1157

Zrnatosť jater, granulirte Leber. Šv.
164.

Zrnatý, ergiebig. Z. výnos, skoumání.
Šf. Strž. I. 581.

Zrnce. Ezp. 1732.

Zrnění zbytné. Vz Slov. zdrav.

Zrněný. Z. mýdlo. Vz Mýdlo (dod.).

Zrní = obilí. To z. málo platí. Us. Rais.

Zrnidlo, Granulirvorrichtung. Z. na měď
Hř.

Zrnistý = zrnitý. Mor. Brt. D. 154.

Zrnitobradavičný. Z. strupina lišejníků.
Nk. J.

Zrnitošupinatý. Stélka lišejníku z-tá.
Nk. J.

Zrnitozubatý. Z. plody lišejníků. Nk. J.

Zrnitý. Z. blána, buňka, bujení, kraj,
myšlénky, nádor, plocha, tkaň, úbytě, uzlík,
vápenec, zvrhlosť.

Zrnivec, vce, m., granuloma. Z. duhovky,
g. iridis, houbovitý, g. fungoides, obyčejný,
g. simplex, spojivky, g. conjunctivae, od-
stranění z-vce, ablatio granulomatis. Ktt.
exc.

Zrnkatý, körnig. Lom kriedy je drobno-
zrnkatý. Ev. šk. III. 162.

Zrno. Cf. Mkl. Etym. 402. a aL. 270.,
Šf. III. 547. Hrách ten se vaří ob zrno
(nestejně). Us. Rgl. — Z. = dobrota. Měla
úředníka dobrého zrna za muže. Šml. St. f,
— Z. paškálové. Hnoj. 260. — Z. ječné
víček, acne hordeolaris palpebrarum. Cf
Slov. zdrav.

Zrnojed, a, m., spermestes, pták. Cf.
Brm. II. 2. 385.—387., 747.

Zrnokaz. Cf. Šír II. 63.

Zrnoklasný, kornährig. Pl. I. 84.

Zrnoval, a, m., granius, ryba, zastr.
Pršp. 16.

Zrnovek, vku, m., žula. Chdt. 30.

Zrnovka, Cf. Brm. IV. 2. 237.

Zrodím, m., embrio, zastr. Rozk., Pršp.
63. 49.

Zroditi koho. Keď si ho z-la, tak si ho
kolembaj! Orl. III. 273. — kde. Som ob-
čan vlasti, v ktorej som sa zrodil. Slov.
Orl. X. 2. V čem se kdo zrodí, do toho se
hodí. Němc. D. Č.

Zrodny, pres, zastr. Veleš.

Zrohovatěti, ěl, ění, verhornen.

Zromoneť = zarachotiti. Slov. Phľd.
IX. 361.

Zrost bráti v něčem ; Z. dobrých mra-
vův. Pož. 6, 122., 200.

Zrostík = zrostlík. Brt. D. 302.

Zrostlina. Šf. III. 85.

Zrotálka, y, f. = veliká jáma na Vy-
zovsku. MzO. 1890. 181.

Zroule, vz Sroule.

Zroutiti. Cf. List. fil. 1890. 198.

Zrovnička, demin. slova zrovna. Z. při-
šel. Gb.

Zrovnovážiti něco, gleich abwägen; in
gerade Lage bringen.

Zrozenče, ete, n. = zrozeně. Rk.

Zrozenec. Šf. Strž. II. 266., Čch. Sl. 51.

Zrubec = výlupek (ořechu). Slov. Rr.
Sb. Cf. Škerec (dod.).

Zruč, e, f., manea, zastr. Pršp. 49. 36.

Zruča, e, f., Nilus, zastr. Pršp. 14. 25.

Zrůčka, y, f. = bičiště. U Star. Jič.
Vhl.

Zručmo. Uhodil ho z. tou ručnicí (oběma
rukama ji drže). Wtr. exc.

Zrůda, y, f., Missgeburt, Missbildung,
Missgestalt, f., Monstrum, n. Rk.

Zrůdče, ete, n., missgestaltetes Geschöpf.

Zrůdnina, y, f. = vada, jež plod na
svět přináší vzniklá během života vnitro-
děložního. Slov. zdrav. Cf. Ott. II. 312.

Zrudniti m. vzruditi = rudým učiniti,
roth färben. Št. Kn. š. 305. 45. — čím:
krví. Kruml. 463. b.

Zrůdnosť, monstrum. S. N. X. 179. Z.
halová, atheromatöse Entartung, jedno-
tlivce, Einzelnmissbildung, kože, Haut-,
rakovinná, krebsige E., sklenná, hyaline,
vaziva, E. des Bindegewebes, z klamného
uložení částí, Irrungsmissb., z nedostatku,
Deffectmissb. Ktt. exc.

Zrudný, tristis, moestus. List. fil. 1890
185.

Zrudoba, y, f., tristitia. List. fil. 1890.
185.

Zrudosloví, zrudnosloví, n., Teratologie.

Zrum, u, m. = Ruine ? Putovať k zru-
mom Babylona Slov. Dbš. Úv. 3. Cf. Zru-
miti (dod.).

Zrumělý = zruměnělý. Slád.

Zrumený = v rum obrácený. Z kraj.
J. V. Sládek

Zrumiti, vz předcház a Rumovati. Phľd.
II. 5., IX. 269.

Zrunditi. Z-lo se to = když se nějaká
práce pokazí n. př. oračka deštěm. Zlin.
Brt. D. 302. Cf. List. fil. 1890. 190.

Zrušiti. List. filol. 1890. 196., 197. Z.
studnice. Ž. kl. 73. 15. a j. Právo české
na svém řádu zrušeno jest. Výb. I. 965.

Zrut, a, m. = monstrum. Šf. Strž. II.
588. Cf Zruta.

Zrúť, vz Zrouti.

Zrůzněnosť, i, f., Verschiedenheit. Z.
pletiva. Hg. 13.

Zrůzňovací, trennend, scheidend. NA.
V. od. II. 24.

Zrůzňování, n., vz Zrůzniti. NA. V. od.
II. 24.

Zrůžiti se, rosenfarbig werden. Z-ly se
jim tváře. Šd.

Zrůžovělý. Z. dlaň. Pušk. 132.

Zrytus, u, m., subtelia, zastr. Bhm..

Zrytvo, a, n., orlogiatoria, zastr. Pršp.
60 46.

Zrza. Cf. Mkl. Etym. 284. a.

Zŕzať = zníti? Slov. Zapískal, až okolo
stojacim v ušiach zŕzalo. Rr. Sb.

Zrzavěti. Št. Kn. š. 96.

Zrzavka = zrzavá ženská. Rgl. — Z. =
potok u Čtenic na Mor. Brt. D. 350.

Zrzavý. Cf. Mkl. Etym. 284., Rzavý
(dod.) Nechoď do stodoly, na půdu, zapá-
líš. Brt. Dt. 104 Na červené půdě dobré
dříví roste (z. člověk je taškář); Kdo má
z-vé vlasy, je prý od p. Boha zvláště mi-
lován. U N. Bydž. Kšť.

Zrze, pl., f., cedria, zastr. Rozk.

Zrzienka, y, f., angula, zastr. Pršp. 49.
34.