1174

Žihobce z: Živohybice. Mus. 1889. 163.
Žiji, vz Žíti.

Žikati = často užívati hlásky ž Šd.
Žikavka, y, f. = hláska ž. Kmp. Gr. 30.
Žikavý. Ž. slovo, v němž jest ž. Kmp.
Gr. 123.

Žíla. Cf. Mkl. Etym. 411. a., Ž. kl. 154.
b. 13., Ott. V. 338. nn. Ž. boltcová, vena
auricularis, bránicová, v. phrenica, bizli-
ková, v. thymica, čelistní, v. maxillaris,
čelní, v. frontalis, děložní, uterina, dutá,
cava, hltanová, pharyngea, hrudní, mam-
maria, konečná, terminalis, koutková, angu-
laris, lícní, facialis, baccalis, lichá, v. azy-
gos, loketní, ulnaria, měchýřová, vesicalis,
mezilaločková, interlobularis, meziplícní, v.
mediastinica, mezižeberní, interostalis, mo-
zečková, v. cerebelli, mozková, cerebralis,
nadočnicová, supraorbitalis, nejmenovaná,
anonyma, nosová, nasalis, obratlová, verte-
bralis, okružní, mesenterica, omozečnicová,
meningea, panenská, saphena, patrová, pa-
latina, podbradová, submentalis, podklíč-
ková, subclavia, podpažní, axillaris, příční
líce, transversa faciei, přípupeční, parum-
bilicalis, pupeční, umbilicalis, ramenní, bra-
chialis, řasová, ciliaris, středová sítnice,
centralis retinae, skráňová, teroporalis, sle-
zinná, splenica, sluchová vnitřní, auditiva
interna, srdečníková. pericardiaca, středová
hrdla, mediana colli, svalová, muscularis.
štítová, thyreoidea, vaku slzního, sacci
lacrimalis, víčková, palpebralis, zraková,
opthalmica, žabí, ranina, žaludkooponová,
gastroepiploica, žaludeční, gastriea, žlázy
oční, glandulae lacrimalis, žlučníková, v.
cystidis felleae, žvýkačová, v. masseterica;
nastříknutí žil, Veneninjection, naduření
žil, -Schwellung, pouštění žilou, Venaesec-
tion, rozšíření žil, Venenerweiterung, stisk-
nutí žil, -compression, uzavření žil, -ver-
schliessung, ucpání žil, -verschluss, ústí žil,
-mündung, rozvětvení žil, -Verzweigung, za-
rostění žil, -obliteration, zhustlina krevní,
žil, -thrombose. Ktt. exc. Já myslil, že mi
lítostí puknou žíly. Us. O zlaté žíle vz Slov.
zdrav. Jak se zhání na Mor. natažená žíla.
Vz Mtc. XV. 293. — Ž. = krev v žilách.
Aby na vlasť svou pamatovali, jestli v nich
česká ž, jest. Slavata I. 300. Pustiti žílu
někomu m.: krev. Brt. v Mtc. 1878. 35.
— Ž. rychtářská. Vz Wtr. Obr. II. 8. —
Ž v bot. Střední ž. listu hned od stopky
sluje na Mor. hyčka Brt. D. 217. — Ž., gei-
ziges, böses Weib. V. Vondrák.

Žilana, y, f., deptar, zastr. Pršp. 34. 22

Žilka, Reitpeitsche. Wtr. Obr. I. 745.

Žilkovatěti, ěl, ění, aderig werden. KP.
V. 324.

Žilkovina, y, f. Muchotvárka má ž-nu
(lupeny zpod). Slov. ZObz. XXIII. 107.,
137.

Žilmarka, y, f. = věšák na zbraň. 1624.
Kn. bílá I. 505. (Hrš).

Žilnatka, y, f. Ž obecná, cixius nervo-
sus, hmyz. Brm. IV. 642.

Žilní, vz Žilný.

Žilný. Ž. chlopně, Venenklappen, ka-
ménky, -steine, Phlebolithe, krev, Venen-
blut, krušec, -thrombose, krvácení, -blutung,
otvor, -Öffnung, pleteň, -geflecht, plexus,
síť, -netz, soustava, -system, stěna, -wand,
šelesť, -geräusch, tep, -puls. Ktt. exc.

Žilosloví, n., Phlebologie.

Žilotěž, e, m., vz Žďadlo.

Žilovina, y, f. = žilová hornina, Gang-
gestein, n., Gangart, f. Hř. — Ž-ny = ži-
doviny na čele. 1576. Wtr Obr. II. 788.

Žílový kamení. NA. V. 567.

Žinčice. Vz Slov. zdrav.

Žinčičný tvaroh (syrovátkový) Vz Ott.
V. 3.

Žíně. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Ž. kl. 34.
13., 68. 12.

Žínice. Mkl. Etym. 411. b.

1. Žínka. Mkl. Etym. 411. b.

Žinkovice z : Žiženkovice. Mus. 1889
162., Osv. 1886. 916

Žinkovka, y, f., potok u Žinkov. Ott.
VI 83. a.

Žinkovy z : Žiženkovy. Osv. 1886. 916 ,
1887. 37.

Žír. Mkl. Etym. 411. b.

Žirafa. Cf. Hlb. II. XXXVI.

Žírati. Cf. Mkl. Etym. 63. a.

Žíravina. Cf. Ott. I 886.

Žíravý. Cf. Mkl. Etym 63. a. Ž. vřed,
lupus.

Žířeti. Cf. Mkl. Etym. 409. b.

Žířina, y, f., potok. Kosmas.

Žířiti = páliti. Pdg. 1886. 141.

Žírka. Cf. Hryzení.

Žirmunti, Zirmunti župy polabských
Srbů před Labem. Šf. Strž. II. 621.

Žírna, y, f = řárna. Hnoj.

Žírné, ého, n., Mastabgabe, f., Mastgeld,
n. Sl. les.

1. Žírný. Ž. vlasti. Šf. Strž. I. 572.

2. Žírný. Mkl. Etym. 409. b.
Žiro. Cf. Kram. Slov.

Žirotka, y, f., ves. D. olom. VI. 40.

Žirovice, ves. D. olom. II 359.

Žíry, pl., m. = louka u Jasané. MzO.
1890. 181.

Žitálko, a, n. = malé, chatrné žito. Nov.

Žitel, colonus, obyvatel. Č. Kn. š. 103.,
183., Mus. 1887. 119. (z 13. stol.).

Žitevnice, e, f, granarium. Hank. Sb.
183.

1. Žíti. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Sf. III.
546., List. fil. 1892. 120. — co. Živu (piji)
kozí mléko radši. Ezp. 1343. — jak. Ž.
chudě, zchuda. Us. Vk. Ž. z ruky do úst.
Mour. Žijú jak cigáni. Slez. Šd. Jako žil,
tak sa mal, čertu slúžil, čert ho zal (vzal).
Slov. Rr. Sb. Žije, len že je to žitie jako
nežitie. Orl. VI. 319. Žije ene samýma
figloma. Slez. Šd. Žili spolu jako sto květů