1166

Žabičník, u, m., Quarcit. Orl. VIII. 47.

Žabina, druh hub. Mor. Geissler. Perl.
řečn. II. 247.

Žabinec, potok u Úsobí. Ott. VI. 67. b.

Žabiti se. Žába se žabí = rodí mladé.
NZ. I. 472.

Žabka nádor. Cf. Slov. zdrav. — Ž. =
želízko, na němž klepají kosti. U Kdýně.
Rgl.

Žabnál = slaboch. Mor. Brt.

Žabník, rostl. Cf. Rosc. 104., Mllr. 10.,
Ott. I. 877. — Ž. = malý, blátivý rybník.
Vchř.

Žabohlavec, vz Žabolebec (dod.).

Žabojedník, a, m., epiphagus, zvíře,
zastr. Pršp. 13. 90.

Žaboještěr, a, m., Labyrinthodont NA.

V. 615.

Žabokřik, u, m. = místo, kde je mnoho
žab. Čce Tkč.

Žabolebec, bce, žabohlavec, vce, m., der
Froschkopf.

Žaboškřečina, y, f. Ľud sa domnieva,
že je to žab hustá slina. Phľd. 1889.

Žabov, a, m., rybník na Třeboňsku. Ott.

VI. 90.

Žábra. Cf. Slov. zdrav.
Žabrobočky, pleurobranchea. Brm. IV.
2. 313.

Žabronoš, e, m., menobranchus, Furchen-
molch, m. Brm. III. 2. 115.

Žabronožka, branchiopus oprav v: bran-
chipus. Cf. Brm. IV. 2. 42., 304., 313.

Žabská, é, f. = tanec, při němž hudba
hraje dle nápěvu: Hrály dudy u pobudy;
hoši skákají po rukou a nohou a přelézají
jeden druhého. Na Hané. Wrch.

Žabydráč, e, m. = žabykláč. Slov. Rr.
Sb.

Žádací mohutnosť, cf. Jg. Slnosť. 32.,
věty. Ndr. 842., Křn. 277.

Žádák (!), a, m. = kandidat Pohl.

Žádání nepořádné mnohých věcí. Št.
Kn. š. 181. (185., 188.).

Žádati. Cf. Šf. III. 498, Mkl. Etym.
409 a. — si koho. Ty si mne nežádej,
nebo dostaneš, co se do tebe vejde (vy-
hrůžka). Us. Fč., Brnt. Ž. cti, chvály, sbo-
žie. Št. Kn. š. 146. A toho žádám, aby . .
Púh. I. 131. Hřiešný žádá rozkoší. Kar. 3.
Pokoje vám dobrého žádáme. Bart. 55.
(127.). — čeho na kom (jak). Poče mi-
losti na něm ž. Sv. Ruk. 43 Protož každý
bez hřiecha móž toho ž. na Boze. Št. Kn.
š. 55. — co. Což si ž-la. Sv. ruk. 309.
Člověk co viece žádá. o tom viece pra-
cuje. Hus I. 209. — čeho kde. Kteříž své
vóle viece žádají v manželstvě než vóle
božie. Št. Kn. š. 63. — zač jak. Král žá-
dal císaře za křesťanské věrouky. Sb. vel.
III. 291. S pláčem za to ž-li. Výb. II. 1445.
Duch sv. za ny potřeb našich žádá nevý-
mluvným vzdycháním. Št. Kn. š. 188. —
proti čemu. Duch žádá proti tělu pořadu

božieho. Št. Kn. š. 52. — jak. S pláčem
žádají. Sv. ruk. 298. — koho k čemu.
Jest slušno jich žádati ku pomoci. 1461.
Mus. 1864. 469. — nač od koho. Na vás
čekáme, na pěkný poviják od vás my žá-
dáme. Na již. Mor. Šd. — s inft. 1 žádaše
Kaju skonati úmysla svého. Výb. II. 488.
V něhož i angelé žádají patřiti. Hus III. 7.
Čehožkoli žádají prositi. Št. Kn. š. 45.
Žádá obličeje tvého viděti. Sv. ruk. 85.
Což sobě nežádáš míti, neroď družci toho
činiti. Ezp. 1608. Nebť jeho dávno žádal
viděti. Drk. 162. b.

Žádavý. Ž forma. Šf. III. 527. Děvečce
zrak ž-vý (desideratns, žádoucí) navrátil.
Ev. olom. 78.

Žadlaný = poskvrněný. Vz Žadlati.

Žadlati. Ž. kl. 88. 35.

Žádlo = žahadlo. Vz List. fil. 1891. 35.

Žádnopádně, keinesfalls, šp. m.: žád-
ným způsobem, na žádný způsob, nijak.
Brt.

Žádný = nikdo. Za čes. nikdo bývá na
Mor. z pravidla žádný, val. a laš. žáden
Brt. D. 165. Nenaučil som sa žiadnej ro-
boty. Slov. Pokr. Pot. II. 102. Potěšit mne
nemá žádný kdo. Pís. Nižádnému smy slú-
žili; Žádný nevie, odkad jest. Ev. víd. 7.,
24. Žádného domu celého nezůstalo m.:
žádný dům celý nezůstal. D. Lhrg. 254. —
Ž. = žádaný, žádoucí, desideratus. Cf. Mkl.
Etym. 409. a., Št. Kn. š. 195. 20. Pověz
mi to, panno žádná. Kat. 1789. Panna
žádná; Když to žádné dietě chodieše. Výb.

I. 289. 391. Jej nebyl život žáden. Bož.
umuč. v. 268. Chvála tobě, tvorče žádný.
Drk. Hry 13 Mój milý, žádný synu ! Sv.
ruk. 50. Žádné dietě bylo na svět posláno.
Ib. 62. a j. Žádnýs mi přišel ; Žádná paní
moje. Ezp. 2076., 2432.

Žádosť. Ž. kl. 9. 38., 72. 7. Cf. Hš. Št.
296. Ž. prchavá, trvalá, Dk., nepůsobná
(desiderium inefficax), účinná (efficax). Stá-
rek. Ž chvály, msty. Pož. Milovati koho
větší žádostí; Proste Boha plnú ž-stí ; Z.
maje s Bohem býti; Aby měl ž. dobrého.
Št. Kn. š. 42., 43., 50., 178. Hryz sv. ducha
koření na čtitrobu a budeš míti ž. k je-
dení. Osv. 1884. 2. — Ž. = prosba. Aby
vaši ž. naplnil. Krnd. Žádosť chudých Bóh
uslyší. Št. Kn. š. 111. Ž. splněná jest jako
strom života (podobá se). Bž. exc.

Žádostička, y, f., zdrobn. žádosť. Dk.

Žádostivostný, begierlich. Ž. hnutí.
Lenz. Anthr. 542. a j.

Žádostivý s inft Byli ž-vi viděti. Výb.

II. 1443. — Ž. = žádoucí atd. Kom. Lab.
138. Ž-vého cíle dokročiti; Ó jak žádostivá
jsou ta naučení. Dck.II. 75. Prosby roz-
umné a ž-vé (milé). Arch. VIII. 331. Ve
všem křesťanství milý a ž. Výb 11. 1627.

Žádostný, desi lerabilis. Ž. kl. 105. 24.

Žádoucí = žádaný. Marie ž. ; Přežádúcí
spasiteli. Výb. I. 323., 324. Králi nebeský
ž. Ryt. 107. a. (v. 217.), Pravn. 2300. Od-
pověděl ten ž.; Vítaj synu můj ž.; Hříš-
ných útěcha ž. Sv. ruk. 51., 117., 301.