1188

Aurofor, u, m., Aurophor, přistroj dy-
chací a osvětlovací, jenž umožňuje hasiči
přístup do místnosti naplněných zkaženými
plyny, protože přivádí čerstvý vzduch a
zabezpečuje hoření a tedy i osvětlení oněch
místností. Čerm. Kal. čes. has. 1885. 70.

Auspejt. Arch. X. 201. a j. tam.

Australan, a, Australec, lce, m., Austra-
lier, m. Vlach.

Austraten, u, m., v lučbě. Vz Rm II.
321.

Authentika, pl. n = výtahy z novell zho-
tovené namnoze od Irneria. Vz Ott. II
1077.

Authrakolith, u, m , nerost. Chdt. 15

Autobiographia. e, f. Vz Jg. Slnosť. 95.

Autochtonnosť, i, f. L Ndr. Anthr. I. 3.

-av. Vz Gb. Ml. I. 61.

-ava. Vz Gb. Ml. I. 61.

Ava = ale. Slov. Šb. D. 79.

Avidita kyselin. Vz Rm. 183.

-avo. Vz Gb. Ml. I. 61. Z avo se v od-
souvá: pozdraovať. Vz V (dod.)

Avšlag, vz Aufšlák (2. dod.)

Axlar Pavel. Cf. Mus. 1892. 334.

Azalka, y, f, květina. Vz Ott. II 1123.

Azbuka. Cf. Ott. II. 1125.

Azda mne potřebuješ? Výb. I. 317. Ne-
cháte mi syna a. (aspoň) mrtvého. Sv. ruk.
189.

Azobenzoový. A. kyselina. Rm. II. 142.

Azofenol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II
79.

Azofenylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
280.

Azoxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 45.

Azulminový. A. kyselina. Vz Rm. I
117.

Až = už, a už. Kat. 170. Dřievě než
kokot zapěje až třikrát Petr pána svého
zapře. Ans. Než se domů navrátil, až otce
ztratil. Brt. N. p. 615.

Ažio. Vz Ott. II. 1140.

Ažiotáž. Vz Ott. II. 1141.

B. O přirážení b cf. Šf. III. 486., 529.
O vsouvání (botnati — bobtěti atd.) vz ib. 475.
Breptati (reptati), breptala atd. Dol. List.
fil. 1891. 433. B v Chodsku. Vz List. fil.
1891. 47. — B semení v g ve slově grumle,
pl. = drnkačka. Dol. Listy fil. 1891 433.

-ba. Cf. Gb. Ml. I. 61.

Baba. Dětská říkadla na babu a dědka
vz v Brt. Dt. 115. — B. = žena. Všichni
domů toužíme a rádi bychom se s svými ba-
bami a hospodářstvím shledali. Sdl. Hr. VII.
144. — Baby = mračna Cf. Mách. 62.

Babaluma, y, f. = puchr. U Nalžova
Rgl.

Babče, ete, n. = sýkora lužní a mlynářík
Šír. Pt.

Babčice, e, f. = sýkora Šír. Pt. — B.
= háček a očko z drátu Cf. Brunclek
(2. dod.).

Babčinka, y, f. = sýkora uhelníček. Šír
Pt.

Babčovie, n. = výrostky zo stromových
koreňov. Slov. Rr. MBš.

Bábelský zmatek. Pal. Rdh. 1. 65.

Baběnky, spurta, zastr., houba? Rozk..
Pršp. 34. 36.

Babí Hora v Bezkyd. TI. M. 7. - B. list
= jitrocel větší, plantago major. Skar. Babí
souhvězdí, leto. Vz Mách. 61., 79.

Babice, e, f. = pálená sova. Šír. Pt. —
B. = náčiní mlýnské. Wtr. Obr. II. 575

Babička, y, f. = výměnkářka. Na Žďár-
sku. NZ. I. 198. — B. = sýkoru (modřínka).
Šír. Pt. — B. = rybník v Písecku.

Babireň, rně, f., babilonus, ryba, zastr.
Rozk.

Babiti. Manželé mají býť vespolek otvo-
ření, proti každému pak jinému zatvoření
a mlčeliví, aby nikdo okolo nich nebabil
(jako baba neslídil?). Slov. Záb. Múdr. živ
II. 108. — B. = hrsti lnu prostěračkám roz-
hazovati (pro mužské platí to za posměšné).
U Jičína. NZ. I. 374.

Babják, a, m. = muž, jehož ženou je
babka. Val. Km.

Babka = babička, Grossmutter. B. jeho
(sv. Ludmila). Kar. 113. — B. = žena. Vz.
Baba. Babkou slove Slezanka, když se vdá.
Sláma. Put. 181. — B. = sýkora uhelníček,
parukářka, modřínka, mlynářík. Šír. Pt. —
B. = rybník v Písecku. — B. = kracka.
U Jičína. NZ. I. 372. — Na babku zavřít. NZ.
II. 147. Cf. Vodbička. — Babky = moučné
jídlo z pšeničné mouky. Wtr. Obr. I. 718 —
Babky v hor. Russmugel. Hrbk.

Babkár, a, m. = nestálý objednatel. Slov.
N. Hlsk. III 371.

Bablah = lusky několika druhův akacií.
Vz KP. VI. 633.

Babolink, a, m. = vlhovec rýžový, pták.
Brm. II. 2. 406.

Baborák, u, m. = červená zástěra se
žlutými prouhy. .U Křimic. Hra.

