1146

cularis, kloubu loketního, Ellenbogenge-
lenks-, kosti (vz Slov. zdrav.), f. ossis
(hrudní, f. sterni, nosní, Nasen-, F des
Nasenknochens, pánviční, Beckenknochen ,
předloketní, F. des Vorderarmknochens,
stehenní mezichochlíková, f. femoris inter-
trochanterica, zanártní, F. des Metatarsal-
knochens), krčku, f. colli (krčku lopatky,
f. c. scapulae. ramenního, f. c. humeri), kůt-
ková, f. malleoli, lbová, f. cranii, mezi-
kladková, f. intertrochlearis, nadpažková,
f. acromii, nepřímá, indirecter B, obratle
hrudního, bederního, F. des Brust-, Lenden-
wirbels, podkladková, f. subtrochlearis, pří-
mozpůsobená, directer B., prstu, Finger-,
f. digiti, spodiny lbové, Basis-, výčnělku
hákovitého, f. processus coracoidei, vytr-
žením. Ktt. exc.

Zlomeninový, fracturosus.

Zlomiti co čím. Z někoho řečí (= pře-
konati) — si co jak. Z. sobě křížem zad.
Brt. P. 337. — sa kde. Zlámal se pod
nimi most. Let. 384.

Zlomkový. Z. historie. Šf Strž. II. 443.

Zlopaš, e, f. = zlopášnosť. Slov. Orl. XI
68.

Zlopověstný. Koll. III. 347., IV. 227.,
Č. Kn š. 275., Šf. Strž. II. 63. a j.

Zlořád. Pal. Rdh. III 213.

Zlorádný obmysl. Šf. Strž. II. 200.

Zlořečenství. Ž. kl. 108. 18.

Zlořečiti srdcem svým. Kat. 45. a. —
Pass. 470.

Zloskrv, a, m., euera, zastr. Pršp 35.
65.

Zlosť = nešlechetnosť. Ž. kl. 5. 5 , 5. 7.
a j. (356.). Lidská z Št Kn. š. 152. Zuo-
stali při své zlosti. Krnd. 185. a j. Poznav
pak z. jich Ježíš vece. Výb. I. 604. Ktoby
mohl vaše zlosti vyčísti? Výb. II. 301.
Staré kosti odpykají mladé zlosti. Šd.
I jedné zlosti nenechá bez pomsty. Št. Kn.
š. 186. — Z. = hněv Každá kosť má svoju
zlosť. Slez. Šd. Krátká je každá z. Mark.
Ve zlosti jazyka s uzdy nespouštěj. Us.
Brt., Šd. Roba bez zlosti jest ryba bez
kostí. Laš. Tč.

Zlostiti Ž. kl. 36. 8. a j. (356). A já
se velice zlostím. Slez. Šd. — se proti
komu. Cso z-te sě protiv tejto ženě. Ev.
olom. 244.

Zlostivěti. Z. kl. 36. 9

Zlostivý, malignus. Ž. kl. 5. 6. a j. (356 ).
Z. pastucha. Leg. Mnč. R. 29.

Zlostrojný, Böses, Unheil stiftend. Lpř.

Zlostrůjce, e, m., Urheber des Unheils.
Lpř.

Zlosyn. Št. Kn. š. 38.

Zlosynně, vz Zlosynný. Dk.

Zlosynomilství, n , Hang zu Unthaten.
Dk. Aesth. 486.

Zlosynsky = zlosynně Z se mu po-
smíval, Zrcd. 1. a.

Zlosynstvo. Št. Kn. š. 156.

Zloštír, a, m., colopardiolus, monstrum,
zastr. Pršp. 17. 5.
Zlotřiti se. Krnd. 197.
Zlotvarý, schlechtgeformt. Dk. Poet.
159.

Zlotvor, a, m. = zloboh Phl'd. II. 111.

