1154

Zpomenutý pes = pominulý, vzteklý.

Zpometalka, y, f. = kráva, která zpo-
metala. Mor. Šd.

Zpomezi. Cf. Brt. D. 189.

Zpomněnka, y, f. = zpomínka. N. Hlsk.
IV. 46. a j.

Zponad s gt. Cf. Brt. D. 189.

Zponevažovati koho = nevaliti si. Val.
Vck.

Zpopod s gt. Cf. Brt. D. 189.

Zpopřed s gt. Cf. Brt. D. 189.

Zpora. Vtrhl do Uher beze všie zpory.
Výb. I. 437.

Zporážeti (. . žej), umwerfen, umsrossen.

Zpořiedka = po řídku, selten. Že mu
tato podpora len z. pritekáva. Slov. Orl.
II. 216.

Zpořízení boží; Nebes divné z. Št. Kn.
S. 119., 121.

Zporlík, a, m., anabula, bestia?, zastr.
Pršp. 21. 91.

Zpósobce. Výb. I. 582.

Zpósobič, dispositor, zastar. Pršp. 40.

Zpospolitěti, ěl, ění = zobecněti. Ně-
které zpěvanky z-ly. Koll. Zp. II. 487.

Zpotřebovatel, e, m , Consument. Kř. 71.

Zpotvořenosť. Hš. Št. 83.

Zpoura. Cf. Mkl. Etym. 240. a.. List.
fil. XIV. 410.

Zpousti koho = vynadati mu. Mor. Hrb.
Obr. 97.

Zpouzeti. Loupežník po komnatách zpou-
zel. Brt. Dt. 43.

Zpověď. Tlačí se jak Hanák ke z-di
(všude chce býti, všecko viděti). Vsacky.
Vck.

Zpovědatel, e, m. = zpovědač. Koll. St
880.

Zpovědlnice, vz Zpovědnice. Wtr. Obr.
I. 454.

Zpovědní kniha. Pass. mus. 461. Z. for-
mule. Vz Hš. Dod. I. 5. č. 21.

Zpovědničí zpráva. 1557. Mus. 1891. 206.

Zpovídárna, y, f. = zpovědnice. Hnoj. 42.

Zpovídatel, e, m. = zpovědník. Hnoj. 197.

Zpovídati co komu = vzkazovati. Zju
milosť svoji; Z-je tu řeč jemu. Alx. V. v.
969., 1085. — se kdy. By se pak kto
i v roce nezpovídal. Krnd. 2.

Zpovidlovaný, bohemisirt (opovržl.) Z.
sazba. Nár. list.

Zpovolniti, zpovolňovati, langsam ma-
chen, hemmen. Špondeje běh verše z-ňují.
Dk. Poet. 265.

Zpoza Cf. Brt. D. 189. Z. bučka hleděť =
posupně (jako zbojník). Brt. D. 301.

Zpoznova = znova. Šf. T. m. 62.

Zpožínati, zpožnouti, abmähen. Kos.

Zprahnouti. Jejich srdce hořem zprahlo.
Lg. Kr. v. 170.

Zpráchněti. Nos zpráchnie. Hus III. 136.

Zprátati, sprátávati, vz Sprátati. Trok. 6.

Zpravenie, n., directio. Ž. kl. 44 7.,
96. 2.

Zpravidlený, geregelt. Z. zjev. Dk.
Aesth. 176.

Zpravidliti, il, en, ení, regeln. Dk.

Zpravitel, e, m., advocatus, zastr. Rozk.

Zpraviti, dirigere (cestu), Ž. kl. 5. 9.,
justificare, 50. 6., corrigere (cestu), 118. 9.,

erigere (poražené). 145. 8. — co. Kdož to
zpravuje (zprávu o tom podává). Bart 103.
Z. ostnec svědomí. Št. Kn. š. 181. Větší
dílo mnohé ruce zpraví. Dik. — koho čeho
(jak). Jsem toho zpraven v jistotě; Já ho
snadně zpravím toho. Výb. II. 1136, 288.
Noviny, kterých mne hauptman zpravil;
Aby posel ho zpravil všech věcí; Tuť já
tě těch všech věcí zpravím; Zprav těch
věcí páně Milosť. Arch. VII 231., 303.,
VII. 12., 79. a j. — koho kde. Ani jich
po kůtech zpravujte (pomlouvejte). Št. Kn
š. 114. — kdy. Naděje mi se dělala, že
mne při dalších věcech zpraví. Kom. Lab.
108. — jak. Jakož jsem vás toho sám po
(= podlé) rozumu zpravil. Arch. IV. 407.

Zpravně, pl., f., debita, zastr. Veleš.

Zpravovač = pomlouvač. Št. Kn. š. 93.
Vz předcház. Zpraviti.

Zpravování, n. = pomlouvání. Št. Kn.
š. 98. Vz předcház. Zpraviti.

Zpravovna, y, f., spis Židkův. D. Gesch.
269.

Zprdkavený = smradlavý. Z. vejce,
ZObz. XVII. 142.

Zpředmětění, n. = objektivace. Z. vůle
Dk. Dj. f. 194.

Zpředmětněný, objectiv gemacht. Vch.
Důk. 65.

Zpředmětniti něco. Pal. Rdh. I. 362.

Zpřejný. Cf. Mkl. Etym. 263. b.

Zpreneverilý = zpronevěřilý. Slov. Dbš.
Úv. 82.

Zpreneveriť sa = zpronevěřiti se. Slov.
N. Hlsk. III. 114.

Zprevádzať = provozovati, betreiben.
Remeslo p. Slov. Orl. VII. 217.

Zprhnouť = shníti Slov. u Žiliny. Rr.
Sb.

Zpříchavý, barbareas, zastr. Veleš.

Zpříjemnitel, e, m. Z. společnosti. Phľd.
II. 433.

Zpříkati se. Mkl. Etym. 242.

Zpříkřiti. Aby se jí nezpříkřilo. Št. Kn.
š. 99.

Zpřísažiti, beschwören, beeiden. Rk.

Zpřísniti, streng machen. Ssk.

Zpřívětivěti, ěl, ění, freundlich werden.
Čch.

Zprohníti, zprohnívati, durch und durch
faulen. Jar. Sl. 76.

Zproležeti se, sich durchliegen.

Zpromrzeti se každému, Jed. listig
werden. Us. Tkč.

Zpronaložený dům, mit übergrossem
Aufwand gebaut. ČT. Tkč.

Zpronaříkaný dostavník. Jrsk. v NZ
II. 370.

Zpronárodněný: -ěn, a, o = přenárod-
něný. Čern. Zuz. 40.

Zpronda, y, f., lasuba, zastr. Pršp. 49.
35.

Zpronevěřilosť. Pož. 344.

Zpropití, aby tvrdě neupomínali. Výb.
II. 1435.

Zprostonárodniti, populär machen. Z.
nauky. Pal. Rdh. I. 235.

Zprostředkovací, vermittelnd. Z. návrh.
Dk.