Předchozí (1145)  Strana:1146  Další (1147) |
|
|||
1146
|
|||
|
|||
cularis, kloubu loketního, Ellenbogenge-
lenks-, kosti (vz Slov. zdrav.), f. ossis (hrudní, f. sterni, nosní, Nasen-, F des Nasenknochens, pánviční, Beckenknochen , předloketní, F. des Vorderarmknochens, stehenní mezichochlíková, f. femoris inter- trochanterica, zanártní, F. des Metatarsal- knochens), krčku, f. colli (krčku lopatky, f. c. scapulae. ramenního, f. c. humeri), kůt- ková, f. malleoli, lbová, f. cranii, mezi- kladková, f. intertrochlearis, nadpažková, f. acromii, nepřímá, indirecter B, obratle hrudního, bederního, F. des Brust-, Lenden- wirbels, podkladková, f. subtrochlearis, pří- mozpůsobená, directer B., prstu, Finger-, f. digiti, spodiny lbové, Basis-, výčnělku hákovitého, f. processus coracoidei, vytr- žením. Ktt. exc. Zlomeninový, fracturosus.
Zlomiti co čím. Z někoho řečí (= pře-
konati) — si co jak. Z. sobě křížem zad. Brt. P. 337. — sa kde. Zlámal se pod nimi most. Let. 384. Zlomkový. Z. historie. Šf Strž. II. 443.
Zlopaš, e, f. = zlopášnosť. Slov. Orl. XI
68. Zlopověstný. Koll. III. 347., IV. 227.,
Č. Kn š. 275., Šf. Strž. II. 63. a j. Zlořád. Pal. Rdh. III 213.
Zlorádný obmysl. Šf. Strž. II. 200.
Zlořečenství. Ž. kl. 108. 18.
Zlořečiti srdcem svým. Kat. 45. a. —
Pass. 470. Zloskrv, a, m., euera, zastr. Pršp 35.
65. Zlosť = nešlechetnosť. Ž. kl. 5. 5 , 5. 7.
a j. (356.). Lidská z Št Kn. š. 152. Zuo- stali při své zlosti. Krnd. 185. a j. Poznav pak z. jich Ježíš vece. Výb. I. 604. Ktoby mohl vaše zlosti vyčísti? Výb. II. 301. Staré kosti odpykají mladé zlosti. Šd. I jedné zlosti nenechá bez pomsty. Št. Kn. š. 186. — Z. = hněv Každá kosť má svoju zlosť. Slez. Šd. Krátká je každá z. Mark. Ve zlosti jazyka s uzdy nespouštěj. Us. Brt., Šd. Roba bez zlosti jest ryba bez kostí. Laš. Tč. Zlostiti Ž. kl. 36. 8. a j. (356). A já
se velice zlostím. Slez. Šd. — se proti komu. Cso z-te sě protiv tejto ženě. Ev. olom. 244. Zlostivěti. Z. kl. 36. 9
Zlostivý, malignus. Ž. kl. 5. 6. a j. (356 ).
Z. pastucha. Leg. Mnč. R. 29. Zlostrojný, Böses, Unheil stiftend. Lpř.
Zlostrůjce, e, m., Urheber des Unheils.
Lpř. Zlosyn. Št. Kn. š. 38.
Zlosynně, vz Zlosynný. Dk.
Zlosynomilství, n , Hang zu Unthaten.
Dk. Aesth. 486. Zlosynsky = zlosynně Z se mu po-
smíval, Zrcd. 1. a. Zlosynstvo. Št. Kn. š. 156.
Zloštír, a, m., colopardiolus, monstrum,
zastr. Pršp. 17. 5. Zlotřiti se. Krnd. 197. Zlotvarý, schlechtgeformt. Dk. Poet. 159. |
Zlotvor, a, m. = zloboh Phl'd. II. 111.
