1162

Zvěstovnice, e, f., piaenuntia. Hank.
Sb. 359.

Zvěstý = známý. Ta jest miera zvěstá.
Mus. 1887. 214. Cf. Zvěst, 1.

Zvěšťák, a, m., vz Věšťák (dod.).

Zvět, isis, zastr. Pršp. 88. 19.

Zvetiť sa = zotaviti se ze škody, z ne-
moci, sebrati se. Brt D. 302.

Zvětrati več: v dřeň kamennou. NA.
V. 510.

Zvětřený; -en, a, o = zvětřelý, zpla-
šený. Rr. Sb.

Zvětšovadlo, a, n., das Vergrösserungs-
glas. Šd.

Zvětšování. O značení z. měr vz Před-
kládání (dod.).

Zvězduch, Zvězduk, a, m., bůh pohan-
ských Slovanů, správce hvězd, od zvězda =
hvězda. Šf. III 107.

Zvice, e, f., pola, bestia, zastr. Rozk.,
Pršp. 20. 73.

Zvící = na velikost. Z. odchylkou m.
zvíci. Gb. Ml. I. 93. Cf. Gb. Ml. II. 148.,
149.

Zvidřiti = vypátrati. Uh. Brod. Brt. D.
302.

Zviediele, vanellus, pták, zastr. Pršp.
11. 58.

Zvieracinný, animalisch. Z. jídlo. Slov.
ZObz. XXIV. 213.

Zvierarstvo, a, n. = zvířectvo. Slov.
ZObz. XXIV. 245.

Zvierať, vz Zvírati. Phľd. IV. 24.

Zvieratský = zvířecký. Slov. Dbš. Úv.
119.

Zvieřennice, e, f. = zvířednice. Vz Zvě-
řidlnice (dod.). Št. Kn. š. 186. 28.

Zvieřetice, dle Budějovice, ves. D. olom.
X. 788.

Zviesť sa = zvesti se, zdařiti se. Slov.
SalP. 393.

Zvieznouti = uváznouti. A na dléch
šípy neupřímnosti v jejích prsiech zvieznú.
Výb. II. 730.

Zvihle, pataw, monstrum, zastr. Pršp.
17. 101.

Zvichřiti, vz Zvichrovati. Čkžk. III.
151.

Zvíjačka, y, f. Vloží pradeno na z-ky.
Slov. Phľd. XI. 536.

Zvíkov. Zviekov. Arch. IX. 146. a j.
tam.

Zvíkovský. Paměti z-ské. Seps. P. Fr.
Tyl. V Praze. 1888. Cf. Mus. 1888. 228.

Zvina, y, f., bibio, hmyz, zastr. Pršp.
22. 34.

Zvino, bachus, zastr. Pršp. 67. 36.

Zvírati. I němé tváři krev pomstou se
zvírá. Č. Kn. š. 335.

Zvirbovati, vz Zverbovati. Koll. Zp. I.
364.

Zvíře. Cf. Mkl. Etym. 404. b. Zvieřata,
ješto i na před i na zad plná očí byla. Št.
Kn. š. 2. 13.

Zvířecí hlavy, Pass. 384, lov. 1480,
Arch. IX. 367.

Zvířelý, ineinandergefaltet. Sl. les.

Zvířena česká. Vz Ott. VI. 105. nn.

Zvířetnice, cf. Zvěřidlnice (dod.), Mách.
46., 58., Mus. 1855. 181. Svar v sanskr.

znamená nebe, v užším smyslu zvěrokruh
(zodiacus). Šf. III. 114.

Zvířiti se = zblázniti se, zdivočiti se.
Byla za ním celá zvířená; Zvířil se tam
chodiť. Val. Vck.

Zvítězení. Mill. 39. a.

Zvítěziti. V tomto znamení zvítězíš.
Brt. N. p. 618. Silným srdcem s boží po-
mocí nad mukami z-zil. Pass. mus. 435.

Zvítice, e, f., zenstes, rostl., zastr. Pršp.
24. 76.

Zvizírovati sudy = prohlédnouti. Wtr.
Obr. II. 449.

Zvl. Z zvl v se odsouvá: złášč. Vz V
(dod.).

Zvláčněti = jemným se státi. Obdržev
zpropitné zvláčněl. Jrsk.

Zvládyčený; -en, a, o = pánovitý. Ví-
tězstvími z-ný. Výb. II. 1295.

Zvlak, corrigiola, rostl. 14. stol.

1. Zvlasti. Výb. I. 176. Znamenajme při
tom z. Výb. I. 169. Na ty rač pomnieti
zvlasti. Pravn. 2708. a j.

Zvlášče, singulariter. Z. sem jáz. Ž. wit.
140. 10.

Zvláščí. Sv. ruk. K. I. 40. a j.,. Kar.
113.

Zvláště je ustrnulý gt. sg. vláště s před-
ložkou z. Gb. Ml. I. 68.

Zvláštenství. Žádného z. nezachováva-
jíc. Arch. IX. 252., 253. a j. tam.

Zvláští zákon, skutky. Chč. m. s. II.
75., 82.

Zvláštnůstkářství. Hvlč. I. 147.

Zvlčilý = zvlčelý. Herm. Zák. 104.

Zvod. Cf. Výb. I. 933. nn., 1008., 971.,
Vš. II. 22.

Zvodava, y, f., u Falknova. Ott. VI. 87.

Zvodicí roura u pumpy na tlak. Kod.
Úv. 122.

Zvohráti. Já bych to zvohrál (sklidil,
ich pfeif darauf). U Žamb. U ČT. Tkč. Vz
Zohráti (dod.).

Zvochlamcovať = zpohlavkovati koho.
U Kr. Hrad. Kšť.

Zvoj, e, f., fornix, rostl., zastr. Pršp.
71. 54.

Zvokotoky. Arch. VII. 727.

Zvolací věty. Vz Ndr. 399. Z. akkusa-
tiv. Kýho ďasa! Vz Gb. Ml. II. 106.

Zvolání. Cf. Jg. Slnosť. 70., D. Lhrg. 318.

Zvolati. Když k nim (bohom) u vašich
potřebách zvoláte. Výb. I. 294.

Zvolenec Poďte z-nci otce mého. Lg.
Kr. v. 372.

Zvolenice. Svého syna z. (zvolená matka).
Sv. ruk. 225.

Zvolněný = uvolněný. Z. křídla, frei-
gemacht. Pal. Rdh. 1. 408.

Zvon. Cf. Mkl. Etym. 404. b, Kram.
Slov., Wtr. Obr. I. 495., Tk. VIII. 396., 397.
Z., zvonýšek, zvončisko, zvonisko. Brt. D.
Největší zvon: veľký, prostřední, median;
nejmenší: cengarka, denga, dengelačka. Slov.
Zátur. Zvonec. Ž. kl. 150. 5. Zvon umírá-
ček mluví: Samý hadry camfoury (zvl. chu-
dým). U Třebonína. Olv. O mluvě zvonů
cf. Brt. Dt. 71., Km. 1886. 408. V Skří-
pově : Sv. Jan rozbil žbán, koupil jiný za
maliny. Šd. Na zelený čtvrtek po službách