Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144)
1143
Zkrátěnina, y, f. = zkrácenina. Slov.
Phl'd. VI. 284.
Zkřehať na zimě = křehnouti, mrznouti.
Brt. D. 300.
Zkřehtati. Ž. kl. 111. 10. Klíč v zámce
zkřehtá (skřípá). Ezp. 679.
Zkřenčelý, vz Skřenčelý, Křenčeti.
Zkřenčeti, vz Křenčeti.
Zkřenouti. Zkrenulé oprav v: zkřenule
(dual). Št. Kn. š. 278. 12. Had zkřenuv ne-
mohl utéci. Jdš. 102.
Zkreslení = vada obrazů vytvořených
čočkou. Vz Ott. V. 8.
Zkresliti, vz Kresliti. Phl'd. VII. 40.
Zkřídlatěti. Koll. III. 159.
Zkriesený = zkříšený. Slov. Hdž.
Zkrkvať, runzeln, falten. Orl. XI. 278.
Zkrnobělý = zakrnělý. Val. Vck.
Zkrnoběti = zakrněti. Val. Vck.
Zkrnubiti oprav v : zkrnubět. Slez. Šd.
Zkršliak, a, m. = skrblík. Slov. N. Hlsk.
I.  43.
Zkrucování, n., Verdrehung, f. Posp.
Zkřupěti = křupkým, křupavým se státi.
Tráva, až uschne, zkřupí. Slez. Šd.
Zkruž, e, f., Leerbogen, m., ve stavit.
Pcl.
Zkrúžený, vz Skroužený. Phl'd. VIII.
90.
Zkrvanilosť = zkrvavělosť. Bart. 64.
Zkrvavili koho. Trist. 76. a., Hrad.
54. a.
Zkučeravěti, lockig werden. Us. Šd.
Zkučeřený, kraus. Z. vlasy. Tóth. B.
141.
Zkudiť, aufwirbeln. Z. prach. Phl'd.
X. 1.
Zkucha, y, f., bracida, oděv, zastr. Pršp.
69.
Zkulatiti, rund machen. Víno srdéčko
z-tí. Č. Kn. š. 214.
Zkupr, a, m., corabo, monstrum, zastr.
Pršp. 17. 97.
Zkurvysynsky proti někomu jednati.
Tk. VIII. 320. Z. udělati a zrádně nad svou
ctí. Arch. VIII. 86.
Zkurvysynstvo, a, n., Schuftigkeit, f.
Zápis učinili pod z-stvem. Let. 282.
Zkus. Šel na zkusy (na vandr). Šd.
Zkusič, e, m., temptator. Pršp. 46.
Zkusiti. Ž. kl. 11. 7. a j. — abs. Kdo
cestuje, zkusuje. N. Hlsk. XXI. 273. —
čeho. Protivenstvie zkušuje lidí jako oheň
zlata. Krnd. 205. —co s kým jak dlouho.
S nimi až do nejnovějška společný los zku-
šovalo. Koll. III. 177.
Zkusnosť, experientia. Pršp. 41.
Zkušebně, empirisch. Psp.
Zkušenosť. Cf. Jg. Slnosť. 92.
Zkušený v čem. Ve známosti bylin
z-ný. Šf. Strž. II. 439.
Zkúškový, Prüfungs-. Z. stroj. Ev. šk.
II.  51. Z. pití. DŠk. IV. 177.
Zkúzlený, vz Zkouzliti. — čím: zpe-
vom. Ev. šk. III. 2.
Zkvasitelný, gährungsfähig. Z. hmota.
KP. V. 330.
Zkvašení, n., Gährung, f. Z. vína. Us.
Pdl.
Zkvašený; -en, a, o, zur Gährung ge-
bracht.
Zkvetlý. Dítko ze semene tvé lásky
z-lé. Štulc. I. 61.
Zkvetnutí, n. Z. literatury, das Auf-
blühen Šf. Strž. II. 204.
Zkvětovaný. Okna mrazem z-ná. Č. Kn.
š. 75.
Zkvitiť koho = vyrovnati se s kým.
U Kdýně. Rgl.
Zkvitnúť, erblühen. A jak môž den tam
slávy z. Phľd. V. 50.
Zkynožiť = pokaziti. Val. Brt. D. 226.,
300.
Zkysání. Vz Kram. Slov.
Zkyselení, Feindschaft, f. Let. 277.
Zkyseliti. Z-li sú se myslí. Ev. Nik.
(Mus. 1891. 538.).
Zkyslený = zkyslý. Z. pivo, zem. Slov.
ZObz. XXI. 277., XXIII. 253.
Zkýsti. Když se poče len z zemie z. Ezp.
979.
Zlaciněti. Stříbro proti zlatu z-lo. Pal
Rdh. II. 114.
Zlacká, é, f., studánka u Velehradu.
Mor. orl. 1887. č. 148.
Zladniti = ladným učiniti. Dk.
Zľadovateť = zledovatěti. Slov. ZObz.
XXIV. 76.
Zlahoditi se = smířiti se. Mor. Brt. D.
300.
Zlak ryba. Cf. Brm. III. 3. 119.
Zlakomiti sa penězom. Brt. D.
Zlámaljelito, a, m., os. jm. Wtr. Obr.
I.  89.
Zlámanina. Hojení z-nin na Mor. Vz
Mtc. XV. 292.
Zlapiti se = vzchopiti se. Zlapě se bě-
žím v kout. Kom. Lab. 71.
Zlata, y, f., os. jm. Aura, Aurea. Kld.
Rok II. 357.
Zlaťák římský, aureus (peníz). Vz Ott.
II.  1053.
Zlatař, e, m. = přívrženec zlaté měny,
Anhänger der Goldwährung. Us.
Zlaťařský. Z. strana = přívrženci zlaté
měny. Us. Vz předcház.
Zlatařství, n., Goldindustrie, f. Hř.
Zlatavek, vka, m., auricepa, pták, zastr.
Pršp. 10. 29. Rj. : zlatohlávek.
Zlaten, florenus, zastr. Pršp. 74.
Zlatenice, e, f., auriceps, vermis, zastr.
Pršp. 22. 26., Bhm. Fl. 200.
Zláti. Který zlaje otci. Ev. víd. 17.
Zlatiborka, y, f. = dolina na Slov. Sb.
sl. ps. I. 197.
Zlatička. Má matičko, má z-čko ! Sv.
ruk. 118. Vší moci plná z-ko (boží ma-
tičko) ! Výb. I. 376.
Zlatiněný, latinisirt. Z. forma. Šf. Strž.
I. 233.
Zlatiti. Svit vítězství mu čelo zlatil.
Vrch.
Zlatitosť, i, f. = zlatnatosť, Goldgehalt,
m. Hř.
Zlatitý, goldhaltig. Hř.
Zlatko, a, m. = Aurelius. Kld. Rok. IV.
491.
Zlatnatosť, i, f., vz Zlatitosť (dod.).
Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144)