1189

Babúr, a, m. = převzdívka dítěti Vinc-
kovi, Barboře. Mor. Brt. D. 144.

Babuška, y, f. = skřivánek, fazole ku-
latá, červená a bílá. Brt. — B. Vázání šátku
na b-šku = pod bradou se cípy zamotají
a vzadu zavážou. Mor. a slov. NZ. II. 28.

Babyklevítka, y, m., Schwätzer. Pal.
Rdh. II. 280.

Babylon = vrch v Semil. Mzr. 4., 24.

Bacaný. Dostaneš bacané (bití), budeš-li
plakati. Slez. Šd.

Bacchanale, e, n. = balletní tanec.

Bacchus. Cf. Zbrt. 283.

Bacidlo, a, n., u vozu železničného. Geis-
slová J.

Bacík, u, m = bytí. Dáti někomu b. Us.
Rgl.

Bacill = tyčinkovitá forma vegetativní
Vz Ott. III. 123. a.

Bacúch, u, m. = pečivo; koláč nějaký.
— B., a, m. = nemotora. Ve vých. Čech
Rgl.

Bačidlo, a, u. = malá čapka. Na Vy-
socku. Pam. arch. XIV. 361.

Bačko, a, n. = bako (dod.).

Bačkora Jos. Vz Ott. 111. 46., Tt. Mtc.
36. — B. Štěp. Ott. III. 46.

Bačkovský Fr. dr. Vz Ott. III. 47.,
Bačk. Př 179.

Badian = plod stromu badianíku, uli-
cium anisatum. Vz KP. VI. 372.

Badina y, f. = loukoť. Mor. Rgl.

Baďoch, u, m. = břicho (převzdívka). Lib.
NZ. I. 548.

Badúrať. B-lo sa mi = zdálo se mi Val.
Vhl.

Baga = nejspodnější vrstva tabáku v dým-
ce po kouření zbylá, močkou prosáklá. Dol.
Brtch.

Bagáč, e, m = jídlo. B. péci. Slov. Kmk
Kuk. II 350.

Bagatelní řízení. Vz Ott. III. 67.

Bagdad, a, m., pták. Brm. II. 2. 684.

Baggrářství, n. = pracování baggrem.
Chrudim. hlasy 1891 6/11.

Bagoun = tlustý člověk. Us. — B., u, m.
= vepřovice cihla. U Jič. Šb. D. 29. —
B-ny = drobné peníze. V zloděj. řeči.

Bahenka. Cf. Brm. IV. 2. 258.

Bahňák pták. Cf. Brm. II 3. 237.

Bahnění, n., Versumpfung, f. B mysli.
Šf. Strž. I. 305.

Bahník, ceratodus, ryba. Cf. Ott. V.
307.

Bahníř, e, m. = svěcené dřevo, kočičky.
Brt. Dt 306, Mtc. 1891. 98.

Bahnitka, andromeda, zelina podobná
rozmarině. Jí se podkuřují krávy, chorují-li
n. vedou-li je ponejprv na pastvu, aby jich
lidé neuřkli. Dává se také odvar z ní ženám
píti, aby potratily. Val. Vck.

Bahúštačka, y. f = houpačka. Brt. Dt.
195. Cf. Hojkačka, Hongačka, Húšačka.
(dod.).

Bahúštať = houpati, schaukeln. Mor.
Brt. Dt. 195. Cf. Hoj kati, Hongati, Húšati
(dod.).
Bacha, y, f., vz Barbora (dod.).

Bacháček M., hvězdář, † 1612. Cf. Mus.
1845. 370., Ukaz. 11., Pal. Rdh. I. 89., 108.

Bachna, y, f., vz Barbora (dod.).

Bachoř. Drštka béře b-ře k tanci (o hla-
dovém). Us. Rgl. Bachor (jídlo) bílý, čer-
vený, hovězí, krevní, lisovaný, mohučský,
nadívaný, rýnský, telecí. Vz KP. VI. 510.
nn.

Bachořiti, garrire. Vz Bajati. Šf. III.
506.

Báchorka. Cf. Vor. P. 123., 129.

Bachranatv = baculatý. Kutn

Báje. Cf. Vor. P. 123 B. zvířecká. Ib.
123., 134

Bájesloví. Cf. Ott. VI. 335. O pramenech
čes. b. vz NZ. I. 301.—302.

Bajetvorce, e, m., Fabeldichter. Šf. Strž.
II. 580.
Bajetvorný pochod. Dk. Aesth. 631.

Bájič, e, m., Dichter. Šf. T. m. 22.

Bajitel, e, m.. Dichter Dk. Aesth. 307.

Bájivosť, i, f., Msr. 56.

Bajka. Cf. Vor. P. 244., Ukaz. 11., Ott.
III. 105. V 15. stol. Cf. D. Gesch. 294.

Bajti = býti. 1540. Wtr. Obr. II. 439 —
Arch. X. 115.

Bajúzatý = vousatý. Slov. Orl. X. 115
Bajz. Brali vše bajzem = šmahem. Val.
Slavč. 100.

