1156

Zradostněný, erfreut. Phl'd. II. 566. a j.

Zrafantiť něco = zkaziti. Chud.

Zrájiti. Skrz ni se život můj omájil a
svět okolo mne se zrájil. Č. Kn. š. 233.

Zrak. Cf. Mkl. Etym. 402. a. a aL. 269.
Porušení zraku. Cf. Slov. zdrav. Chorobná
ostrosť zraku, Oxyopsie, slabosť zraku,
Augenblöde. Každý vše dle svého zraku
vidí v světle nebo v mraku. Hanka.

Zrakoomozečnicový, ophthalmomenin-
geus.

Zrakosvět, u, m., illuminamenta, zastr.
Pršp. 88. 16.

Zrakový. Z. pocit; úbytě čivu z-ho,
Opticusatrophie.

Zrale uvážiti. Cf. Zralý.

Zralec, lce, m., ans, rostl., zastr. Pršp. 32.

Zralosť pohlavní. Vz Slov. zdrav.

Zralý čas = zralosti, maturitas. Ž. wit
118. 147. — k čemu. Že ľud náš nie je
k tomu zrälý. Ev. šk. III. 228. — jak.
Žito je zralé na klučky. Brt. D. Vz Klučka
(dod.). — v čem : v létech. Pušk. 212.

Zrámený = zřasený, gefaltet. Slov. Rr.

Zrandavěti, ěl, ění = randavým se státi.
Phl'd. VIII. 92., II. 336.

Zránne jich bolo (velmi mnoho); Z. som
sa najedzila (velmi jsem se nahněvala).
Slov. Rr. Sb.

Zrastlinstvo, a, n. = rostlinstvo. Slov.
Dbš. Úv. 15.

Zráti, zraji (zrám). Cf. Mkl. Etym. 402.
a aL, 270., List. fil. 1892. 125 , 378. Sýr
zraje. Us. — jak. Čas rychlo běží a devy
rychlo zrejú. Slov. HVaj. BD. II. 19. Obilé
zraje na útěky (= rychle). Val. Brt. D.

Zratovať něco = dáti na účet. Slov.
Němc. IV. 451.

Zrážka, y, f. = srážka, Abzug. Let.
Mt sl. V. 1. 15.

Zrážlivosť, i, f., nemoc koňská. Dmk.
Č. 306.

Zrcadlář, e, m., Spiegelhändler, m. Rk.

Zrcadlina, y, f. Z lemovaná, Grau-
spiegeleisen, Saumspiegel, Roheisen mit
grauem Saum. Hř.

Zrcadlník. Pršp. 93.

Zrcadlo. Cf. Mkl. Etym. 402. a., Sv.
ruk. 8 , Mách. 178. Zrcátko foneticky, zr-
cádko etymologicky, obé dobré Gb. Km.
1890. 90. Z. rovinné, MS. 140., vyduté,
Schd. I. 124., zápalné, ib. 113., cíbelové,
jícnové, nosové (Fränklovo, Duplajovo,
Zoufalovo) — Cf. Slov. zdrav. — Zrca-
délka = skvrny průhledné na křídlech mo-
týlích. Kk. — Z. zpovědní, Beichtspiegel =
seznam hříchův. Us. Pdl.

Zrebnateť = zpazdernatěti, zdřevnatěti.
Retkev z-tí. Slov. Rr. Sb., ZObz. XXI. 64.

Zrebnina, y, f. = koudelovina, koude-
lové plátno. Slov. Phl'd. XI 535.

Zřečiti se s kým = smluviti se. Jrsk.

Zřečtěný, gräcisirt. Z. forma. Šf. Strž.
I. 233.

Zřediti, medullare. Ž. kl. 65. 15.

Zředlný. Z. barvy. Pass. 399.

Zregisirovati, registriren. Privilegie
zemské z. Výb. II. 1372.

Zrejditi. Vojín svět zrejdí na vše strany.
Č. Kn. š. 364.

Zřejemně = zřejmě. Krnd. 171.

Zřejemnosť = věhlasnosť. Čechové svými
vtipy jiné sú přehádali a přemáhali a z.
tudy velikú sú učinili. Arch. VIII. 337.

Zřejemný. Krnd. 28. a., 38 a. a j.

Zřejmoretník, a, m., exochomus, brouk.
Kk.

Zřejmý. Pass. 485., Modl. 56. a, Št. Kn.
š. 170., Mkl. Etym. 401. b.

Zřeklý. Val. Vck.

Zřen, vz Dřeň.

Zřetel. Pustiti něco ze z-le.. Dk. Rozb.
fil. 146.

Zřetelnicový. Z. blána. S. N. V. 436.

Zřetelový genitiv, Gb. Ml. II. §. 395,
dativ. Gb. Ml. II. 119. 14.

Zretovať sa se schodů = spadnouti.
Mor. Brt. D. 260.

Zříceninovitý, ruinenartig. NA. V. 474.

