1149

Zmrzlina. Cf. Kram. Slov. Také dle Brt.
lepší starší: mražené.

Zmrzlý jak rohlík. Rgl. Z. ruce jak
hrábě. Brt. Je to na tabák zmrzlé. Mor. Šd.

Zmrznouti jak. Zemáky zmrzly na ta-
bák. Mor. Šd.

Zmrznutí, n. Cf. Slov. zdrav., Kram.
Slov.

Zmučenál, u, m., passionale, zastr. Pršp.
84.

Zmučenec, nce, m., der Gefolterte. Wtr.
Obr. II. 761.

Zmučení, n., tormentum. Pršp. 58.

Zmučněti, ěl, ění = mučněm se státi. Sš.

Zmudić čas = mařiti (dialekt). Mkl.
Etym. 206. a.

Zmudrovati. Tož si vám z-val (umyslil)
tam íť! Mor. Vhl.

Zmut, u, m., Betrubniss. Slov. Phl'd. VI.
254., 266.

Zmycati, vz Zmicati.

Zmydleňování, n. Cf. KP. VI. 76. nn.

Zmýlený. Z. naděje, gescheiterte Hoff-
nung. Posp. Z. Nestor, getäuscht. Šf Strž.
II. 499. Z-ná neplatí. Rais 30.

Znaczie, neonom, bestia, zastr. Pršp.
21 96.

Značiti se komu (kde). Cosi se mi
značí (nejasně vidím); Enom sa mi značí
před očima (Schein haben). Mor. Brt. D.
301.

Značitý. Sněm z-tý pro věk i národ.
Pal. Rdh. II. 285.

Značivosť, i, f. Dle obyčejné u Aristo-
tela z-sti náměstek. Vch. Ar. II. 58.

Značivý zvuk, Vch. Ar. II. 59., mluva.
Msr. 45

Značka cejchovní. Us.

Značky. Dolů z. ležať (na břichu); Hore
z. (na hřbetě). Slov. a mor. Šd.

Značný. Z. slovo (něco dobře označu-
jící). Pal. Rdh. I. 24.

Znady = odkud, unde, zastr. Hanka Sb.
437.

Znáhoda, y, f., orlogiatoria, zastr. Pršp.
60. 47. Cf. Zrytstvo.

Znachar, a, m. = lékař samouk, zelinkář.
Naradila jim, aby išli v dedine ku z-rovi.
Vzali si zelin od z-ra, ktoré potom Jan-
dovi uvarili.

Znacharstvo, a, n., vz předcház. Jan-
kovi nepomohlo nic znacharstvo. Slov.
Phl'd. VII. 251.

Znachor. Cf. Mkl. Etym. 401. a. Má
nuozky maličké a veliký bachor, lebo bude
stryga, lebo bude z. Koll. Zp. I. 11. K mou-
drému, způsobnému, mimoobyčejnému dí-
těti říkají Slováci: Ty z., ve kterémž vý-
razu vždy cosi divotvorného a půvěrčivéno
vězí. Koll. Zp. I. 420. — Z. od zna (znáti)
u Slováků, Polákův a Rusů to, co věštec,
vědouch, vědomec. Koll. Zp. I. 420. —
Z. = kto sníma začarovanie s osoby, do-
bytka a obydlia. Slov. Orl. II. 211. — Z.
Palkovič ve Slovníku má: Z., Bengel, gleich-
sam ungestaltetes Kind. Kall. Zp. I. 420.

Znachorka, y, f. = čarodejnice a p. Vz
předcház.

1. Znak. Cf. Mkl. Etym. 401. a. Padli
na vznak a letěli na zemu (retrorsum). Ev.
olom. 286.

2. Znak. Každá šelma vždy svoj z. má.
Rr. MBš. Z. městské, domovní, nad branou.
Wtr. Obr. I. 795. Z. království čes. Cf. Ott.
VI. 546.

Znakomluva, y, f. = mluva znaky. Nár.
listy.

Znakopisný, Zeichenschrift-. Pdl.

Znakoplavka, Gleissling, m. Cf. Kram.
Slov., Brm. IV. 635.

Znakový. Z. řeč, Zeichensprache, f. Z.
řeč hluchoněmých. Hš Sl. 10.

nalezenie, n , adinventitio. Ž. kl. CJ. 4.

Znalivo, merklich, bekannterioassen. Slov.
Phl'd. II. 520.

Znalý = patrný, kenntlich. — čím.
Druhá recensí sv. písma Husovým pravo-
pisem znalá Výb. I. 331.

Známä = známě. Slov. Dbš. Úv. 18.

Známek, mku, m., nota, zastr. Pršp.
50 70.

Znamenačka, y, f., Markirhammer, m.
Hrbk.

Znamenatel, e, m., der Brandmarkende.
Lpř.

Znamenati, probare, Ž. kl. 94. 9., atten-
dere, 77. 1., signare. 4. 7. — co. Jeho moc
znamenajíc. Št. Kn. š. 37. — čeho, strč.
Gb. Ml. II. 111. — co kam. Kázal písaři
svému to v akta znamenati. Výb. II. 507. —
jak. A to po sobě móžem z. Št. Kn. š.
186. — v čem. Uhři jsou dávno v nestá-
losti k pánům svým znamenáni. Bart. 310. —
s inft. Znamenav při svém zdraví býti
nedostatek, povolal . . . Háj. r. 1315.

Znamenavosť písní jiných. Pal. Rdh.
I. 32.

Znamení na započetí akce, lépe: k z,
a. Vm. A jiní oblekli se v svého duostojen-
stvie z. Výb. I. 575. Rúcha jsú často z.
člověčie mysli. Št. Ku. š. 163. — Z. dělení
vět. Vz Dělidlo. Z. podobnosti: ∞ Jd. Geom.

I. 88. Z shodnosti (Congruenz) ku př. dvou
trojúhelníků: ≈ ≈ ≈. Hra.

Znamenitě = patrně. Vidíme to z. Výb.

II. 1045. Z těj' také Kristus páteř učinil
krátek. Št. Kn. š. 45. — Z. = výslovně.
Avšak toto z. přičinujíce, že . . . Také toto
z. vymluveno. O kteréžto výpovědi z. stojí
psáno. Arch. VII. 585., 648., VIII. 423.,
IX 247., X. 374. Náš spasitel ráčil to z.
ohlásiti. Krnd. I. Také jest z. svoleno, při-
činěno : Jest z. vymieněno; To z. má za-
psáno býti Výb. II. 388., 389., 396., 1472.
Rciž z. každému. Arn. 935.

Znamenitý = patrný, veliký. Bylo to
z-té, že šéł samúm falšúm. U Star. Jič Vhl.
Z. rozdíl. Dk. Z. škody vzali. Let. 236. —
Z. = slovutný. Prokop z-tý bořením ko-
steluov. Výb. II. 1195.

Znaménko = trochu. Nepopálí se ta
deska? No co by tam z., nechsi? Mor.
Brt. D. 301.

Znamenošě = korúhevník. Sequ. 357.

Známiti se s kým = seznamovati se;
se ke komu = hlásiti se; co = ohlašovati.
Brt. D. 301.

519