1159

Ztrátočet, čtu, m., Verlustrechnung, f.
Ssk.

Ztraví. Št. Kn. š. 199. 11.

Ztravný, frugalis, zastr. Hank. Sb. 438.

Ztravování, Verzehrung. Z. kvasnic.
Vz KP. V. 436.

Ztřídati, vz Střídati.

Ztrnčiť sa = zturčiti se (i dod.). Val.
Brt. D. 302.

Ztrnosť, i, f. = strnulosť. Sotně z. mine.
Ezp. 2088.

Ztrnutina, y, f., spasmus. Pršp. 61.

Ztrojiti. Šf. III. 450.

Ztrojnásobniti. Pal. Rdh. I. 236.

Ztroponiti = ztropiti, učiniti. Nahradili
škodu, kterou z rozpustilosti z-li. Fabri-
tius. Vyd. nové v Kroměř. 1887. 79.

Ztrouditi, betrüben. Srdce něčí z. Č
Kn. š. 390.

Ztrouchnatětí = ztrouchnivěti. Ev. šk.

II. 79.

Ztrouchněti = ztrouchnivěti. Čch. Nov.
ps.
Ztrouchnivělý. Z. budova. Pal. Rdh.

III. 92.

Ztruchlomyslněti, ěl, ění, trübsinnig
werden. Šír Pt.

Ztrúpati, vz Trúpati (dod.).

Ztučnatění, n., Verfettung, f. Z. srdce.

Ztud = odtud. U Kr. Hrad.

Ztuhnutí. Vz Slov. zdrav.

Ztupkať. Plecím kol mu s-ly kostrubätá
vlasov. Slov. Phľd. VIII. 170.

Zturčiti se = zblázniti se. Val. Brt. D.
302, Lib. NZ. I. 455. Vz Ztrnčiti se (dod.).

Ztuto = odtud. Keď já z. povandrujem.
Koll. Zp. I. 25.

Ztvárať = dělati, vyváděti. Slov. Phľd.
VI. 111.

Ztvářenie, n., formido. Ž. kl. 54. 5.

Ztvrda, y, m. = zatvrzelec. Slov. Phľd.
X. 225.

Ztvrdenice, e, f., constipatio, nemoc,
zastr. Pršp. 61.

Ztvrnně se brániti. Trist. 89. a.

Ztvrzenka, y, f., Certificat, n. Pr. tr.

Ztylý. Ž. kl. 21. 30., Gen. 2. 6. (Mus.
1890. 455).

Ztyraněti, ěl, ění, tyrannisch werden.
Výb. II. 1322.

Ztýrať = stýřeti, ku př. o zrnu v zemi.
Slov. Rr. Sb.

Ztýřelý. Z. dřevo. Val. Slavč. 5.

Zub. Cf. Mkl. Etym. 400. b. a aL. 269.,
Rm. II. 412., Kram. Slov. Zubík = zoubek.
Prss. Lůžko zubu, alveolus. Vz Ott. IL 34.
Zuby myší = první, telecí = druhé, hovězí =
třetí; Pověry o zubech dětí. Brt. v Km.
1886. 244., Brt. Dt. 7. Bolení zubů. Cf.
Mách. 53., 54., 58. Viklání zubů. Slov.
zdrav. 397. Hniloba zubu, Zahnfäule, krvá-
cení zubu, -blutung, nalévání-se zubů, -ein-
schiessen, obložení zubu, -belag, řezání
zubů, Zahnen, n,. Zahndurchbruch, m , ob-
tížné řezání-se zubů, dentitio difficilis, ho-
rečka při řezání-se zubů, -fieber, skřípění
zubů, -knirschen, vady zubů, -defecte, vy-
lomení, vymknutí zubu, -luxation, vytažení,
vytrhnutí zubu, -extraction; umělý z.; štěr-
bina, trhlina v zubu, -lücke, lektání při

