1158

Zrziet, dora, zastr. Pršp. 52.

Zs vyslovuje se také na Dol. jako s: roz-
socha — rossocha — rosocha. Vz List. fil.
1891. 438.

Zsechnutý = seschlý. 1424.

Zsekati koho jak: do smrti. Výb. I.
821.

Zschlý = seschlý. Výb. I. 1175.

Zsiedalý = sedraný, scissus. Nabrachu
pokrma v pytle vetché i kožiené lahvicě
vinné zsiedalé i zšité. BO.

Zsinalosť. Vz Slov. zdrav., Ott. V. 805. a

Zsouti. Aby to penězi zsul (vyplatil).
Arch. X. 211. Nemohou mne toho z. Arch.

XI. 51.

Zstáří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282.

Zstonati. Když jest zstonal (se rozsto-
nal). Výb. II. 929.

Zstuditi, abkühlen. Aby zstudil jazyk
mój. Ev. olom. Luk. 16. 24.

Zstydati. Št Kn. š. 131., 132.

Zstydlý, abgekühlt. Z. milosť. Št. Kn.
š. 87.

Zš. V zs v Chodsku slyšeti pouhé š:
snaší. List. fil. 1891. 52. Také na Dol.:
rozščípati — rožščípati — rošščípati — roš-
čípati. Vz ib. 1891. 438.

Zšed, alitus, zastr. Pršp. 63. 50.

Zšermovati. Sedlácí obrazy oštěpy z-li
a zčerkali. Arch. VII 310.

Zšeřaditi = zšerediti. Hus Dc. (Výb. II.
210.).

Zšerediti. Bart. 93 , Modl. 16. a. — co:
korunu panenskou. Št. Kn. š. 70. — kde.
Aby nezšeředil v sobě čistoty toho stavu.
Št. Kn. š. 90. — se od čeho. Nesnadnoj'
světem se obierati a od něho se nezšeře-
diti Ib. 167.

Zšeřený. vz Zšeřiti se. Lučinou z-nou
se ubíral. Čch. Živ.

Zšeřezenie, n. = zšeředěnie. Št. Kn. š.
232. 1.

Zšimrati, cf. Šimrati, Phl'd VI. 269.

Zšiptavěti, ěl, ění, heiser werden. Káží
ač i řiedko, aby nezšiptavěli. Krnd. 74.

Zšíří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282.

Zšpinavělý, schmutzig geworden. KP.
V. 358.

Zštrbený = vyštěrbený. Z. kosák. Slov.
Phl'd. VI. 132.

Ztáhnouti co kde. Neb ztáhl jest nad
námi Buoh své písmo jako nebe. Št. Kn
š. 123.
Ztákať = říci ,tak.' Slov. Phľd. X. 163 ,

XII. 738.

Ztalovění, n., Verjauchung.

Ztamocel = odtamtud. Val. Slavč. 47., 9.

Ztamtud = odtamtud. Osv. 1882.

Ztantušiti, vz Tantušiti. Tys svojho
(Boha) z-šil dávno do batoha. Slov. Phl'd.
VIII. 172.

Ztapčiti = snísti (posm.). Val. Vck.

Ztáraný = ztrmácený, abgerackert. Slov.
Orl. VII. 196.

Ztárati = ztrmáceti, abmüden, abrak-
kern. Slov. Phl'd. VI. 267.

Ztázati se na kom. Ztěž se na babách
čarodějných. Výb. I. 632. Jal se na nich
ztazovati. 14. stol. Mus. 1888. 105. — se
o čem. O těch věcech nechtěj se z-vati;

Při božských věcech nepokúšej se z. o div-
ných tajnostech. Krnd. 176, 181. — se
nač. Beřte se a ztyezte se na to dítě.
14. stol. Mus. 1888. 104.

Ztazna, y, f., parander, bestia?, zastr.
Pršp. 21. 97.

Ztazovatel, e, m. Z. pravdy (kdo po
ní pátrá). Krnd. 202.

Zťažka = ztěžka. Slov. Phl'd. VI. 255.
a j.

Ztečení. Umřel z-ním krve, Blutfluss. Šf.
Strž. II. 187.

Ztenčal, a, m., attena, zastr. Pršp. 45.
15.

Ztenknouti = tenkým se státi, zhube-
něti, mager werden. Mor. Šd.

Ztepleti. Chč. m. s. II. 38.

Ztěžkomyslněti, ěl, ění, schwermüthig
werden. Mour.

Ztiažnosť, i, f = ztížnosť. Slov. Phl'd.
VI. 274.

Ztierati, confringere. Z. cedry. Ž. kl.
28. 6.

Ztichnouti komu proč. Leknutím stí-
chlo jí srdce. Jrsk.