Zříditi co. rovnici. Jd. Geom. — kde.
Kněží v něm (v chrámu) zřídil. Pož. 3.

Zřídkaveselý, ého, m., os. jm. Mor.
Rgl.

Zřídlně. Št. Kn. š. 184.

Zřídlnice Sv. ruk. 313.

Zřídlnosť. Výb. I. 352.

Zřídlo. Cf. Mkl. Etym. 401. b.

Zřídlosloví. Cf. Jg. Slnosť. 60., Koll.
St. 16.

Zriedka = zřídka. Slov. Ht., Zátur.

Zřiedlna, y, f., pupilla, zastr. Pršp. 48.

Zřiemě = zřejmě. Výb. I. 321.

Zřiemý = zřejmý. Výb. I. 320.

Zřietel, e, m., argus, pozorovatel, zastr.
Pršp. 39.

Zřímaněti, ěl, ění, römisch werden. Pal
Rdh. II. 15.

Zřímaniti, il, ěn, ění, römisch machen.
Pal. Rdh. II. 15.

Zřinčeti, el, ení, erklirren. Orl. I. 211

Zříta, 2. os. dual. praes. = zříte. Št. Kn
š. 100. 13.

Zřitelně = zřetelně. V té knize jest vše
z. Šf. III. 196.

Zříti. Cf. Mkl. Etym. 401. b., Krok. 1887.
32, List. filol. 1892. 123., 207. — kam
(jak): na svět se stanoviska aesthetic-
kého. Dk. — co jak: pravdu bezprostředně.
Dk Dj f. 79. — komu odkud. Matce na-
děj zírá z očí. Osv. 1882. — kde. Na jich
vrcholi zírá atd. = září. plane, leskne se,
od zBrěti = splendere. Rkk.

Zřítiti, vz Zrútiti.

Zřízení zemské. Cf. Wtr. Obr. I. 637 ,
II. 638., Ott. VI. 459. nn. Z. hradské, vz
Ott. VI. 480., místní, ib. 482., krajské, 510.,
531., městské, 512., 534., vesnické. Ib. 516 ,
535., Ukaz. 78. — Z. = ustanovení. Od
Boha jest to z, abychom .... Št. Kn š.
42

Zřizovati, vz Zříditi.

Zrk, u, m, pilula, zastr. Pršp. 34. 23.

Zrnakocz, e, m., granatus, kámen, zastr.
Pršp. 5. 89.

Zrnařský, Körner-, Z. hospodaření Dmk.
Č. 333.

Zrnařství, n. = obilnictví, setí obili,
Körnerbau. Sl. les. Z. = pěstování rostlin
na zrno. Dmk. C. 331.