řezání-se zubů, -kitzel, háček, pilník, prá-
šek, želízko na zuby, -haken, -pulver, -feile,
-eisen, nasedlina na zubech, -beleg. Ktt.
exc. Mali na něho zub (strojili se na něho);
To hovädo len teraz ešte váľa (dostává)
zuby. Slov. Rr. Sb. Poznajú si zuby; Zuby
si ukazujú; Žena si zuby jazykom zoderie.
Slov. Rr. MBš. Ta slova mají zuby. Komor.
kn. 1533. Někoho v zuboch mať lebo nosiť
(ohovárať). Orl. IX. 248. Trefila tomu na
zub: Na tom si budou ještě dlouho zuby
brousit (dlouho zkoumati). Šml. Má na ni
zuby (laskominy). Us. Totě mráz, až z. na
z. dopadá. Rais 36. Ukazuje psí zuby (o hně-
vivém). Kšá. Kousá předními zuby (už nemá
hladu). Kmk. Pov. II. 13. Směje se svým
zubům (nemá proč se smáti). Us. Kšť.; Mě-
šťák vyloží se v neděli z okna a šťourá si
v zubech, aby lidé myslili, že měl k obědu
pečeni. Sbtk. Krat. h. 295. Z. hádanka),
vz Ústa (dod ). Řídké zuby, dlouhé cesty
(kdo má řídké zuby, přijde prý daleko do
světa); Kdo si potře bolavý z. šťavou z roze-
třených pilousů, přestane prý ho boleti.
Us. Kšť. Obouvá-li se napřed levá bota,
nebolí zuby. Mtc. 1892. 195. Pomoc od bo-
lení zubů na Mor. Vz Mtc. XV. 291. —
Z. v botan. Z. lvový, z mořského koně.
Mllr. 60., 40. Z. koňský = kukuřice koň-
ská. ZObz. XVII. 130.

Zubadlo. Mkl. Etym. 450. b.

Zubák, a, m., dentosus, zastr. Pršp. 45.

Zuban, u, m. = chléb. V zloděj. řeči.

Zubar, a, m. = zubr. MV., Hank. Sb. 437.

Zúbata, pl., n = zoubky. Phľd. XII.
732.

Zubatý. Z. slunce (které v zimě svítí,
ale nehřeje). Mor. Brt. D. 302.

Zúbček, bečku, m., exentum, zastr. Pršp.
79.

Zuberec, rce, m., obec na Oravsku. LObz.
XX. 2.

Zubier, u, m., u tkadlce. K navíjaniu
potrebný je z. (brabce). Slov. Phľd. XI.
537. Vz Zubíř (dod.).

Zubík, u, m., vz Zub. Prss. Gazd.

Zubina. Zánět zubin, dásní, střílení v zu-
bech, Zahnentzündung.

Zubíř = čásť stavu tkadlcovského. Mor.
Knrz. Vz Zubier (dod.).
Zubní běhavka (průjem), Zahndurchfall,
boubel, -cyste, čiv, -nerv, dlátko, -meissel,
dráždidlo, -reiz, háček, -haken, hlíza, -ab-
scess, hrbol, -höcker, kleště, -zange, klíč,
-schlüssel, křeče, -krämpfe, nemoc, -krank-
heit, páka, -hebel, patradlo, -sonde, pilka,
-säge, plomba, -plombe, povlak, -beleg, řasa
n. rýha, -falte, skleň, sklenina, -schmalz, stří-
kačka, -spritze, šev, -sutur, šroub, -schraube,
tmel, -kitt (vz Slov. zdrav.), tvorba, -pla-
stik, vřed, -geschwür, váček, -säckchen,
zrcadlo, -spiegel. Ktt. exc.

Zubnica, e, f. Snovadla majú v pro-
striedku vretenáka, okolo neho štyri krýdla
a medzi tými navrchu i na spodnom konci
po jednej rozpiatej z-ci, dakde i zubným
krížom zvanej. Slov. Phľd. XI. 536.

Zubnice, faula. Pršp. 49.

Zubočárník, a, m., cidaria, motýl. Kk.
Mot. 275.278.