1148

Zmilelička. Arn. 1292., Sv. ruk 142.,
Č. Kn. š. 256.

Zmilelý. Sv. ruk. 308., Ž. kl. 126. 2. a
j, Marek. 2. b. 7., Arn. 1971.

Zmilík, u, m., prophilos, kámen, zastr.
Pršp. 6. 13.

Zmilitký. Z. dítě, Sv ruk. 291., žena.
Arn. 388.

Zminouti. Král mlče to zminul (pominul).
Výb. I. 441. Zlosť pravdu zminuje. Výb. I.
383. — čeho. Bych byl v ráji pekla zmina.
Honil. v. 451. — si co = umysliti. Zminul
si it v noci do lesa. U Kdýně. Rgl.

Zminulý. Toť jest rada daremná a zmi-
nulá. Arch. VIII. 129.

Zmírání, n. Vz Slov. zdrav.

Zmíravý, sterbend, vergehend. Z. slova.
Čch Eur 15.

Zmisati. Ž. kl. 72. 19. Cf. Misati. To
ďábol řek i zmisal. Pass. mus. 417. — kde.
Kocúr na tom místě zmisal. Pass. mus. 413.
On před nima zmisal. Výb. 1. 356

Zmisila, y, f., enixa, zastr. Rozk.

Zmítař. Z-ři odnímali plátům křehkosť.
Kv. 1884. 326.

Zmizeti odkud. Zmizal od jich očí. Krnd.
88. — jak. Zmizel ako hmla. Sb. sl. ps. II
1. 139.

Zmiznouti jak. Z-nul mi jako pták.
Koll. Zp. II 372.

Zmladočeštiti koho, zum Jungböhmen
machen. Us.

Z mladu. Trn sě z. ostře pučí. Alx.

Zmľandravěť sa = pokaziti se. Slov.
Čkžk. X. 60., ZObz XXIV. 258., 282. Cf.
Mlandravý.

Zmlknouti. Ptactvo zmlklo. Č Kn. š.
233. Zmykly (m.: zmylkly, Gb.) jsú dásně
mé, raucae factae sunt. Ž. wit. 68. 4.

Zmlkvený = svadlý. Ako kvet sparnom
z-ný k zemi hlávku kloní. Slov. Tóth. B. 36

Zmlsalosť, i, f., Genäschigkeit, verwöhn-
ter Geschmack. Vj.

Zmňata, y, f. = špatná věc vůbec. Val.
Vck. — Z., y, m. = otrapa, darebák, spro-
sťák. Val. Vck.

Zmoci se = zpírati se. Co sa zmáháte?
Val. Brt. D. 300.

Zmocněný čeho Král zmocněn jsa klí-
čuov poručil je úředníkuom. Výb. II. 862.

Zmocněti. Pal. Rdh. II. 42.

Zmocniti koho čeho kdy. Že jest jej
toho všeho statku za svého drahého života
zmocnil. Arch. VIII. 416.

Zmočárněti, ěl, ění = v močár se pro-
měniti, sumpfig werden. Šd.

Zmočiti se vodou. Št. Kn. š. 129.

Zmodifikovati něco, modificiren. — co:
výraz. Rm.

Zmodřincovati koho, blau schlagen.
Sk. Črty. 133.

Zmohutněti na duchu. Us Pdl.

Zmoklý. Z. kuře. Cf. Mách. 152., 154.,
155.

Zmoknouti do kosti. Brt.

Zmola směsičná = prvopočáteční chaos.
Č. Rž. LIII.
Zmolákati koho = zbíti. Čce. Tkč.

Zmoľavieť = zmolovatěti. Slov. N. Hlsk.
XI. 15.

Zmolcz, vz Zmol. Pršp. 62.

Zmora, y, f. = můra. Slov. Rr. Sb. —
Z., y, m.= mrzout. Rgl.

Zmořenosť, i, f., Entkräftung, Abmat-
tung. Dk.

Zmořiti. Zmorila si mne z tohoto světa.
Koll. Zp II. 198.

Zmotek, tku, m. = smotek (doutník).
Prss. Obr. 131

Zmotožiť sa = otráviti se (o ovcích). Z.
sa motožkú, matonohú, šmatlákom, opilcom.
Slov. Phľd. XII. 317.

Zmoutiti vodu. Ev. víd. 9. Nelze-li
stlouci, podloží se pod máselnici najdené
železo a hnědz sa zmúcí. Mor. Brt. L. N.
II. 162.

Zmozolovatělý, schwielig geworden. Z.
ruka. Pdl.

Zmráščať sa = zmráštati se. Val. Brt.
D. 300.

