Předchozí (1172)  Strana:1173  Další (1174) |
|
|||
1173
|
|||
|
|||
až 1748.), Výb. II 333., Arch. VII. 731.
Židé v 15. a 16. stol. v Čech. Vz Wtr. Obr. I. 171.-213., 795., II. 902. U N Kdýně a j. sluje ž jouchl Rgl. Ano i ti lidé židé ne- věrní. Let. 427. Židé pražští. Tk. VIII. 547. Jak čert židy bere (po pořádku, bez roz- mýšlení něco dělati). Mor. Rgl. Ž krscený, vlk zkrocený. Slov. Rr. Sb. Židové všichni křiků. Hr. ruk. 245. Drží se toho jako ž. své víry. Us. Hra na umrlého žida. Cf. Km. 1887. 277. a 566., Brt. Dt. 125, 126 Dětská říkadla: 1. Žide, žide, hep hep hep, vem ty kůžky na chrbet a běž s nima do Rakús, tam ti dají chleba kus. 2. Já sem židáček z Vojkhovic, khupuju khůžičky z khozlovic, třebas byla za phůl phata. jenom když je dost chlupatá. 3. Kožky, rožky, starý krám a koření a u žida dru- hého nic nevoní. Km. 1886. 636. — Ž. s ve- dlejším významem atd. Z. půjčí v prednovie merici, sedlák vráti dve. Slov. Vck. Dá ti jako ž. kurvě (málo). Čce. Tkč. Ž. v osadě a štika v rybníce, to jedno. Kmk. Kdo sa u žida 20 roků živí, tomu aj čert sa diví. Val. Vck. Nedej bože, abych umřel, až za- platím, co sem dlužen, néprv Bohu, potom lidům, naposledy žehnám židům. Sš. P. 280. Spěš (spíše) od žida na pobožných pěsničkách vyzpívá, než od vás dostane. Brt. Jeden žid nedělá jarmarku. Bž. Bez jednoho žida bude jarmok. Slov. Orl. IX. 246. Tlačí se jako ž. na palírňu. Mor. Vhl. Had, ještěr a žába, kostelník a bába, žid, němčour a hovno, to vše sobě rovno. Us. — Ž. věčný. Cf. Ott. I. 484. — Ž. = že- brák, kocour (šmouha na bílené zdi). Laš. Wrch. Ta zeď je samý ž Nap — Ž. = fúsál, fasole bílá s černými fousy. Brt. Žídě = sýkora parukářka. Šír. Pt.
Žídek = nenasyta. VSlz. I. 237 — Ž.
Pav. Cf. Pyp K.II. 336., Ukaz. 114., 78, D. Gesch. 197.. 202, 254, 265., 269., Tk VIII. 547. Žídelnatý. Ž. zem, ze které se prýští
žídlo. Val. Slavč. 88. l. Židký. Cf. Mkl. Etym. 411. a.Z. krmě.
Ezp. 1576. — Ž. = ohebný atd. Ž-mi me- tlami je bíti kázal. Marg. v. 197 Židla. Cf. Mkl. Etym. 411. b. U Úboče.
Rgl. Ž., judaicus, kámen. Kozk., Pršp. 6 5. Židle. Cf Stůl (dod.).
Žídlo = hadí jazyk Mor. Mtc. XVI. 88.
Židomil. Ž-lové = křesťané, kteří při-
jali křest, ale více se drželi mosaismu. Exc. Židomilství, n., vz. předcház.
Židovec tuhý = tamaryšek obecný, my-
ricaria germanica, Myrikarie, f. rostl. 81. les. Cf. Židovník (dod.). Židovečka, y, f., vz Židovka. Kos.
Židovina, tempus. Pršp. Ž-ny, cf. Žilo-
vina (dod ). Židovka. Trase sa mu ruka, jakoby bol
se ž-kú spal. Slov. Rr. Sb. Židovna. Je to jako v ž-ně, v židov-
ském kostele (hluk je tam). Us. Fč. Židovník tuhý, tamaryška, myricaria
|
germanica, Tamariske, f. Sl. les. Vz Žido-
vec (dod.). Židovská, é, f. = mor. tanec. Brt.
Židovský masopust. Zbrt. 40. Ž. doktor
(doktor je žid). Us. Fč. Ž. soud (když židé jsou souzeni). Výb. II. 324. Daně ž. v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 113 Ž. dluh. Arch. X. 478. Pro strach ž. (ze židů) se skryli. Ev. víd. Jan 7. 13, List. fil. 1886. 376. Ž. hřbitov, Tk. VIII. 145., 471 , rych- tář, 473., obec, 473., přísaha, 483., škola, 152., 471., zahrada, ulice, 547., klobouk ve středověku. Cf. Zbrt. Krj. I. 252. Ž. hrob (se skrčenou kostrou v něm). NZ. I. 112. Židula, y, f. = židovina, židovka. Obli-
zuje sa so ž-lou. Slov. Phd. VIII. 162 Žieňa = ženka. Slov. Sokl. I. 362., Obr.
Ps. Žieňátko, a, n.= ženka. Slov. Orl. VI. 89.
Žierka, vz Žírka.
Žiernictvo, a, n , Mastwirthschaft Cf.
Žírník. Veľké ž. provodzoval. Slov. Sokl. I. 353.
Žierník, cf. Žírník. Striasli sa svojho
domového ž-ka. Slov. Sokl. I. 353. Žieti, vz Žíti 4.
Žiezě. Ž. kl. 61. 5., 106. 33. a j., Pass.
302. Věč i jedné žiezě neměla k hřiechu. Pravn. 394.395. Žiezě trpění. 859. Žiezi kroci (krotím). 916. Mámť silnú žiezi po tobě. 1962. Mú žiezi hasil. 2067. Hladem, žiezi. 2717. Ve staré češtině vrch držela žieze, žiezný, žiezivý, žiezlivý, žiediti se, jakož nejhojněji se nalézá u Um. roud., ale nazpět až do legendy o Pilatu a Jidáši sto- povati se dá. V prvotním překladu bible části starší mají též žiezi a odvozená od- tud slova. Rovněž tak věc se má ve spi- sech Štítného. Naproti tomu žiezň s odvo- zenými odtud slovy obecno je v Rkk., V., Ev. olom., B. mik. a zejména ve spisech Mr. Jana Husi a potom napořád, až žiezě vyšlo ze zvyku atd. Jir. Mor. 77. (68.). Žiezí usvadli. Výb. I. 340 Bydla věčného žiezi trpie. Výb. 1. 1179. Žiezivý, vz předcház.
Žiezlivý, vz Žiezě (dod.).
Žiezněti. Ž. kl. 43. 3., 106. 5. a j
Žieznivý, vz Žiezě (dod.), Modl. 50. a.
Žiha = Sigmund. Kld. Rok III. 238.
Žihadlo. Mkl. Etym. 406. b.
Žíhaný. Kolčavka černobíle ž-ná. Hlb.
II. 483.
Žihata =jm. louky a návrší u Rakous.
Vacarda. Žíhati. Mkl. Etym. 406. b. Ž. látku
v rouře. Rm. I. 56. (45.). Žíhavice, e, f. = palčivá horečka.
Žíhavka. Cf. Č. Kn. š. 153.
Žihle. Jak tam stavěli radnici a jak za-
střelili v lese divného ptáka. Vz Sbtk. Krat. h. 286. Žíbnouti někoho = dopáliti, udeřiti.
Vz Žáhati, Žíhati Rgl. |
||
|
|||
Předchozí (1172)  Strana:1173  Další (1174) |