Ztkaničiti, ztkaničkovati sukni (stáh-
nouti, aby k tělu přiléhala). Hr. ruk. 284.,
Ott. VI. 447.

Ztloustlý, verdickt. Stonek hlízovitě
z-lý. NA. V. 641.

Ztlouští odchylkou m. ztloušti. Gb. Ml.
I. 93. Ztloušti. Výb. II. 1588. — Cf. Gb.
Ml. II. 148., D. Lhrg. 282.

Ztluštění, n., Verdickung. Z. víčka.

Ztluštěnina, y, f. = ztloustlá širší část
něčeho. NA. III. 94.

Ztmavěti, finster werden. Ndr. Lub.

Ztopení, Uiberschwemmung. Z. rybníka.
Arch. VIII. 481.

Ztopoření. Cf. Slov. zdrav.

Ztloukati, vz Ztlouci.

Ztoulaný. Z. kůtě = tulák. U Lužan
Kšť. Z. holoubek. Schz. Přír.

Ztracenec (vojín). Výb. II. 999. a j.

Ztracení. Ať bychom zlým hřiechem
nedošli z-nie zlého. Št. Kn. š. 58. Aby
stáli před JKMtí pod pří z-ním. Arch. VII.
530.

Ztracený ráj Miltonův. Vz obsah v Vor.
P. 198. — Z. = vyhublý, mager. Us.

Ztrápený na duši i na těle. Pal. Rdh.
I. 276.

Ztrápiti se, compungi. Ž. kl. 34. 16.

Ztratecz, tartarus, zastr. Pršp. 5. 87.

Ztratiti co : čitedlnosť, Žer. 310., své

královstvie, Výb. I. 399., věčné milosrden-

stvie, Výb. II. 634., Chč., duši, dary. Št. Kn.

š. 65., 188. (64., 84., 184.). — co kde.

Hledaci na to, v očoch sa to z-lo. Val.

Brt. D. Jeden pro druhého mnoho v ne-

besiech dobrého ztratí. Št. Kn. š. 39. —

čím. Tak že jest skutkem tělesným na

jevě panenstvie neztratila. Št. Kn. š. 70. —

jak. Věčně ztratie Boha. Št. Kn. š. 128.

Na dlouhou chvíli ztratil hlavu. Hlk. —

se kam. Obrysy ztrácejí se v neurčitosť.

Dk. Aesth. 43. — co za kým. Často za

takovými pány netolik duše, ale i sbožie

ztracijí. Št. Kn. š. 170. — se s kým =

tělesně obcovati. Exc.



