1168

Žambruček, čku, m. — vodní stoka. 1472.
Pakli jde voda tichá cestou nebo ž-kem,
nemá se brániti. Hrš. Nách.

Žampion, houba. Cf. Kram. Slov., Mllr.
9, Rosc. 72.

Žampionový. Ž. essence, extrakt, prá-
šek. Vz Kram. Slov.

Žampírky, míst. jm. u Rokycan. Rgl.

Žanek, nka, m. = Jan. Us. Rgl.

Žanetka, Žanka, y, f. = Johanna. Rgl.

Žánny = žádný, žádostivý. Nenie som
ž. tvojho chleba. Slov. Rr. Šb.

Žanovec. Cf. Mllr. 35., Rosc. 167.

Zaplatí = dotěrně prositi, zudringlich
bitten. Val. Vck., Slavč. 24.

Žár. Cf. Mkl. Etym. 409. b., Kram. Slov.,
Šf. III. 563. — Ž. pohoří. Krč. G. 345.

Žář, vz Zaře.

Žářa = záře Dol. Brtch. Vz Záře.

Žářiti, pregeln. Ct. Mkl. Etym. 409. b.

Žarký = ohnivý, palčivý, horoucí, žhavý,
heiss, glühend. Slov. Šd., Phľd. 1881. 168.,
Rr. Sb.

Žárna, y, f. = kotlíček kadidlný. Hnoj

Žárnice, e, f. = pec pod kotlem. Rk.

Žároděj, e, m., deflagrator, kalorimotor.
Kod. Úv. 291.

Žárohled, u, m., Photoscop. Čerm. Kal.
čes. has. 1885. 94.

Žárohlína, y, f., terra cotta. Rk.

Žárokruh, u, m. Dk.

Žarook. a, m., os. jm. v slov. mythol.
Phľd. II. 499.

Žarované, oddíl polabských Srbů. Šf.
Strž. II. 618. Cf. Zarované (dod.).

Žarovišče, e, n. = žároviště, strč. Šf.
III. 545.

Žárovka, y, f. = uhel hořící v elektrické
lampě; žárová lampa elektrická. Us.

Žárovník, u, m. = výheň v lučebnických
kamnech. Rk.

Žarovod, u, m., ve fys., Deflagrator, m.
Rk.

Žárovy, míst. jm. VSlz. II. 209., MzO.
1890. 123.

Žárový. Ž. lampy plynové světlo vzniká
rozžhavením nějaké pevné ohnivzdorné látky
(vápna, cirkónu, platiny a p.). Vz KP. Vl.
416. Ž. hroby (kde uloženy spálené zbytky
mrtvol). Ndr. Anthr. I. 38., NZ. I. 45., 222.

Žas. Šf. III. 551.

Žásati. Cf. Mkl. Etym. 406. b , List. fil.
XVI. 176. Kakž se koli žásá někdy. Št.
Kn. š. 224. 28. Tak se žasú. Sv. ruk. 163.
Nežásaj sě, Anna. Výb. I. 390. — se proč.
Proto se nic nežasaj. Výb. I. 291.

Žastec, stce, m. = tuha, grafit. Slov.
Rr. Sb.

Žaškov, a, m., míst. jm. na Slov. Ev.
šk. III. 262., Phľd. X. 564.
Žať, vz Žnouti. Dol. Brtch.
Žaták, a, m. = Žatčan. Pršp. 36.

Žatec. Cf. Pal. Rdh. II. 127. Ž. hrad
u Kosmy. Vz Mus. 1892. 277.

Žatecký, os. jm. Arch. VIII. 400. — Ž.
Petr. Pyp. K. II. 331.

Žatva. Cf. Mkl. Etym. 409. a

Žauditi = žadoniti. Pořád na nás žaudí.
U Roušína. Plsk.

Žáža. Také v Krkonš. Hk.

Žbán. Cf. Šf. III. 557. Ž. hora u Řen-
čova. Vz Ott. VI. 24. a.

Žber. Cf. Mkl. Etym. 37. b.

Žbeřík, u, m., demin. žber. Us. Rgl,
Let. 235.

Žberník, u, m. Ž. piva. Wtr. Obr. II.
330.

Žblachy = pomyje kravám ; též nápoj
z mouky a jiných přídavků rostlinných
spařených. Mor. Vhl.

Žblak, u, m. = žbluk, žblunkání. Žbla-
kom naslúcha vody. Slov. Orl. VI. 204.

Žbluchan, u, m. = blatouch. U Kyš-
perka. Jos. Káfuněk.

Žbľuchat, žbukat = dělati žbluch,
žbluch. Je tu mokro, tak mně žbľuchá
v botech. Na již. Mor. Šd.

Žbľuk, u, m. = žblukání, žblunkání.
Mor. Šd.

Žbľukať = žbluňkati. V nedoplněné
bečici na zádech zbľuká. Na již. Mor. Šd.

Žbrachel, chle, m. = trošek. Ž. soli.
Též něco rozmočeného. Ze střevíců je ž.
ČT. Tkč.

Žbracholec, lce, žbrachovec, vce, m.,
Wanst, m. Rk.

Žbrílať = běhati, toulati se. Kde si zase
žbrilal? Slov. Rr. Sb.

Žbronda, y, f. = brynda. Káva jako ž.
Čce. Tkč. Cf. Škronda (dod.).
Žbrouda. Vz Rozžbroudati (dod.).

Žbrouchať se = broditi se. Ve vých
Čech. Šb. D. 29.

Žbýcnúť do koho = drcnouti. U St.
Jič. Vhl.

Zčerkati. Vz Zšermovati (dod.).
Ždabitek, tku, m. = žďabek. Us. Rgl.
Žďadlo, a, n., žilotež, e, f., Tourniquet,
n., náčiní k držení žil.

Ždan = Desiderius. Kld. Rok. III. 221.,
434.

Ždání, praestolatio. Pršp. 58.

Zďaňuřiti = nesrozumitelně mluviti. Val.
Vck.

Žďár. Cf. Krok (nový) IV. 52., Gb. Ml.
II. 73. — Ž. = žula. Chdt. 30.

Ždárek = polní trať v Semil. Mzr. 99.

Ždarmit = ždarati. U St. Jič. Vhl.

Ždáti. Mkl. Etym. 62. a., Šf. III. 545.,
Sv. ruk. NM. 521., Jir. Mor. 59. — čeho:
boží milosti. Výb. I. 409.

Žděrka, y, f. = kovová kapsle, jíž obí-
její dírky u obuvi, otvory kol a p. U Rou-
šína. Plsk.