1145

čina, pobiedka, škrtec. ZObz. XXII. 239.—
Z. sek, aurea sectio, v geom. Cf. Z. řez.
Dk. Aesth. 21., 58., 153 — Z. číslo. Mj.
486. — Z. noc. Bývala-li nevěsta rozpu-
stilá nebo necudná, praví se, že přepila
zlatú noc. Slez. Šd. — Z., peníz. Z. český,
Tk. VIII. 410., 411., rýnský, uherský. 410.
až 412., říšský. Cf. Wtr. Obr. 1. 310.. II.
446., 452. Z., florenus, v 13. stol. = dukát
florentijský, o něco málo lepší než cís. du-
kát. Pal. Rdh. II. 113. Z r. 1561. = 60
stříbr. krejcarům a krejcar = 3 bílým čes.
penízům, Wtr. Obr. II. 446. Chceš-li sobě
konec vzieti (ve při vyhráti), musíš mnoho
zlatých mieti. Pravda. 17. — Z. prasátko.
Cf. Mách. 190. — Z.= vrch a potok v Pí-
secku. Z. potok v Orlických horách. Vz
Ott. VI. 50. Z. stoka v Třeboňsku.

Zlážať = zbouzeti. Nězlažaj, ogare! Laš.
Brt. D. 300.

Zle = bídně. Na vojně je zle. Us. —
Z. oproti zákonům atd. Kto zle robí, bars
ho aj nikto nehoní, uteká. Slov. Rr. Sb. —
Z. = špatně. Z. uhasil světlo. Let. 143. —
Z. = nepříjemně atd. Z. toho zažil. Pož.
225. Tak mi se zle berně líbí. Št. Kn. š.
157. Dy je dobře, něvyskaj, dy je zle,
nětřeskaj; Dy je zle, něstyskaj a dy je
dobře, něvyskaj. Brt. v Obz. 1889. 12.

Zléčiti koho. Výb. 1. 828., Sv. ruk. 307.

Zledověti = zledovatěti. Osv. 1882.

Zlehčiti komu z čeho Poněvadž ryby
na cestě zelkly, aby mu z summy povinné
něco zlehčeno bylo. Wtr. exc. — komu
proč. Kněží lidem pro své skutky hřiechy
z-li. Krnd. 2.

Zlehčník, a, m. = zlehčovatel, zastr. Mtc.
XVI. 39.

Zlechovice, ves. D. ol. X. 190.

Zleja, e, f. = leják, lijavec. Mor. Brt. D.
300.

Zlek, u, m. = zleknutí. Šd.

Zleklý. Vz Mz. v List. fil. 1882. 224.

Zlenění, Verlangsamung.

Zlentač, e, m., ceruleus, zastr. Rozk,,
Pršp. 17.

Zleza, scrophula. 14. stol. Mnč.

Zlezení zdi. Cf. Wtr. Obr. I. 219.

Zlezlí, n. První večer, když jsou ovce
na salaši, schází se tam svobodná chasa na
z. Bača je častuje prvním sladkým sýrem
a žinčicou. Val. Brt. L. N. I. 187.

Zlíbati se. Sv. ruk. 50.

Zlibozvučněť = libozvučným se státi.
Kmp. Gr. 122.

Zlicsko, vz Licko.

Zlidštělý, humunisirt.

Zlidštěti, menschlich, human werden.
Dk. Aesth. 304., Zkr.

Zliduk, u, m., nutidus, zastr. Pršp. 48.
30.

Zlíha, y, f., gans, zastr. Pršp. 28. 76.

Zlíbaný, geschwängert. Z-nou sobě te-
prva za manželku pojal. Wtr. exc.

Zlík, u, m., echous, zastr. Rozk., Pršp.
80.

Zlín. Ve Zlíně musí se oheň tři dni před
požárem ohlašovati. Proč? Vz Sbtk. Krat.
h. 217.

