1151

Znobiti koho. Mráz s zimú jest tě znobie.
Ezp. 1789. — koho čím. Bláznovým smie-
chem múdrého neznob. Ezp. 608. Někoho
zlým z. Ezp. 1561. Jenž úrazem znobí koho.
Ib. 1556.

Znoj. Cf. Mkl. Etym. 403. b. Z. = vedro.
Z. ohnivý pálí tělo jeho. B. mik. Sir. 38.
29. Slunce na polední straně pálí zemi a
proti jeho znoji kto móž státi? Ev. olom.
43. 3. Přijdou opět letní znoje. Č. Kn. š.
198. Milostný z. Čch. St. 73. Slunce znojem
zře na poli; Že se chce lev znojem (slunce)
vztéci. Ezp. 595., 1180. Zbyli věčného znoje;
Z. slunce. Sv. ruk. 75., 86.

Znojem. Ze Znojma Oldř. Cf. Pyp. K.

II. 331. Ze Znojma Stanisl. Ib. 325.
Znojík, u, m., zdrobn. znoj. Koll. Zp.

I. 302.

Znojnica, e, f., Schwitzbad, -stube, hrvát.
Šd.

Znojovitý, schweisstriefend. Slov. Ev.
šk. I. 129.

Znorov, oprav v: Znorovy. Šd.

Znosim, ě (i), f., míst. jm. Km. 1886. 28.

Znove = znova. Phl'd. VI. 255.

Znovie, dria, arbor, zastr. Pršp. 24.

Znovotařiti, il, en, ení, verneuern. Če-
ština znovotařená. Zl. Jg. 286.—289.

Zňuch = co by oňuchal, očichal, málo.
Donesla toho z. Val. Vck.

Znutiti. Řeřáb vlka k slibu znuti. Ezp.
517.

Znúvať. Darmo sa znúva sťažeň dobový,
Orl. X. 118.

Znuzila, y, f., enixa, zastr. Pršp. 64.

Znuzilý. Pal. Rdh. I. 50., Šf. Strž. I.
265., 347.

Znýnati, vz Znýti.

Znýti. Tudy jeho úsilé všecko znyje (je
marné). Výb. I. 1168. Znyl jsem u mém
smysle. 14. stol. Mus. 1885. 125. a.

Zob. Cf. Mkl. Etym. 404. a.

Zobák. Cf. Mkl. Etym. 404. a. — Z.
kachní = obuv tupě zakončená. Ott. VI. 448.

Zobání, voramen. Pršp. 51.

Zobatec. Cf. Ott. V. 786. a.

Zobati. Cf. Mkl. Etym. 404. a., Mkl. aL.
270. Z. v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.—
co. Mnozí zobí jehněd (jedí). Št. Kn. š. 309.
37. Nebude šípky z. (nedožije podzimku)
Rr. Sb. — s kým. Zobaľs s vranami (o umou-
něném). Brt. Dt. 28.

Zobavý = kdo rád zobákem zobe. Šd.

Zobcovan, a, m., excomunicatus, zastr.
Pršp. 36.

Zobčanštění, n., Civilisation, f. Dk.

Zobecnělý. Náhled v knihách z-lý. Dk.
Aesth. 408.

Zoběný. Z. obilí = zadní, drůbeži na
zob. Z. réž. Slez. Šd.

Zobeslati koho do Žatče k sněmu. Arch.

III. 58. a j.

Zoběti, ěl, ěn, ění = býti zoběným, vz
toto (v dod.). Bídné obilí, to zobí pro ho-
luby. Slez. Šd.

Zobí, n., Hühnerfutter, n. Vz Zoběný
(dod.). Laš. Wrch.

Zobkati. Holubička s holoubkem se
zobká. Č. Kn. š. 143.

Zobláčeti se več. Mill. 61., Výb. II.
563. — Byli zobláčeni do bílých košilí.
Let 433

Zobnatka. Cf. Brm. IV. 2. 180.

Zobojetněti. Volné kyseliny ve šťávě
z-tňují. Ott. V. 763,

Zobonosec, vz Šír II. 63.

Zoborožec. Cf. Brm. II 291., 302., 306.

Zobouzeti koho. Wtr. Obr. II. 684.

Zobra, malus, zastr. Pršp. 92 44.

Zobraceti co jak: na ruby. Pyp. K.
II, 96. — co kam. Z-cel sem tam palné
zory. Phl'd. VI. 252.

Zobrazný. Z umění. Stč. Luň. 86.

Zobrodiariť sa. Hrozno z-lo sa, t. j.
malé, nedorastené zrnká na viacej miestach
zostaly. Slov. ZObz. XX. 211.

Zodepnouti, zodpínati, aufknöpfen.

Zodiať = zodíti. Slov. Rr. Sb.

Zodíti koho. Chč. m. s. II. 67.

Zodpořilý = kdo klade odpor. Vz Od-
pořiti se. Z-lí Sasové byli poraženi. Dr.
Kalousek.

Zodražený. Obraz paprskem z-ný. Č.
Kn. š. 202.

Zodsaditi = sesaditi, absetzen. Všecka
markrabata zodsazoval. Šf. Strž. II. 344.

Zodzábnouti, zodzábati = oznobiti se.
Nekteří sú zodzábali. Arch. X. 19.

Zoha, y, f., pirolus, zastr. Pršp, 21.

Zohnistvovať = zohniti. Sokl. I. 442.

Zohráť koho. Dej mi to. Zohrál bych
tě! Brt Vz Zvohráti (i dod.).

Zohýbati. Ten vie z. (lháti)! Slov. Rr. Sb.

Zochtábovati koho = ztlouci. U Kr.
Hrad. Kšť.

Zokel, kle, m. Zokle = osekaná dřeva,
z kterých se žleby a ryzny dělají. Němc.
IV. 450.

Zol, u, m. = hrubší smeti, chamraď, dro-
botina, děti (převzdívka). Brt. D. 301., 346.
3., BKn. II. 11.

Zoldán babylonský. Ev. olom. 61.

Zolec, lce, m., mola, zastr. Rozk.

Zoliti se = broditi se blátem, sněhem,
im Koth, Schnee waten. Val. Vck., Slavč.
13.

Zolověnec, nce, m., Frischstück, n. Hř.

Zona. Mkl. Etym. 404. a.

Zonačit také = pobiti; zamazati. Val.
Brt. D. 301.

Zonditi = pokaziti. Mor. Brt. D. 241.

Zoochemický, zoochemisch. Z. analysa.
Vz Ott. II. 244.

Zootechnie, e, f. Vz Ott. II. 195.

Zootomický, vz Anatomický

Zopáčeň, pulpitus, zastr. Pršp. 85. 35.
V rj. zápočen. Ib.

Zopálati koho. Krnd. 34.

Zopatrnělý = opatrným učiněný. Zkuše-
nostmi z-lý. Gndl. I. 19.

Zora. Vz Mkl. Etym. 401. b., Mách. 42.,
43 , 45., 47., 56.—58., 59.

Zoranina, y, f. = zorané pole. U Rokyc.
Tč.

Zorav. Cf. Brm. II. 3. 414.—419.

1. Zoře. Dívka krásná jako z. Marg.
v. 89 Cf. Jir. Mor. 59. a.

2. Zore = zorí, rozbřeskuje se. Uh. Brt.
D. 301.