	1158

	Zrziet, dora, zastr. Pršp. 52. Zs vyslovuje se také na Dol. jako s: roz- socha — rossocha — rosocha. Vz List. fil. 1891. 438. Zsechnutý = seschlý. 1424. Zsekati koho jak: do smrti. Výb. I. 821. Zschlý = seschlý. Výb. I. 1175. Zsiedalý = sedraný, scissus. Nabrachu pokrma v pytle vetché i kožiené lahvicě vinné zsiedalé i zšité. BO. Zsinalosť. Vz Slov. zdrav., Ott. V. 805. a Zsouti. Aby to penězi zsul (vyplatil). Arch. X. 211. Nemohou mne toho z. Arch. XI. 51. Zstáří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282. Zstonati. Když jest zstonal (se rozsto- nal). Výb. II. 929. Zstuditi, abkühlen. Aby zstudil jazyk mój. Ev. olom. Luk. 16. 24. Zstydati. Št Kn. š. 131., 132. Zstydlý, abgekühlt. Z. milosť. Št. Kn. š. 87. Zš. V zs v Chodsku slyšeti pouhé š: snaší. List. fil. 1891. 52. Také na Dol.: rozščípati — rožščípati — rošščípati — roš- čípati. Vz ib. 1891. 438. Zšed, alitus, zastr. Pršp. 63. 50. Zšermovati. Sedlácí obrazy oštěpy z-li a zčerkali. Arch. VII 310. Zšeřaditi = zšerediti. Hus Dc. (Výb. II. 210.). Zšerediti. Bart. 93 , Modl. 16. a. — co: korunu panenskou. Št. Kn. š. 70. — kde. Aby nezšeředil v sobě čistoty toho stavu. Št. Kn. š. 90. — se od čeho. Nesnadnoj' světem se obierati a od něho se nezšeře- diti Ib. 167. Zšeřený. vz Zšeřiti se. Lučinou z-nou se ubíral. Čch. Živ. Zšeřezenie, n. = zšeředěnie. Št. Kn. š. 232. 1. Zšimrati, cf. Šimrati, Phl'd VI. 269. Zšiptavěti, ěl, ění, heiser werden. Káží ač i řiedko, aby nezšiptavěli. Krnd. 74. Zšíří. Cf. Gb. Ml. I. 93 , D. Lhrg. 282. Zšpinavělý, schmutzig geworden. KP. V. 358. Zštrbený = vyštěrbený. Z. kosák. Slov. Phl'd. VI. 132. Ztáhnouti co kde. Neb ztáhl jest nad námi Buoh své písmo jako nebe. Št. Kn š. 123. Ztákať = říci ,tak.' Slov. Phľd. X. 163 , XII. 738. Ztalovění, n., Verjauchung. Ztamocel = odtamtud. Val. Slavč. 47., 9. Ztamtud = odtamtud. Osv. 1882. Ztantušiti, vz Tantušiti. Tys svojho (Boha) z-šil dávno do batoha. Slov. Phl'd. VIII. 172. Ztapčiti = snísti (posm.). Val. Vck. Ztáraný = ztrmácený, abgerackert. Slov. Orl. VII. 196. Ztárati = ztrmáceti, abmüden, abrak- kern. Slov. Phl'd. VI. 267. Ztázati se na kom. Ztěž se na babách čarodějných. Výb. I. 632. Jal se na nich ztazovati. 14. stol. Mus. 1888. 105. — se o čem. O těch věcech nechtěj se z-vati;	Při božských věcech nepokúšej se z. o div- ných tajnostech. Krnd. 176, 181. — se nač. Beřte se a ztyezte se na to dítě. 14. stol. Mus. 1888. 104. Ztazna, y, f., parander, bestia?, zastr. Pršp. 21. 97. Ztazovatel, e, m. Z. pravdy (kdo po ní pátrá). Krnd. 202. Zťažka = ztěžka. Slov. Phl'd. VI. 255. a j. Ztečení. Umřel z-ním krve, Blutfluss. Šf. Strž. II. 187. Ztenčal, a, m., attena, zastr. Pršp. 45. 15. Ztenknouti = tenkým se státi, zhube- něti, mager werden. Mor. Šd. Ztepleti. Chč. m. s. II. 38. Ztěžkomyslněti, ěl, ění, schwermüthig werden. Mour. Ztiažnosť, i, f = ztížnosť. Slov. Phl'd. VI. 274. Ztierati, confringere. Z. cedry. Ž. kl. 28. 6. Ztichnouti komu proč. Leknutím stí- chlo jí srdce. Jrsk. Ztkaničiti, ztkaničkovati sukni (stáh- nouti, aby k tělu přiléhala). Hr. ruk. 284., Ott. VI. 447. Ztloustlý, verdickt. Stonek hlízovitě z-lý. NA. V. 641. Ztlouští odchylkou m. ztloušti. Gb. Ml. I. 93. Ztloušti. Výb. II. 1588. — Cf. Gb. Ml. II. 148., D. Lhrg. 282. Ztluštění, n., Verdickung. Z. víčka. Ztluštěnina, y, f. = ztloustlá širší část něčeho. NA. III. 94. Ztmavěti, finster werden. Ndr. Lub. Ztopení, Uiberschwemmung. Z. rybníka. Arch. VIII. 481. Ztopoření. Cf. Slov. zdrav. Ztloukati, vz Ztlouci. Ztoulaný. Z. kůtě = tulák. U Lužan Kšť. Z. holoubek. Schz. Přír. Ztracenec (vojín). Výb. II. 999. a j. Ztracení. Ať bychom zlým hřiechem nedošli z-nie zlého. Št. Kn. š. 58. Aby stáli před JKMtí pod pří z-ním. Arch. VII. 530. Ztracený ráj Miltonův. Vz obsah v Vor. P. 198. — Z. = vyhublý, mager. Us. Ztrápený na duši i na těle. Pal. Rdh. I. 276. Ztrápiti se, compungi. Ž. kl. 34. 16. Ztratecz, tartarus, zastr. Pršp. 5. 87. Ztratiti co : čitedlnosť, Žer. 310., své královstvie, Výb. I. 399., věčné milosrden- stvie, Výb. II. 634., Chč., duši, dary. Št. Kn. š. 65., 188. (64., 84., 184.). — co kde. Hledaci na to, v očoch sa to z-lo. Val. Brt. D. Jeden pro druhého mnoho v ne- besiech dobrého ztratí. Št. Kn. š. 39. — čím. Tak že jest skutkem tělesným na jevě panenstvie neztratila. Št. Kn. š. 70. — jak. Věčně ztratie Boha. Št. Kn. š. 128. Na dlouhou chvíli ztratil hlavu. Hlk. — se kam. Obrysy ztrácejí se v neurčitosť. Dk. Aesth. 43. — co za kým. Často za takovými pány netolik duše, ale i sbožie ztracijí. Št. Kn. š. 170. — se s kým = tělesně obcovati. Exc.