	1156

	Zradostněný, erfreut. Phl'd. II. 566. a j. Zrafantiť něco = zkaziti. Chud. Zrájiti. Skrz ni se život můj omájil a svět okolo mne se zrájil. Č. Kn. š. 233. Zrak. Cf. Mkl. Etym. 402. a. a aL. 269. Porušení zraku. Cf. Slov. zdrav. Chorobná ostrosť zraku, Oxyopsie, slabosť zraku, Augenblöde. Každý vše dle svého zraku vidí v světle nebo v mraku. Hanka. Zrakoomozečnicový, ophthalmomenin- geus. Zrakosvět, u, m., illuminamenta, zastr. Pršp. 88. 16. Zrakový. Z. pocit; úbytě čivu z-ho, Opticusatrophie. Zrale uvážiti. Cf. Zralý. Zralec, lce, m., ans, rostl., zastr. Pršp. 32. Zralosť pohlavní. Vz Slov. zdrav. Zralý čas = zralosti, maturitas. Ž. wit 118. 147. — k čemu. Že ľud náš nie je k tomu zrälý. Ev. šk. III. 228. — jak. Žito je zralé na klučky. Brt. D. Vz Klučka (dod.). — v čem : v létech. Pušk. 212. Zrámený = zřasený, gefaltet. Slov. Rr. Zrandavěti, ěl, ění = randavým se státi. Phl'd. VIII. 92., II. 336. Zránne jich bolo (velmi mnoho); Z. som sa najedzila (velmi jsem se nahněvala). Slov. Rr. Sb. Zrastlinstvo, a, n. = rostlinstvo. Slov. Dbš. Úv. 15. Zráti, zraji (zrám). Cf. Mkl. Etym. 402. a aL, 270., List. fil. 1892. 125 , 378. Sýr zraje. Us. — jak. Čas rychlo běží a devy rychlo zrejú. Slov. HVaj. BD. II. 19. Obilé zraje na útěky (= rychle). Val. Brt. D. Zratovať něco = dáti na účet. Slov. Němc. IV. 451. Zrážka, y, f. = srážka, Abzug. Let. Mt sl. V. 1. 15. Zrážlivosť, i, f., nemoc koňská. Dmk. Č. 306. Zrcadlář, e, m., Spiegelhändler, m. Rk. Zrcadlina, y, f. Z lemovaná, Grau- spiegeleisen, Saumspiegel, Roheisen mit grauem Saum. Hř. Zrcadlník. Pršp. 93. Zrcadlo. Cf. Mkl. Etym. 402. a., Sv. ruk. 8 , Mách. 178. Zrcátko foneticky, zr- cádko etymologicky, obé dobré Gb. Km. 1890. 90. Z. rovinné, MS. 140., vyduté, Schd. I. 124., zápalné, ib. 113., cíbelové, jícnové, nosové (Fränklovo, Duplajovo, Zoufalovo) — Cf. Slov. zdrav. — Zrca- délka = skvrny průhledné na křídlech mo- týlích. Kk. — Z. zpovědní, Beichtspiegel = seznam hříchův. Us. Pdl. Zrebnateť = zpazdernatěti, zdřevnatěti. Retkev z-tí. Slov. Rr. Sb., ZObz. XXI. 64. Zrebnina, y, f. = koudelovina, koude- lové plátno. Slov. Phl'd. XI 535. Zřečiti se s kým = smluviti se. Jrsk. Zřečtěný, gräcisirt. Z. forma. Šf. Strž. I. 233. Zřediti, medullare. Ž. kl. 65. 15. Zředlný. Z. barvy. Pass. 399. Zregisirovati, registriren. Privilegie zemské z. Výb. II. 1372. Zrejditi. Vojín svět zrejdí na vše strany. Č. Kn. š. 364.	Zřejemně = zřejmě. Krnd. 171. Zřejemnosť = věhlasnosť. Čechové svými vtipy jiné sú přehádali a přemáhali a z. tudy velikú sú učinili. Arch. VIII. 337. Zřejemný. Krnd. 28. a., 38 a. a j. Zřejmoretník, a, m., exochomus, brouk. Kk. Zřejmý. Pass. 485., Modl. 56. a, Št. Kn. š. 170., Mkl. Etym. 401. b. Zřeklý. Val. Vck. Zřen, vz Dřeň. Zřetel. Pustiti něco ze z-le.. Dk. Rozb. fil. 146. Zřetelnicový. Z. blána. S. N. V. 436. Zřetelový genitiv, Gb. Ml. II. §. 395, dativ. Gb. Ml. II. 119. 14. Zretovať sa se schodů = spadnouti. Mor. Brt. D. 260. Zříceninovitý, ruinenartig. NA. V. 474. Zříditi co. rovnici. Jd. Geom. — kde. Kněží v něm (v chrámu) zřídil. Pož. 3. Zřídkaveselý, ého, m., os. jm. Mor. Rgl. Zřídlně. Št. Kn. š. 184. Zřídlnice Sv. ruk. 313. Zřídlnosť. Výb. I. 352. Zřídlo. Cf. Mkl. Etym. 401. b. Zřídlosloví. Cf. Jg. Slnosť. 60., Koll. St. 16. Zriedka = zřídka. Slov. Ht., Zátur. Zřiedlna, y, f., pupilla, zastr. Pršp. 48. Zřiemě = zřejmě. Výb. I. 321. Zřiemý = zřejmý. Výb. I. 320. Zřietel, e, m., argus, pozorovatel, zastr. Pršp. 39. Zřímaněti, ěl, ění, römisch werden. Pal Rdh. II. 15. Zřímaniti, il, ěn, ění, römisch machen. Pal. Rdh. II. 15. Zřinčeti, el, ení, erklirren. Orl. I. 211 Zříta, 2. os. dual. praes. = zříte. Št. Kn š. 100. 13. Zřitelně = zřetelně. V té knize jest vše z. Šf. III. 196. Zříti. Cf. Mkl. Etym. 401. b., Krok. 1887. 32, List. filol. 1892. 123., 207. — kam (jak): na svět se stanoviska aesthetic- kého. Dk. — co jak: pravdu bezprostředně. Dk Dj f. 79. — komu odkud. Matce na- děj zírá z očí. Osv. 1882. — kde. Na jich vrcholi zírá atd. = září. plane, leskne se, od zBrěti = splendere. Rkk. Zřítiti, vz Zrútiti. Zřízení zemské. Cf. Wtr. Obr. I. 637 , II. 638., Ott. VI. 459. nn. Z. hradské, vz Ott. VI. 480., místní, ib. 482., krajské, 510., 531., městské, 512., 534., vesnické. Ib. 516 , 535., Ukaz. 78. — Z. = ustanovení. Od Boha jest to z, abychom .... Št. Kn š. 42 Zřizovati, vz Zříditi. Zrk, u, m, pilula, zastr. Pršp. 34. 23. Zrnakocz, e, m., granatus, kámen, zastr. Pršp. 5. 89. Zrnařský, Körner-, Z. hospodaření Dmk. Č. 333. Zrnařství, n. = obilnictví, setí obili, Körnerbau. Sl. les. Z. = pěstování rostlin na zrno. Dmk. C. 331.