovati, combiniren. Dk.
Zkomziti = zkaziti, potrhati. Val, Vck.,
Slavč. 87.
Zkončatěti, ěl, ění, spitzig werden. Brada
z-la. Slov. Phľd. VI. 221.
Zkonsolidovati se společensky, sich
consolidiren. Mus. 1884. 532.
Zkoravělý, rindig, rigid. Cizí, z-lé způ-
soby feudalní. Zb. Cf. Zkornatělý.
Zkorovatění, Inkrustirung, f. Vz Skor-
natění. Sl. les.
Zkostnatění, n. Z. zubu, Eburnation, f.
Zkoumálek, lka, m., der Grübler. Lpř.
Zkoušený. Stroj na 12 atmosfaer z-ný.
Smekal. R.
Zkouška = zkoušení. Z. farní, katechet-
ská, snoubenců. Bor. Z-ku podstoupiti, do-
dělati. Us.
Zkovidlo, a, n., v lučbě, Reductions-
mittel. Sl. les.
Zkrácenosť, i, f., Verkürzung, f.
Zkřahnutý = zkřehlý. Slov. Orl. III.
136.
Zkřátati se = po nemoci se sebrati.
V Krkonš. Šb. D. 33.
Předchozí (1141)  Strana:1142  Další (1143)