1153

Zpěra, y, f., die Strebe (bei der Zim-
merung). Hrbk. Vz Zpěr.

Zpeřenorožec. Cf. Šír II. 63.

Zpeřenožilný, fiedernervig. Z. list. Nz.

Zpergameněti, ěl, ění, pergamentartig
werden. Šf. III. 194.

Zpět. Ct. List. fil. XV. 175. Z. čtená
slova a věty. Vz Vratka.

Zpětilosť, i, f. = opětné upadání ve hřích.
Skočd.

Zpětiti, zpětovati odkud. Jsa ve všie
cnosti, z niež bych věč zase nezpětil. Pravn
218.

Zpětský. Česť jest proti slunci zpětská.
Pravn. 1396. Cf. Vítr se zpětuje toče se
od západu k východu, proti slunci běže,
což znamená obyč. nečas. Berg.

Zpěttahač, e, m. Z. boltce, musculus
retrahens auriculam.

Zpětverší, n. Vz Jg. Slnosť. 159.

Zpěv dokonalý, duchovní, chrámový, ko-
ledový, mešní, odpovědní, odpovídací, po-
stupní, přípravní, stupní, střídavý, táhlý,
započínací, zavírací, žalmový. Hnoj., Stárek.
Z. církevní. Cf. Zbrt. 292. Z. ve 14. stol.
Tk. VIII. 503.

Zpěváček, čka, m., vz Zpěvák.

Zpěvačka. Malá je ta chvála mnoho
piesní znáti, ak nevie z. pekně ich zpie-
váti. Koll. Zp. I. 63.
Zpěvák = řebřík. V zloděj. řeči.

Zpěvanky. Cf. Hš. Dod. I. 5. č. 20. Z.
čili světské prostonárodní písně. Koll. III. 67.

Zpěvatelný, cantabilis. Ž. kl. 118. 54.

Zpěvavý. Z. řeč. Hš. Sl. 11.

Zpěvmistr, a, m , Meistersänger, m. Rk.

Zpěvnictví, n. = poesie. Třk. II. 263.

Zpěvnosť národní. Pal. Rdh. I. 435.

Zpěvoborec, rce, m. Č. Kn. š. 257.

Zpěvona (!) y, f. = báseň. Utvořil Rosa.

Zpěvoňan, a, m., musicus, zastr. Pršp. 41.

Zpěvový. Z. ústrojí. Fr. Chlum.

Zpěvovzor, u, m. Dk.

Zpéznóť = kradí vzíti, pajznouti. Dol.
Brtch.

Zpickati = zpicati. Rgl Vz Pickati
(dod.).

Zpíčiti. Pakli se nám pravdú zpiečí
(Kristus). Výb. II. 1142. (948).

Zpíchač, e, m., punctoria, zastr. Pršp.
95. 25.

Zpikartilý. Bart. 97.

Zpíravý most, gesprengte Br Nz.

Zpířiti se = vzepříti se, na odpor se po-
staviti Hdk. Kr. v. 833.

Zpísečnatěti ěl, ění, sich in Sand ver-
wandeln. Sl. les.

Zpisten, u, m., situlus, zastr. Pršp. 21.
499.

Zpitihněv, u, m. = nevolnosť po pití,
Katzenjammer, m. Nár. listy. 1892. č. 265

Zpívačový díl, pars cantorum. Ol. 2.
Esd. 13. 5

Zpivák, a, m. = zpěvák. VSlz. I. 89.

Zpívání. Št. Kn. š. 72., 112.

Zpívati. Cf. List. fil. 1892. 360. — abs.
Národ, který nezpívá, je jako vrba prách-
nivá. Opav. týd 1889. č. 25. — jak (co).
Radčej máme pána, ktorý menej platí, len
nech nám dovolí slobodně z. Koll. Zp. I.

60. Zpíval podlé obyčeje svého. Výb. II.
955. Zpievajíc tak přesladce kakús pieseň.
Št. Kn š. 72. — čemu. Jménu tvému z.
budu. Kom. Lab. 138. — komu proč (kdy
kde jak). Bohu na česť z. Lg. Kr. v. 51.,
Mnč. R. 34. Ješto i dnes v kosteléch zpie-
vají mnozí s velikú chutí Bohu na česť.
Št. Kn. š. 128. — o čem jak. O Bohu
v dobré žádosti z. piesni. Št. Kn. š. 128.,
65. — kde. Spieva vtáča po doline. Kyt.
1876. 17. — kdy. Ono zpievánie ješto zpie-
vají na hodinách sv. Marie. Št. Kn. š. 72.
— si jak. Slovensky si spievaj. Orl. III.
122. Spievajte si dzievky, však je leto na
to, ej, šak neztracíte poccivosci za to Sl. ps.

Zpiznouti = ukrásti. Brt. D. 301.

Zpláca, e, f. = splátka. Slov. ZObz
XXIV. 252.

Zplácaný. Roucha záplatami z-ná. Výb.
II. 1443.

Zpláchy = spláchy. Orl. VI. 231.

Zplakati. Z-li a zslzeli všichni. V.

Zplat, u, m., Zahlungsrate, f. Rk. Cf.
Splat.

Zplavěti, ěl, ení, verflüssigen. Rk.

Zplazení, n., cassatio, zastr. Pršp. 58. 3.

Zplešivělý, glatzig geworden. Orl. III.
203.

Zpleštěný, verflacht. NA. V. 112.

Zplodňovaný, befruchtet. Vzdělavatelé
země sluncem z-né. Koll St. 702.

Zploštěnosť, i, f, Plattheit, f. Rk.

Zplozenina, y, f., das Erzeugniss. Pyp.
K. II. 86.

Zpívati na koho. Drk. 191. b.

Zplynatěti, ěl, ění, gasig werden.

Zpod. Práca mu ide z. ruky ako voda.
Sb. sl. ps. I. 109. Cf. Brt. D. 189.

Zpodejmouti práci tuhú Výb. I. 1182.

Zpodepříti. Na něž se zpodpíraji. Výb.
II. 1572.

Zpodierka, y, f., columen, zastr. Pršp
71. 64. V rj.: zpodpierka. ib.

Zpodjeti, darunter fahren. Hom opat.
152. a.

Zpodleti, el, ení = podlým se státi. Phľd.
VII. 158.

Zpodobrvnatý. Z. nálevníci, hypotricha.
Vz Ott. II. 892.

Zpodstatnělý výraz Vz Gb. Ml. I. 71.
§. 349.

Zpodstatniti. Dk. Poet. 525. a j.

Zpodvihnúti, -víhati, elevere, Ž. kl. 23.
7., irruere 58. 4., levare 62. 7., allevare 62.
18., extollere. 74. 6.

Zpolačilý = zpolštěný, polonisirt. Pyp.
K. 1. 330.

Zpolštiti někoho. Pal. Rdh. I. 59.

Zpomenouti nač. Na jeho smrť zpoma-
núce Sv. ruk. 191. — čeho. I z-nul Petr
slova, jenž řekl jemu Ježíš. Výb. II. 406.—
co komu čím. Chci vám to odplacovati a
vším dobrým z. Arn. 1698. Žádný jeho do-
brým nezpomene. Výb. I. 922. (II. 376.). —
koho v čem. Ve všem dobrém (ho) zpo-
mínají. Arn. 202. — o čem. Z-nul sem
o divu. Kar. 57. — se komu. Dyby se mi
to mohlo zpomněť (kdybych si mohl zpo-
mněti). Laš. Brt. D. 301.