Babŕzgať sa v jídle = nechutně se pře-
hrabovať. Val. Slavě. 87.

Babúňať = ohledávať, prohlížeť; hřmotiti.
Nap.



	1188

	Aurofor, u, m., Aurophor, přistroj dy- chací a osvětlovací, jenž umožňuje hasiči přístup do místnosti naplněných zkaženými plyny, protože přivádí čerstvý vzduch a zabezpečuje hoření a tedy i osvětlení oněch místností. Čerm. Kal. čes. has. 1885. 70. Auspejt. Arch. X. 201. a j. tam. Australan, a, Australec, lce, m., Austra- lier, m. Vlach. Austraten, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 321. Authentika, pl. n = výtahy z novell zho- tovené namnoze od Irneria. Vz Ott. II 1077. Authrakolith, u, m , nerost. Chdt. 15 Autobiographia. e, f. Vz Jg. Slnosť. 95. Autochtonnosť, i, f. L Ndr. Anthr. I. 3. -av. Vz Gb. Ml. I. 61. -ava. Vz Gb. Ml. I. 61. Ava = ale. Slov. Šb. D. 79. Avidita kyselin. Vz Rm. 183. -avo. Vz Gb. Ml. I. 61. Z avo se v od- souvá: pozdraovať. Vz V (dod.)	Avšlag, vz Aufšlák (2. dod.) Axlar Pavel. Cf. Mus. 1892. 334. Azalka, y, f, květina. Vz Ott. II 1123. Azbuka. Cf. Ott. II. 1125. Azda mne potřebuješ? Výb. I. 317. Ne- cháte mi syna a. (aspoň) mrtvého. Sv. ruk. 189. Azobenzoový. A. kyselina. Rm. II. 142. Azofenol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II 79. Azofenylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 280. Azoxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 45. Azulminový. A. kyselina. Vz Rm. I 117. Až = už, a už. Kat. 170. Dřievě než kokot zapěje až třikrát Petr pána svého zapře. Ans. Než se domů navrátil, až otce ztratil. Brt. N. p. 615. Ažio. Vz Ott. II. 1140. Ažiotáž. Vz Ott. II. 1141.

	B.

	B. O přirážení b cf. Šf. III. 486., 529. O vsouvání (botnati — bobtěti atd.) vz ib. 475. Breptati (reptati), breptala atd. Dol. List. fil. 1891. 433. B v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 47. — B semení v g ve slově grumle, pl. = drnkačka. Dol. Listy fil. 1891 433. -ba. Cf. Gb. Ml. I. 61. Baba. Dětská říkadla na babu a dědka vz v Brt. Dt. 115. — B. = žena. Všichni domů toužíme a rádi bychom se s svými ba- bami a hospodářstvím shledali. Sdl. Hr. VII. 144. — Baby = mračna Cf. Mách. 62. Babaluma, y, f. = puchr. U Nalžova Rgl. Babče, ete, n. = sýkora lužní a mlynářík Šír. Pt. Babčice, e, f. = sýkora Šír. Pt. — B. = háček a očko z drátu Cf. Brunclek (2. dod.). Babčinka, y, f. = sýkora uhelníček. Šír Pt. Babčovie, n. = výrostky zo stromových koreňov. Slov. Rr. MBš. Bábelský zmatek. Pal. Rdh. 1. 65. Baběnky, spurta, zastr., houba? Rozk.. Pršp. 34. 36. Babí Hora v Bezkyd. TI. M. 7. - B. list = jitrocel větší, plantago major. Skar. Babí souhvězdí, leto. Vz Mách. 61., 79. Babice, e, f. = pálená sova. Šír. Pt. — B. = náčiní mlýnské. Wtr. Obr. II. 575 Babička, y, f. = výměnkářka. Na Žďár- sku. NZ. I. 198. — B. = sýkoru (modřínka). Šír. Pt. — B. = rybník v Písecku.	Babireň, rně, f., babilonus, ryba, zastr. Rozk. Babiti. Manželé mají býť vespolek otvo- ření, proti každému pak jinému zatvoření a mlčeliví, aby nikdo okolo nich nebabil (jako baba neslídil?). Slov. Záb. Múdr. živ II. 108. — B. = hrsti lnu prostěračkám roz- hazovati (pro mužské platí to za posměšné). U Jičína. NZ. I. 374. Babják, a, m. = muž, jehož ženou je babka. Val. Km. Babka = babička, Grossmutter. B. jeho (sv. Ludmila). Kar. 113. — B. = žena. Vz. Baba. Babkou slove Slezanka, když se vdá. Sláma. Put. 181. — B. = sýkora uhelníček, parukářka, modřínka, mlynářík. Šír. Pt. — B. = rybník v Písecku. — B. = kracka. U Jičína. NZ. I. 372. — Na babku zavřít. NZ. II. 147. Cf. Vodbička. — Babky = moučné jídlo z pšeničné mouky. Wtr. Obr. I. 718 — Babky v hor. Russmugel. Hrbk. Babkár, a, m. = nestálý objednatel. Slov. N. Hlsk. III 371. Bablah = lusky několika druhův akacií. Vz KP. VI. 633. Babolink, a, m. = vlhovec rýžový, pták. Brm. II. 2. 406. Baborák, u, m. = červená zástěra se žlutými prouhy. .U Křimic. Hra. Babŕzgať sa v jídle = nechutně se pře- hrabovať. Val. Slavě. 87. Babúňať = ohledávať, prohlížeť; hřmotiti. Nap.