Zmraštění, n., Zusammenrunzeln, n
Stala-liby se na listu zkáza od ohně zmra,-
štěním. Arch. VIII. 508.

Zmravňování, n., Moralisirung, f. Z.
člověčenstva. SP. II. 306

Zmrazek, uter, zastr. Pršp 77. 22.

Zmraziti slad = zkaziti. 1533. Wtr. Obr.
II 336.

Zmrgnút = vzíti tajně, ukrásti. Laš.
Brt. D 300.

Zmrhati pannu. Cf. Proléhati, Přesko-
čiti, Zprzniti, Přeraziti jí punčochu. Še-
redně ho z-li (zbili). Arch. VIII. 122.

Zmrk, u, m., amphitheatrum, zastr. Pršp.
83. 86.

Zmrlý. I běchu jako z-lí Ev. víd. 38.,
Kom. Lab. 136., Výb. I. 1035. Z. spolek,
totiž když by ten zemřel, který koho na
spolek přijal a druhý živ zuostal, kteréhož
přijímá. Výb II. 821

Zmrmlati cosi popod nos. Phľd. VIII.
170. Vz Zamrmlati.

Zmrsk. Pastýřský tatar je z prvu ple-
tený, pak jsou jednotlivé řemínky rozpu-
štěny a na tyto se dává svazek koňských
žíní: zmrsk. U Velehradu. Tč.

Zmršený; en, a, o = vymrskaný, vy-
ssátý. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť.

Zmršiti, il, en, ení = vymrskati, vyssáti,
aussaugen. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť

Zmrtvělosť, Stan sucht, Stupor. Z. na
duchu. Šf. Strž. II. 43.

Zmrtviti něčí spor, beilegen. Wtr. Obr.
II. 709.

Zmrvolec, lce, m. = zplštěné vlasy, kol-
tun. Laš. Brt. D. 300.

Zmrzačení. Tresty na z. těla v 16. stol.
Vz Wtr. Obr. II 862.

Zmrzačilý = zmrzačelý. Dk.

Zmrzele, vz Zmrzelý. Točí oči k hradu
z. Č. Kn. š. 129.

Zmrzlák, a, m. = zmrzlík, zmrzlec. Mor.
Šd.

Zmrzlík = stříbrný gros. Dač. I. 7. —
Z., os. jm. Arch. VII. 727., VIII. 609. —
Z. Někteří, aby nebyli raněni, aneb jak
říkáme, aby byli test a z-ci, svou zbraň
jistým způsobem žehnají . . . Zbrt. 243.
(Hry. 37.).



