1175

(svorně). Němc. — kdy. Lidé, kteří třemi
stoletími před námi žili. Ht. Skup. 10. 2.—
kde. Celá rodina žije na jednom chlebě
(společně). Slov. Rr. Sb.
3. Žíti Cf. Mkl. Etym. 409. a., Gb. Ml.

I. 153., 156., Ev. olom. 165., List. fil. 1892.
363.

5. Žíti = požívati. Cf. Ž. kl. S 260 a
K. I. 19 , II. 20.

Žití = jmění. Sv. ruk. S. 260.

Žitici = oddíl polabských Srbů. Šf. Strž

II. 622.

Žitívratce, e, m , der Wiederhersteller
des Menschenlebens. Vc. Lab. 265.

2. Žitký = svěží, čerstvý, frisch. Ž. klo-
básy. Na Vsacku. Vck.

Žitnavka = druh jablek U N. Kdýně.
Rgl.

Žitné (sitne), clo. 11. stol. D. Gesch. 81.

Žitnica, e, f., granaria. Pršp. 28. Ž. =
žitná (= pšeničná) sláma. Slov. Rr. Sb.
Ľud volá klasnaté trávy žitnicami alebo
žitničkami. Slov. ZObz. XXIV. 81.

Žitnílek, lka, m., Getreidekäfer, m. Rk.

Žitniščo = žitnistě. Slov. Rr. Sb.

Žitný Ž. prasátko (skřeček). Slov. Rr.
Sb. Svätosť oltářní v zpósobě žitné (ze
žitné mouky). Krnd. 186.

Žito. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Mllr. 96.,
Rosc. 108., Kram. Slov. Ž., siligo. Sv. ruk.
322. Letos je pěkné žito (zrní); Letos sú
pěkné (pěkná) žita (obilí na poli, na sto-
jato). Tak i ostatní obili (collect). Val.
Slavě. 7.3. Ž. jako kafe (krásné) Lib. NZ.
I. 546. Sto mtóv žita. Ev. olom. 287. Drobné
ž. = pšenice, turecké ž. = kukuřice. U Uh.
Skalice. Rr. Sb. Žit lány kvetoucí. Světz.
1889. 26. Mletí žita. Vz KP. V. 622 Ž. bez
strachu visí do prachu (sucho mu neublíží)
a oves třeba do vody, však ve svém ob-
dobí. Exc. — Hádanka. V červeném se to
narodí, v zeleném to roste a v bílém to
umře (žito = pšenice). Brt. Dt 154., Km.
1886. 753.

Žitohojný, korn , weizenreich. Lpř.

Žitomil, a, rn., y/kóóito?, getreideliebend.
Lpř.

Žitovky = žitné ouhrabky. Ž dobytku
dáti. U Rokyc. Fč.

Živa. Šf. Strž. I. 72., Vc. Lab. 255.,

Mách. 35., 60
Žívati. Krnd. 169. 1. Cf. Žíti, 1.
Živcovitý, feldspathartig. Ž. nerosty. NA.

V. 508.

Živec. Frč. G. 43., Chdt. 5 , 7., Kram

Slov.

Živel. Cf. Kram. Slov , Pož. 394. — Aby
vládl člověk vším živlem (reptili). Ev. olom.

Živelník, a, m., Elementbewohner, m.
Rk.

Živěna. Cf. Zbrt. 200. Ž., animal. 15. st.
D. Gesch. 288.

Živení = život. Ž. kl. 65. 9.

Živenství. Jenž jest položil duši mou

k ž., qni posuit animam meam ad vitam.
Žalt. (Šf. III. 340.).

Živitelný. Bez ž-né rosy srdce usýchá.
Pyn. K. II 227.

Živiti koho. Ž. kl. 70. 20.. 118. 17. a j.
Ž. lačného. Št. Kn. S. 254. 17. Nižádného
neživiti (na živu nechati). Let. 68., Arn.
1875. — se z čeho. Z vaření piv se ž
Výb II. 1435. — se kde Kdyby se mohl
jinde za jiným pánem ž. (u jiného pána).
Arch. VII. 667.

Živločet, u, m., Atomzahl, m. Rk.

Živlosť, i, f.. elementum. Pod ž-stmi
světa byly smy. Ev. olom. 98.

Živnosť = čas života Za ž-sti krále.
Bart. 10. Za ž-sti jeho; Elena ten kříž za
své ž-sti dnem i nocí při sobě mívala. Výb.
II.. 852 , 1118. V jeho ž-sti nejsme povinni
jiného krále mieti. Arch. IX. 83. Za své
ž-sti na nás uprosil. Jb. 303. Dokud v ž-sti
jsem ; Až do své ž-sti. Arch. X. 274. 416.
Dřevo ž-sti (života). 16. stol. Jgć. XIV .1.
28 — Ž , Nahrhaftigkeit. Ž. mouky. Šv.
142. — Ž. = výživa, potrava Nesla sem
za synem ž. do města. St. Jič. Vhl. Jiesti
a píti pro ž. tělesnú; Z. svou odtavad
maje. Výb II. 933.. 997. A nim (dobytkem)
svú ž. vedú. Ib. 1025. — Ž., das Gewerbe.
Ž. městské. Wtr. Obr. I. 98.

Živnostě, pl. = pole u Bratřejova. MzO.
1890. 181.

Živnostenský. Ž. policie nad pekaři a
mlynáři v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 253. nn.

Živný = živý. Samo tělo živno se uká-
zalo (caro viva, živé maso). B. olom. Lev.
13. 11. — Ž. = osvěžující. Ž. ticho noci =
básníka osvěžující, občerstvující tvorstvo.
Č. Rž. LXXIV - Ž. = potok, přítok Bla-
nice u Prachatic. Nov.

Živobytí = menší statek. Na Žďársku.
Ptn. 35.

Živoctvo, a. n , die lebendigen Ge-
schöpfe. Rk.

Živočich. Cf. Mkl Etym. 411. b.

Živočichopis, u, m , Zoologie Vz Jg.
Slnosť. 94.

Živočíšek, ška, m., zdrobn. živočich. Kos.

Živočišný. Ž. barviva, vz KP. VI 207.
nn., cizopasník (v povrchních částech těla,
Epizoon, ve vnitřních částech těla, hlísty,
Entozoon), jedy, Thiergifte lázeň (zvířecí),
Thierbad, Ktr. exc., sbírky, Mus. 1851.
3 3., ústroje. Vz. Enc. paed. I. 267

Živočišský, Thier-, animalisch. Rk.
Živočišstvo. Mus. 1849. 3. 115., 1849. 4.
44.

Živohoušť, dříve Živohošť u Knína na
Vltavě. Pal. Rdh II. 209.

Živoch. Mkl. Etym 411. b.
Živochopis, u, m. = živočichopis. Rk.
Živokrása, y, f. Cf. Jg. Slnosť. 45.
Živorát. a, m. = slabé, neduživé dítě.
U St. Jič. Vhl.