Zlouditi koho k čemu. Zloudivše kní-
žata ruská ke vzdání sebe na víru zradili nad nimi vydavše je Tatarům. Šf. Strž. II. 153., 154. - se čím: nadějí. Ib. 429. — koho za kým. Můj holúbek zblúdil, za sebú ma zlúdil. Koll. Zp II. 399. Zloupiti koho v čem: v úrociech. Št.
Kn. š. 161. Zlo-užití, n , Missbrauch, m. Rk.
Zlovášeň. Č. Kn. š. 377.
Zlovášnivě, vz Zlovášnivý, nach Art
böser Leidenschaften. Stárek. Zlozvyk, lépe také : nezpůsob. Brt.
Zluča, e, f., nilus, zastr. Rozk.
Zludařiti se kde : na vojně. Hrb. Obr.
217. Zlukra, y, f, cerula, serpens, zastr. Pršp.
22. Zlúščiti, vz Zlúštiti. Slov. Rr. Sb.
Zlúščka, y, f, cento, oděv, zastr. Pršp.
67 50 Zluteřiti = zlutřiti, lutherisch machen.
Vlast VII. 213. Zlý, cf. Mkl. Etym. 405. a., Horší, v Šf.
III. 498. zel fortis. vehemens, zBl malus Z., maluř-, Ž kl. 7. 5., iniquus, 42. 1 . pra- vus, 77. 8., impius 153. b. 13. — Z. = špatný. Zlá to byla omluva. Št. Kn. Š. 156. Zlá postel i dobrá. Arch. X 101. Zlým zlého nezałáceš (nespravíš). Val. Slavč. 86. — Z. = škodlivý. Zlé jest červenosti. Št. Kn. š. 103. Zlý (= hrom) věž zapálil. Zbrt. 144. — Z. = nešlechetný atd. Z. dci. Št. Kn. š. 38. Z. jako vřed. Rr. MBš. Byl z. jako štúr. Slez. Šd. Neb ktož jesti sám sobě zlý, ten jinému nebude dobrý. Ezp. 2766. Mílo dobrým umříti, zlým odporné. Výb. II. 1604. Z. k zlému jako přilne. Jdš. v. 149. Z člověk v oči lstí a za zády hubí. Lpř. Z. nectnú řečí vévodí. Ezp. 1835. Zlého se střez jakožto meče, ač chceš silně zbýti péče. Ezp. 491. — Z. = nechvalný. Z. žá- dosť. Št. Kn. š. 40. Nestyď sa za reč svú jako zlá Slovenka. Slav. 73. Člověk zlé paměti = katem odpravený; kdo přirozeně zemřel, byl člověk dobré paměti Wtr. Obr. II. 877. — Z. = rozlobený. Dnes maměnka sú zlí. Brt. D. 300. — Z. člověk = biřic. Krok (nový) III. 312., Wtr. Obr. II. 18. - Zlé = neštěstí. Já vám nechcu na zlé (ra- dím dobře). Brt. D. 300 Jednostejné zlé nastávalo. Bart. 150. Sluší menší z. voliti Ezp. 1111. Mezi mnohými zlými menšie zlé má voleno býti. Arch. VIII. 340. Z jednoho zlého druhé a větší zlé povstává. Arch. VII. 83. Jedno z. druhému nerado škodí. Výb. II. 947. — Zlé = zlý skutek. Nemá za zlé zlým odplacovati; Aby škůdci zlé za zlé jeho učiněno bylo žádaje Výb. II. 1404., 1405. Zlé se stává proti zlému, brzo se oplatí jemu AlxV. v. 1660. Nedělej do- brého (nevděčníkovi), neočekávej zlého. Lpř. Najhoršie, ktož zlým odplacuje za dobré. Krnd. 212. Zlýkněz, os. jm. Wtr. Obr. I. 88.
Zmacati, zmačiu. Vz Macati. Jestliže zmačí mě otec mój. Ev. olom. 116. Zmacošiti se = macochou se státi. Matka
zem se z-la. Ev. šk. II. 212. |
||
|
|||
Předchozí (1145)  Strana:1146  Další (1147) |