1152

Zořek, u, m., Eous, zastr. Rozk., Pršp.
80. Cf. Zozřel (dod.).

Zořice, e, f., Morgenstern, m., Venus, f.
Rk.

Zorilla, y, f. = jihoafrický tchoř, rhab-
dogale mustelina. Hlb. 1. 37., II. 352., 490.

Zoristý, cf. Zora. Na z-stých krýdlach
sa spúšťa.

Zořivý. O původu vz Krok 1887. 259. —
Výb. I. 343., Mus. 1884. 280., Jos 18., 19.,
22., 221. Člověk matorný a z-vý, ernst.
Výb. I. 348.

Zorja, e, f., vz Zora, Mkl. Etym. 401. b.

Zorkovce, pl., obec v Turci. Phľd. XII.
158.

Zorní hodina. Kar. 21.

Zornice = zorná čára, Visirlinie, f. Šd.

Zornicový, pupillaris, Pupillen-. Z. kraj,
příznak.

Zornička, Pupille. Zarostění z-ky, atresia
pupillae.

Zosobení. Vz Jg. Slnosť 68.

Zosobiti si co kdy. V té době mnohé
obyčeje od Litvanů sobě zosobil, aneignen.
Šf. Strž. II. 587.

Zosobněnosť, i, f. = zosobnění. Dk. Aesth.
273.

Zosobniti něco. Šf. III. 87.

Zosobňovací, personificirend. Dk. Poet.
141., 495. a j.

Zosobňování, n. Vz Jg. Slnosť 68.

Zosohovať, vz Zosožiti. ZObz. XXII. 268.

Zosrienený, mit Grundeis überzogen.
Slov. Jazerá sú z-né, ale nie zamrznuté.
Orl. III. 238. Cf. Stříž.

Zosrkať. Cf. Srkati. Šupnul dvermi slovka
nerečúc, len zosrkajúc zrejme príkrosťou.
Slov. Phľd. X. 125.

Zoster, u, m., herpes zoster, opar pá-
sový. Vz Slov. zdrav.
Zostřiti co čím. Št. Kn. š. 185.

Zostuditi koho. Pal. Rdh. III. 264.

Zosvěd, u, m , publicamen, zastr. Pršp.
82. 45.

Zošarpavěť = zbídněti. Slov. Phľd. VII.
269.

Zoščídiť sa = vystřídati se. Za deň sa
všeci z-díja. Val. Brt. D. 301. Cf. Čída.

Zošklivený. Jest na potupu lidem z-ven.
Wtr. exc.

Zošudiť = sošoustnouť sa. Mnoho zeme
z-dilo sa do hrobu. Slov. Orl. X. 270.

Zotnelý = přehnilý Z. hnoj. Slov. Rr. Sb.

Zoubcovati = zoubkovati. Rk.

Zoubek. Zoubky bílé jako smetánka.
Osv. — Z. Frant. † ²⁹/₆ 90. Cf. Pyp. K. II.
364., 433., Mus. 1886. 641., Ukaz. 114., Tf.
Mtc. 237., Bačk. Př. 186. Život a práce
jeho vypsal Vojt. Kryšpín. 1891.

Zoubkování, n. Průjmy ze z., diarrhoea
dentitonis.

Zoufaleček, čka, m. Črn. Zuz 126.

Zoufalský = zoufalý. Z. žádosť. Pož. 188.

Zoufalství, Ruchlosigkeit. Lotři, kteréž
král pro veliké jejich z. zbil. Pož. 187.

Zoufalý. Cf. Mkl. Etym. 269. a. Bys
nebyl z. Sv. ruk. 274.

Zoufání, n. Verzweiflung, f. Us.

Zoufati. Cf. Mkl. Etym. 269. a. Doufej,
nezoufej, Bůh tvůj s tebou. Bž. exc.

Zoun. Červený jako zoun. Us. Jg. Zdravý
jako z. Čce. Tkč. Není známo, co toto
slovo znamená. Tkč. praví, ža se myslí, že
to bylo as příjmení zdravého, červeného
člověka, jako ku př.: Tys tlustý jako podě-
bradský Bláha atd. Švanda Dudák 1892.
č. 11. a 12. uvádí mnoho významů tohoto
slova (znamená prý to: rybu, rostlinu, kro-
cana, tele, zrzouna atd.), ale je to as jen
švanda, citujeť na př. u prvního významu
jako pramen Presla, ale v tom nic tako-
vého není.

Zouti. Mkl. Etym. 97. b., 371. a.

Zouvačka, y, f. = zouvání. Brt. Sv. 62.

Zouvaná, é, f. = čes. tanec.

Zouvěřilý = zborcený. Z. prkno. U Chrud.
Ndrf.

Zov, u, m. = zvání, pozvání. Šd.

Zovšad = zevšad, odevšad. Slov. Phľd.
VI. 263.

Zozřel, a, m., Eous, zastr. Pršp. 7. 49.
V rj. zořel. Ib.

Zozubrovať = zezubrovati. Slov. Šd.

Zóžeľ = žóžeľ. Dol. Brtch.

Zpáčilé, ého, n., Reugeld, n. Z. platiti.
Šd.

Zpáčiti se. Já také nespáčím sebe ani
chci od tebe odjíti. Pravn. 1531. — se komu.
Vůz se jim zpáčil (převrátil). U Kdýně. Rgl.

Zpahýlený. Z. rostlina, Stummelpflanze,
f. Sl. les.

Zpáchnouti = stuchnouti. Obilí na po-
lích lehlo a zpáchlo. Arch. pam. 1887 82.

Zpajdiť, zpajznouť = ukrásti Brt. D. 301.

Zpálenčený = zgořalčený. V terajších
z-ných časoch. Liter. listy. I. 56.

Zpaměti, dobře. Gb. Ml. II. 131.

Zpanošiti se = zpanošeti. Nechali se žida
z. (zmoci se). Laš. Brt. D. 301.

Zpanslaviť koho = panslavem učiniti.
Phľd. V. 349.

Zpanštělosť. Vz Spanštilosť.

Zpanštilosť, i, f., vz Spanštilosť.

Zpanštilý, vz Spanštilý.

Zpapati, zusammenessen. Kočička mně
všecko z-la (říkají mrňavému děcku). Val.
Vck.

Zpaprčiti se = zblázniti se do něčeho
(do tance atd.). Val. Vck.

Zpastušiti něco = zkaziti. Mor. Rgl.

Zpat = zpět, laš. Wrch. Slov. Šd.

Zpáteční přehlasování, vz Přehlasování.

Zpátek. Cf. Mkl. Etym. 239. a., List fil.
XV. 175. Aniž odvolá řečí svých zpátkem
(zpět). Bart. 341. Nerad bych svým rčením
zpátkem šel (slovu nedostál). Arch. XI.
116.

Zpátkový. Z. voda = nabraná z řeky n.
z potoka proti proudu. Mtc. 1891. 93. Ty
zeliny se uvařú ve z-vé vodě a děťo se
v tym okúpe. Slez. Šd.

Zpazdernatěti, ěl, ění = zdřevěněti. Ret-
kev z-tí. Slov. Rr. Sb.

Zpečetiti. Spolu s Čechy se z-li a tak
v pokoj vešli. Bart. 135.

Zpěnák, a, m., spumosus, zastr. Pršp.
46. 63.

Zpeňažiti = zpeněžiti. Slov. Šd.

Zpeněžiti co komu. Kom. Kor. 174.