	1148

	Zmilelička. Arn. 1292., Sv. ruk 142., Č. Kn. š. 256. Zmilelý. Sv. ruk. 308., Ž. kl. 126. 2. a j, Marek. 2. b. 7., Arn. 1971. Zmilík, u, m., prophilos, kámen, zastr. Pršp. 6. 13. Zmilitký. Z. dítě, Sv ruk. 291., žena. Arn. 388. Zminouti. Král mlče to zminul (pominul). Výb. I. 441. Zlosť pravdu zminuje. Výb. I. 383. — čeho. Bych byl v ráji pekla zmina. Honil. v. 451. — si co = umysliti. Zminul si it v noci do lesa. U Kdýně. Rgl. Zminulý. Toť jest rada daremná a zmi- nulá. Arch. VIII. 129. Zmírání, n. Vz Slov. zdrav. Zmíravý, sterbend, vergehend. Z. slova. Čch Eur 15. Zmisati. Ž. kl. 72. 19. Cf. Misati. To ďábol řek i zmisal. Pass. mus. 417. — kde. Kocúr na tom místě zmisal. Pass. mus. 413. On před nima zmisal. Výb. 1. 356 Zmisila, y, f., enixa, zastr. Rozk. Zmítař. Z-ři odnímali plátům křehkosť. Kv. 1884. 326. Zmizeti odkud. Zmizal od jich očí. Krnd. 88. — jak. Zmizel ako hmla. Sb. sl. ps. II 1. 139. Zmiznouti jak. Z-nul mi jako pták. Koll. Zp. II 372. Zmladočeštiti koho, zum Jungböhmen machen. Us. Z mladu. Trn sě z. ostře pučí. Alx. Zmľandravěť sa = pokaziti se. Slov. Čkžk. X. 60., ZObz XXIV. 258., 282. Cf. Mlandravý. Zmlknouti. Ptactvo zmlklo. Č Kn. š. 233. Zmykly (m.: zmylkly, Gb.) jsú dásně mé, raucae factae sunt. Ž. wit. 68. 4. Zmlkvený = svadlý. Ako kvet sparnom z-ný k zemi hlávku kloní. Slov. Tóth. B. 36 Zmlsalosť, i, f., Genäschigkeit, verwöhn- ter Geschmack. Vj. Zmňata, y, f. = špatná věc vůbec. Val. Vck. — Z., y, m. = otrapa, darebák, spro- sťák. Val. Vck. Zmoci se = zpírati se. Co sa zmáháte? Val. Brt. D. 300. Zmocněný čeho Král zmocněn jsa klí- čuov poručil je úředníkuom. Výb. II. 862. Zmocněti. Pal. Rdh. II. 42. Zmocniti koho čeho kdy. Že jest jej toho všeho statku za svého drahého života zmocnil. Arch. VIII. 416. Zmočárněti, ěl, ění = v močár se pro- měniti, sumpfig werden. Šd. Zmočiti se vodou. Št. Kn. š. 129. Zmodifikovati něco, modificiren. — co: výraz. Rm. Zmodřincovati koho, blau schlagen. Sk. Črty. 133. Zmohutněti na duchu. Us Pdl. Zmoklý. Z. kuře. Cf. Mách. 152., 154., 155. Zmoknouti do kosti. Brt. Zmola směsičná = prvopočáteční chaos. Č. Rž. LIII. Zmolákati koho = zbíti. Čce. Tkč. Zmoľavieť = zmolovatěti. Slov. N. Hlsk. XI. 15.	Zmolcz, vz Zmol. Pršp. 62. Zmora, y, f. = můra. Slov. Rr. Sb. — Z., y, m.= mrzout. Rgl. Zmořenosť, i, f., Entkräftung, Abmat- tung. Dk. Zmořiti. Zmorila si mne z tohoto světa. Koll. Zp II. 198. Zmotek, tku, m. = smotek (doutník). Prss. Obr. 131 Zmotožiť sa = otráviti se (o ovcích). Z. sa motožkú, matonohú, šmatlákom, opilcom. Slov. Phľd. XII. 317. Zmoutiti vodu. Ev. víd. 9. Nelze-li stlouci, podloží se pod máselnici najdené železo a hnědz sa zmúcí. Mor. Brt. L. N. II. 162. Zmozolovatělý, schwielig geworden. Z. ruka. Pdl. Zmráščať sa = zmráštati se. Val. Brt. D. 300. Zmraštění, n., Zusammenrunzeln, n Stala-liby se na listu zkáza od ohně zmra,- štěním. Arch. VIII. 508. Zmravňování, n., Moralisirung, f. Z. člověčenstva. SP. II. 306 Zmrazek, uter, zastr. Pršp 77. 22. Zmraziti slad = zkaziti. 1533. Wtr. Obr. II 336. Zmrgnút = vzíti tajně, ukrásti. Laš. Brt. D 300. Zmrhati pannu. Cf. Proléhati, Přesko- čiti, Zprzniti, Přeraziti jí punčochu. Še- redně ho z-li (zbili). Arch. VIII. 122. Zmrk, u, m., amphitheatrum, zastr. Pršp. 83. 86. Zmrlý. I běchu jako z-lí Ev. víd. 38., Kom. Lab. 136., Výb. I. 1035. Z. spolek, totiž když by ten zemřel, který koho na spolek přijal a druhý živ zuostal, kteréhož přijímá. Výb II. 821 Zmrmlati cosi popod nos. Phľd. VIII. 170. Vz Zamrmlati. Zmrsk. Pastýřský tatar je z prvu ple- tený, pak jsou jednotlivé řemínky rozpu- štěny a na tyto se dává svazek koňských žíní: zmrsk. U Velehradu. Tč. Zmršený; en, a, o = vymrskaný, vy- ssátý. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť. Zmršiti, il, en, ení = vymrskati, vyssáti, aussaugen. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť Zmrtvělosť, Stan sucht, Stupor. Z. na duchu. Šf. Strž. II. 43. Zmrtviti něčí spor, beilegen. Wtr. Obr. II. 709. Zmrvolec, lce, m. = zplštěné vlasy, kol- tun. Laš. Brt. D. 300. Zmrzačení. Tresty na z. těla v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 862. Zmrzačilý = zmrzačelý. Dk. Zmrzele, vz Zmrzelý. Točí oči k hradu z. Č. Kn. š. 129. Zmrzlák, a, m. = zmrzlík, zmrzlec. Mor. Šd. Zmrzlík = stříbrný gros. Dač. I. 7. — Z., os. jm. Arch. VII. 727., VIII. 609. — Z. Někteří, aby nebyli raněni, aneb jak říkáme, aby byli test a z-ci, svou zbraň jistým způsobem žehnají . . . Zbrt. 243. (Hry. 37.).