1147

Zmajetněti, ěl, ění, zum Eigenthum ge-
langen. ZObz. XXIV. 233.

Zmakati znamenie ran. Ev. olom. 91.

Zmakčiť oprav v: zmäkčiť.

Zmakotiť pole = nasázeti makotiny (zelí,
zemáků), čímž zkypří. Zlin. Brt. D. 300.

Z mala mne vychovala. Sl. spv. II. 53.

Zmalátnělý. Šf. Strž. I. 512.

Zmalený chléb = malý, váhy přede-
psané nemající. Cor. jur. A. XXXIV.

Zmalichernělý. Zdrobnělá a z-lá jména
Dařílek, Mysliveček. Koll. III. 292.

Zmalicherněti = malicherným se státi.

Zmáliti se. Lid se zmálil = ubývá ho.
Brt D. 229.

Zmama, y, m. = otrapa. Brt. N. p. 269.

Zmání, n., torsio, nemoc, zastr. Pršp.
61. 89.

Zmanžírovati, z fr. = snísti. Us. Rgl.

Zmargotiť koho = pomásti. Mor. Brt.
D. 300.

Zmařiti co: panenskú čistotu, Št. Kn.
š. 82., pannu. Pož. 256. Než se vdala, již
se zmařila. Wtr exc. — co v čem. Aby
v lenosti dne nezmařil. Hus I. 286. — čím.
Aby zahálkami tie dary si zmaril. Slav. 81.

Zmäsiariť = zmasařiti. Slov. Sčk. Sz. 34.

Zmasitění, n., carnificatio, změna tkaně
tak, že se masu podobá. Ott. V. 169.

Zmasovění, n., carnificatio.

Zmašlovaný = opilý. Us. Rgl.

Zmašlovati koho = zbíti. Us. Rgl. —
se = opiti se. Us. Rgl.

Zmata, y, f. = daremnina, pletka, ne-
potřebná věc, unnütze Sache. Val. Vck.,
Brt. D. 300. — Z., y, m. = kdo co zmátl,
špatně udělal. Brt.

Zmateční = ošklivý, nezdravý. Kůň ne-
žere nic z-ho. Na Žďársku. NZ. I. 71.

Zmatečnosť = zmatek, Nullität, f. Pr. tr.

Zmatečný u vieře. Krnd. 8. Z. stížnosť.
Cf. Kram. Slov.

Zmatek = zmatení atd. Počal se s pa-
trným zmatkem mysli i řeči všelijak vy-
mlouvati. Koll III. 299. Tvá víra nemá
zmatka. Sv. ruk. 44. — Z. v soudnictví.
Cf. Výb. I. 990., 991., 1006., 1007, Wtr.
Obr. II. 38., 702. nn.

Zmatenina. Rozum v z-nách bloudí. Vc.
Lab. 198.

Zmatenosť. Cf. Jg. Slnosť 61.

Zmatěřiť = zmařiti, zhubiti. Val. Brt.
D. 300.

Zmathematisovati něco, mathemati-
siren. Z. zvuk. Dk. Aesth. 84.

Zmatoplodný, verwirrend. Z. výraz. Dk.

Zmehnouti se = státi se. Co se tam
zmehlo? Val. Vck.

Zmechanisovati něco, mechanisiren. Dk.

Zmechatěti. Nezmechatí kámen, je-li
z místa na místo kutálen. Mus. 1891. 72.

Zmechnouti = zklamati. To mu zmeklo.
Čce. Tkč. Cf. Zmehnouti.

Zmek, cf. Mkl. Etym. 403. b., Zbrt. 209.,
Kram. Slov., Koll. Zp. I. 416., 9., II. 376.,
Koll. IV. 102., Mách. 152. Z. bývá zaplašen
zpěvem kohoutím. Kšť. V staroslavské cír-
kevní řeči značí smok vodního draka, vodní
potvoru, často i velrybu. Koll. Zp. I. 416.
Z. = Belial. 14. stol. Bhm. min., Pršp. 3.

Změkčlosť, i, f. Z. kosti, ostomalacia.
Vz Změklosť.

Změklosť chrustavky, chondromalacia,
srdce, Herzerweichung; hnízdo z-sti, Er-
weichungsherd. Ktt. exc.

Změknouti kdy. I nejsurovější voják
změkne v předvečer boje. Alb.

Změknutí, n , Erweichung, f. Z. bílé,
weiss, červené, roth, hlenovité či slizovité,
schleimig, hnilobné, septisch, hnisavé, eitrig,
chrustavky ušní, E. des Ohrknorpels, jedno-
duché, einfach, jíchovaté, jauchig, kostí,
Knochen-, žluté, gelbe E Ktt. exc. Cf. Slov.
zdrav.

Zmeliorovati pole, melioriren. Rgl. exc.

Změliti, comminuere. Ms. Bel. 141.

Zmelu, vz Zmlíti.

Zmelt, u, m., adromandra, kámen. Pršp.
5. 98. Rj : zenelt. Ib.

2. Změna. O němž stala se zmiena. Kar.
23.

Změnění. Ovidius v svých knihách o z.
všelijakých věcí. Pož. 57.

Změniti se ve zvíře. Pož. 57.

Změnonosný, Veränderung mit sich brin-
gend. Živel nový a z. Šml.

Změňovací soud. Jd. 39.

Zmenye, repertio, zastr. Pršp. 54. 81.

Změřitelný. Ž kl. 38. 6.

Zmerkovati O svojem neštěstí ništ ne-
zmerkovali. Koll. Zp. I. 21. Vz Zmerčiti.

Zmerna, y, f. V národnom ohľade po-
trebná svornosť a z. Trok. 161.

Změstiti. Dobrých sa všade mnoho změ-
stí. Mor. a slov. Rr. MBš, Šd.

Zmeškalý. Čeleď k napravení z-lá. Wtr.
exc.

Změšťaniti, il, ěn, ění, zum Bürger
machen. Czm 127.

Změt. Cf. Mkl. Etym. 189. b.

Zmetánče, ete, n.= zmetek. Mor. Rgl.

Změtanec, nce, m., delirus, zastr. Veleš.

Zmetati. Dostaneš jednu, že zmeteš. Us.

Rgl.

Změteně. V.V. 26. Cf. Změtený.

Změtenec. Bart. 82., Výb. II. 413., 285.

Zmetešený intens. k zmítaný. Krok 1888.
130.

Změtiti, il, ěn, ění, změtovati, vermischen,
verwirren. Zvuk se změtí; Pojmy se mu
z-ly. Dk.

Změtník, a, m. = změtenec. A takť sú
praví oddělenci (odštěpenci) a z-ci. Výb.
II. 419.

Změžďování souhlásek. Cf. Ndr. 56. nn.

Zmiaždiť. Slzu zmiaždil tvrdou dlaňou
(setřel). Slov. Phl'd. VI. 255.

Zmida, y, f., Eisenvitriol, n. Rk.

Zmiena, vz Změna, 2.

Zmije. Cf. Mách. 107., 111., 174. Cosi
lákalo ho k ní, jako ptáka do jícnu zmije.
Zr. Amis. Pohyblivý jako z. Slez. Šd. Kdo
má zimnici, nechť urazí zmiji hlavu a nosí
ji v obvazku na krku, zbaví se nemoci.
U Kr. Hrad. Kšť. Kdo se maže sádlem ze
zmije, bude silný. U Bydž. Kšť. — Z. =
rychlý člověk. Val. Km.

Zmijica, e, f., samice zmije samce Brt. D.

Zmíknouti = změknouti. Boule mu zmíkla.
U Kdýně. Rgl.