Zlouditi koho k čemu. Zloudivše kní-
žata ruská ke vzdání sebe na víru zradili
nad nimi vydavše je Tatarům. Šf. Strž. II.
153., 154. - se čím: nadějí. Ib. 429. —
koho za kým. Můj holúbek zblúdil, za
sebú ma zlúdil. Koll. Zp II. 399.

Zloupiti koho v čem: v úrociech. Št.
Kn. š. 161.

Zlo-užití, n , Missbrauch, m. Rk.

Zlovášeň. Č. Kn. š. 377.

Zlovášnivě, vz Zlovášnivý, nach Art
böser Leidenschaften. Stárek.

Zlozvyk, lépe také : nezpůsob. Brt.

Zluča, e, f., nilus, zastr. Rozk.

Zludařiti se kde : na vojně. Hrb. Obr.
217.

Zlukra, y, f, cerula, serpens, zastr. Pršp.
22.

Zlúščiti, vz Zlúštiti. Slov. Rr. Sb.

Zlúščka, y, f, cento, oděv, zastr. Pršp.
67 50

Zluteřiti = zlutřiti, lutherisch machen.
Vlast VII. 213.

Zlý, cf. Mkl. Etym. 405. a., Horší, v Šf.
III. 498. zel fortis. vehemens, zBl malus
Z., maluř-, Ž kl. 7. 5., iniquus, 42. 1 . pra-
vus, 77. 8., impius 153. b. 13. — Z. =
špatný. Zlá to byla omluva. Št. Kn. Š. 156.
Zlá postel i dobrá. Arch. X 101. Zlým
zlého nezałáceš (nespravíš). Val. Slavč. 86.
— Z. = škodlivý. Zlé jest červenosti. Št.
Kn. š. 103. Zlý (= hrom) věž zapálil. Zbrt.
144. — Z. = nešlechetný atd. Z. dci. Št.
Kn. š. 38. Z. jako vřed. Rr. MBš. Byl z.
jako štúr. Slez. Šd. Neb ktož jesti sám
sobě zlý, ten jinému nebude dobrý. Ezp.
2766. Mílo dobrým umříti, zlým odporné.
Výb. II. 1604. Z. k zlému jako přilne. Jdš.
v. 149. Z člověk v oči lstí a za zády hubí.
Lpř. Z. nectnú řečí vévodí. Ezp. 1835. Zlého
se střez jakožto meče, ač chceš silně zbýti
péče. Ezp. 491. — Z. = nechvalný. Z. žá-
dosť. Št. Kn. š. 40. Nestyď sa za reč svú
jako zlá Slovenka. Slav. 73. Člověk zlé
paměti = katem odpravený; kdo přirozeně
zemřel, byl člověk dobré paměti Wtr. Obr.
II. 877. — Z. = rozlobený. Dnes maměnka
sú zlí. Brt. D. 300. — Z. člověk = biřic.
Krok (nový) III. 312., Wtr. Obr. II. 18. -
Zlé = neštěstí. Já vám nechcu na zlé (ra-
dím dobře). Brt. D. 300 Jednostejné zlé
nastávalo. Bart. 150. Sluší menší z. voliti
Ezp. 1111. Mezi mnohými zlými menšie zlé
má voleno býti. Arch. VIII. 340. Z jednoho
zlého druhé a větší zlé povstává. Arch.
VII. 83. Jedno z. druhému nerado škodí.
Výb. II. 947. — Zlé = zlý skutek. Nemá
za zlé zlým odplacovati; Aby škůdci zlé
za zlé jeho učiněno bylo žádaje Výb. II.
1404., 1405. Zlé se stává proti zlému, brzo
se oplatí jemu AlxV. v. 1660. Nedělej do-
brého (nevděčníkovi), neočekávej zlého. Lpř.
Najhoršie, ktož zlým odplacuje za dobré.
Krnd. 212.

Zlýkněz, os. jm. Wtr. Obr. I. 88.
Zmacati, zmačiu. Vz Macati. Jestliže
zmačí mě otec mój. Ev. olom. 116.

Zmacošiti se = macochou se státi. Matka
zem se z-la. Ev. šk. II. 212.