Zlišený. Nedaj, bych byl tebe zlišen.
Pravn. 2427.

Zliškavěti = dostati liščí barvu. Šd.

Zliškovatěti. Mladina z-tí. KP. V. 350.

Zlíti se. Nezli se s větším nikoli, chceš-li
býti živ po vóli. Ezp. 1923

-zlivý, příp.: trvazlivý. Mor. Brt. D.
154.

Zlo naprosté, podmíněné, vněšní, vni-
trné, Stárek, bytné, malum per se, pří-
padné, m. per accidens, přírody, m. natu-
rae. Hlv. 283.

Zlobce, e, m., bachans, zastr. Pršp. 42.
61.

Zlobená, é, f. Hra na z-nou. Vz Brt.
Dt. 172.

Zlobický Jos. Cf. Tf. Mtc. 2., 3.

Zlobiti se zač. Zlobí se za to. Brt. D.

Zlobivý. Z žena, Št. Kn. š. 63., řeč,
Výb. II. 937., hněv. Pož. 181. V zlobivé
duši nebude přebývati duch moudrosti.
Mark. V z-vú duši nevejde duch múdrosti.
Krnd. 9. Odporů hanlivých, z-vých etc. aby
nedělali. Výb. II. 1433.

Zlobno = zlobně. Slov. Orl. XI. 228.

Zloboh. Č. Kn. š. 296., Šf. III. 109.

Zlobožka, y, f., os. jm. Wtr. Obr. I.
85.

Zločinitel, e, m. Ev. olom

Zloděj. Cf. Wtr. Obr. I. 795. Z. pokladu.
Ev. olom. 66. Z. kostelní. Wtr. Obr. II. 161.
O z-jích v Čech. v 16. stol. Vz ib. 139. nn.
Větší z. menšího k šibenici odsuzuje. Sb.
hist. IV. 81. Svíčkum z-ja něnajděš. Slez.
Šd. Jak se uhadne na zloděje (kdo něco
ukradl). Vz Kv. 1855. 347. Když zahřmí
ponejprv nad holú horú (nerozvinutým le-
sem), každého z-je lapnú. Val. Vck. Stří-
hají-li se dítěti do tří let nehty, stane se
prý z-jem. U N. Bydž. Kšť. — Z. lopat-
kový = pastuší tobolka, kokoška obec,
capsella bursa pastoris; dvojzubec trojdílný,
žebrák, bidens tripartitus. Skar. — Z. =
duše bezová. U Úboče. Rgl. — Z. = čme-
lák (medák) šedý. Mor. Brt.

Zlodějka = pramen v šáreckém údolí.
Zpr. arch. — Z-ky, druh buchet. U Tře-
bechovic. NZ. I. 296. V Jičínsku.

Zlodějský. Z. lidé. Arch. X. 347

Zlodejstvo. Tresty jeho. Vz Wtr. Obr.
II. 808. nn.

Zlodruhyně, ě, f. Jos. 9., 213. Vz Zlo-
druh.

Zlohostinný, /.axotjevo?, unwirthbar. Lpř.

Zloch, a, m., nequam, zastr. Pršp. 43.

Zlochan, a, m. = zloch, zlý člověk.

Zlokna, y, f., cubina, zastr. Pršp. 49.
45.

Zlokrevnosť, i, f., Dyshaemie.

Zlolajka, y, f. = zlolejkyně. Rk.

Zlolejcnosť, i, f. = zlolajcnosť. Stárek.
Chrys. 144.

Zlomečný. Z. příslovky. Vz Kvř. Ml.
93.—94.

Zlomek. Z-ky cukrové (cukrlátka). Us.

Zlomenina, fractuta. Z. bércová, f. cru-
ris, češky, f. patellae, dvojitá, f. duplex,
Doppel-, hřebenu lopatkového, f. spinae
scapulae (scapularis), hvězdovitá, Stern-,
kladková, f. trochlearis, klíčková, f. clavi-