Předchozí (1169)  Strana:1170  Další (1171) |
|
|||
1170
|
|||
|
|||
Želechov, Želichov, a, m , údolí u Vy-
zovic. MzO. 1890 181. Želechovka, y, f., potok v Semil. Mzr.
149. Želení zlého, pravé. Št. Kn. š. 160. 117.
Želeti. Mkl. Etym. 407. a.. Gb. Ml. I.
161., Pass. 417., Modl. 180. b., Hrad. 39. b., Šf. III. 496,498.— čeho (jak): hřiechóv, Št. Kn. š. 177., 182, ztraceného panenstvie. ib. 80., svých hříchův s pláčem. Pož. 59. — nad čím: nad ztrátou. Pal Rdh. I. 269. Železáč, e, m = železný kámen, Kod.
Mt. lidu č. 63. 141. Železář, e, m., vz Železár. Rk.
Železec, Eisenerz, n. Hrbk.
Železí mlýnské. Cf. KP. V. 612.
Železinský = železný. 1508. Wtr.
Želežitec oprav v : železitec.
Železitka, y, f., Eisenwasser, m. Rk.
Železňák = kopec u Železnice v Jič.
Vchř. — Ž.= železný pluh. Vz Dřevěnák (dod.). Železné, ého, n., dolina hor lupčian-
ských. Vz LObz. XXIII 197. Železnice adhaesní, kde se lokomotiva
pohybuje jen valivým třením kol strojových a kolejnice. Vz Ott. I. 199 Ž. české Vz Ott. VI. 182. nn. Železník. Ž-ci, vz Wtr. Obr. I. 568. na.
-- Ž. v bot. Cf. Mllr. 110. Železnina, y, f., Eisenwaare, hrvát. Šd.
Železný. Ž. lože, Pass. 431., dráhy, Mus.
1839. 84., 192. Výroba ž-ho zboží v Čech. Vz Ott. VI. 159. Na ž. trůně ho upekli Pokr. Pot. II. 92. — Ž. = přísný atd. Smilná žádosť i ž. mysl okrocuje. Št. Kn. š. 77. Ž. časy, léta. Fabritius. Kázání — Ž. = o železe pracující. Ž. kovář, faber ferrarius. Ol. Sir. 38 29. — Ž. = od železa. Ž. pěna či smetana, Eisenrahm. Hř. — Ž. = železo obsahující Ž. svazek, massa ferri. Ol. Sir. 22. 18. Ž. hory v Čech u Chotě- boře a j. Vz Ott. VI. 13. a. — Ž. květ (v mineral.). NA. V. 501. — Ž. = dlouho trvalý, pevný. Má ž. nohy (o dobrém chodci). Us. Fč. Ž. kráva. Sousedé přijímali živou krávu k záduší chrámovému nebo k obci náležitou na svůj užitek a platiti z ní roční poplatek, který zůstal, i když kráva po- minula. Wtr. Obr. II. 570. — Ž. k. = také mrzák n. blbec v rodině. Na Žďársku. NZ. I. 199.
Železo. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym.
408 a.. Slov. zdrav., Pass. 433., Wtr. Obr. II. 388., 469., 561., 562 Výroba ž-za v Čech.
Ott. VI. 158. Ž je tvrdé a přece se podať musí. Us.Brt., Šd. — Ž. živé = magnes. Vodň. — Ž. = ignis. U ordalií. Fank. Sb. 333. — Ž. = pouta. Toho ihned ž-zy sko- val. Marg. v. 79. Železolijce, e, m., Eisengiesser, m.
Železomel, a, m. = železožrout. Rk. Železonavý, diůtj^unfirjg, mit Eisen ge- tödtet. Lpř. |
Železořezný stroj, Eisenspaltwerk, n.
Hř. Železoslatinový. Ž. lázně, Eisenmoor-
bäder. Železovina, y, f., Eisenwaare, f. Hř.
Železitec za Železinka oprav v : Žele- zitec. Želiar. Mkl. Etym. 407. b.
Želiariť = býti želiarem (podruhem).
Slov N. Hlsk. III. 103., Sokl. I. 324. Želibabka, y, m , os. jm. Slov. Šd.
Želibor, a, m., os. jm. Arch. VII. 248.
Želie, n. = litina, Gusseisen, n. Slov.
gemer. Rr. Sb. Želieť = želeti. Slov. Phl'd. VI. 2.
Želiti. Gb Ml. I. 161., 166.
Želivka, y, f., řeka. Vz Ott. VI 68 a.
Želízkář, e, m , Schlägelarbeiter, m.,
v horn. Hř. Želízko. Jim (pikharrům) se posmívali,
co by čert ž. ukradl aneb nalezl Bart. 86. Našiel ž. = směje se bez příčiny. Rr. Sb. (Šd ). — Ž. = brusle. Na ž-kách jezditi. Vz Krapliť sa (dod.). Želízkovati = želízkovou práci konati,
mit dem Schlägel arbeiten. Hř. Želízkový. Ž. práce, Schlägel-, Eisen-
arbeit, f., v horn. Hř., Hrbk. Želmíra, y, f. os jm. Slov. Šd.
Želník, u, m. = náhrobek. Šf. Strž. I.
560. Želovice z Želejovice. Jir.
Želud. Mkl. Etym. 407. b.
Želudek = žaludek, stomachus. Bohm.
33 , Pršp. 48 Želva Mkl. Etym. 408 b. Kram. Slov.,
Hlb. II. XXXVI. Želví. Vlak jel želvím krokem. Us. Fč.
Želvohlavec, vce, m., Krötenkopf, m.
Želvoještěr, dicynodon. Hlb. II. XXXVI.
Želvový. Zbav mě úst ž-vých, idrových
Mus. 1887. 229. Žemlička, Knöbl beim Schlagwerke. Sl.
Žemlový chléb. 1461. Mus. 1884. 467.
Žemně. Sdl. Hr. IV. 258., Mkl. Etym.
408. b., Sv. ruk. V. I. 357., Pršp. 90. Nyní měla již všecek len v žemních a mohla začít příst. Němc. VI. 107. Žeň. Vz Mkl. Etym. 409. a., Zbrt. 293.
Kdo seče nechává vysoké strniště, smějí se mu: Muzikanti mu hrají. U N. Bydž. Kšť. Přede žněmi říkají: Jakub — chleba nakup. Po žatvě: Mara (l5/8) — chleba dala. Slov. Šd. O žních cf. NZ. I. 592 Žena. Mkl. Etym. 409. a., Slov. zdrav.,
Pass 880. — Ž. = dospělá osoba ženská. Ž. si zuby jazykom zoderie. Slov. Rr. MBš. Která žena hubou mele, jest břemeno ne- veselé. VSlz. I. 211. Ženy umějí bláznům pískati, ale moudrý skákati nemusí. Němc. Ž. nejsou korále, abys s nimi pohraje na stěnu je pověsil. Exc. Čert vie šetko, len |
||
|
|||
Předchozí (1169)  Strana:1170  Další (1171) |