Bakala, y, f. = pavouk, chrobák v dětské
řeči. Val. Brt. Dt. 18.

Bakalář, os, jm. 1544. Cf. Ott. III. 112.
Wtr. Obr. I. 304 B. Jiřík od Bílých orlů.
Wtr. Obr. II. 55. — J. M. B., vz Srbecký
(dod.).

Bakterie = poltivky, plíseň dělná. Vz
Ott. III. 119. nn. Fr. Vejdovského (o b.).
B. máselné. KP. V. 403.

Bakteriologie, e, f., z řec. = nauka
o vývoji a žití bakterii a o způsobu jejich
vyšetřování a pěstování. Vz Ott. III. 124. a.

Bakteriotherapie, e, f. = léčení nemoci
infekční bakteriemi. Vz Ott. III. 125.

Bakulant, a, m. = student filosofie, jenž
do přednášek chodil s holí (baculus) Bdl.

Bál, u, m., balka, y, f. = míč. Na záp.
Mor. Brt. — Bál = úl Slov. N. Hlsk. IV.
198.

Baláňati = žvatlati. Val. Vck.

Balášek, ška, m., vrch. Pam. arch I.
285

Balata, y, f. = mléčná šťáva. KP. VI.
346.

Balbín. Cf. Ukaz. 11., Pyp. K. II. 535.,
Bačk. Př 117., Bačk. Písm. 925., Ott. III.
142. nn , Mus. 1888. 468. B. a jeho Bohemia
docta. Vz Mus. 1887. 259 , 520. (Naps. Jos.
Šimek).

Balbušiti se = škarediti se, griesgrämig
schauen. Dch.

Balcar z Baltazar. Mus. 1889. 164. —
B. Jos. Cf. Ott. III. 147. — B. Ant., prof.
1847.—1888., spis. Ib.

Balcárek Alex., básn. 1840. —1862 Vz
Ott. III. 148.

Balda Jos. 1827.—1861., prof. Cf. Ott.
III. 148.

Baldachin v got. stavit. = ozdobná střížka
nad výklenkem určeným k postavení sochy.
Vchř. Vz násl.

Baldekinus, baldach, baldachýn, baldašek
= látka bagdadská. Vz Zbrt. Krj. I. 221.



	1189

	Babúr, a, m. = převzdívka dítěti Vinc- kovi, Barboře. Mor. Brt. D. 144. Babuška, y, f. = skřivánek, fazole ku- latá, červená a bílá. Brt. — B. Vázání šátku na b-šku = pod bradou se cípy zamotají a vzadu zavážou. Mor. a slov. NZ. II. 28. Babyklevítka, y, m., Schwätzer. Pal. Rdh. II. 280. Babylon = vrch v Semil. Mzr. 4., 24. Bacaný. Dostaneš bacané (bití), budeš-li plakati. Slez. Šd. Bacchanale, e, n. = balletní tanec. Bacchus. Cf. Zbrt. 283. Bacidlo, a, n., u vozu železničného. Geis- slová J. Bacík, u, m = bytí. Dáti někomu b. Us. Rgl. Bacill = tyčinkovitá forma vegetativní Vz Ott. III. 123. a. Bacúch, u, m. = pečivo; koláč nějaký. — B., a, m. = nemotora. Ve vých. Čech Rgl. Bačidlo, a, u. = malá čapka. Na Vy- socku. Pam. arch. XIV. 361. Bačko, a, n. = bako (dod.). Bačkora Jos. Vz Ott. 111. 46., Tt. Mtc. 36. — B. Štěp. Ott. III. 46. Bačkovský Fr. dr. Vz Ott. III. 47., Bačk. Př 179. Badian = plod stromu badianíku, uli- cium anisatum. Vz KP. VI. 372. Badina y, f. = loukoť. Mor. Rgl. Baďoch, u, m. = břicho (převzdívka). Lib. NZ. I. 548. Badúrať. B-lo sa mi = zdálo se mi Val. Vhl. Baga = nejspodnější vrstva tabáku v dým- ce po kouření zbylá, močkou prosáklá. Dol. Brtch. Bagáč, e, m = jídlo. B. péci. Slov. Kmk Kuk. II 350. Bagatelní řízení. Vz Ott. III. 67. Bagdad, a, m., pták. Brm. II. 2. 684. Baggrářství, n. = pracování baggrem. Chrudim. hlasy 1891 6/11. Bagoun = tlustý člověk. Us. — B., u, m. = vepřovice cihla. U Jič. Šb. D. 29. — B-ny = drobné peníze. V zloděj. řeči. Bahenka. Cf. Brm. IV. 2. 258. Bahňák pták. Cf. Brm. II 3. 237. Bahnění, n., Versumpfung, f. B mysli. Šf. Strž. I. 305. Bahník, ceratodus, ryba. Cf. Ott. V. 307. Bahníř, e, m. = svěcené dřevo, kočičky. Brt. Dt 306, Mtc. 1891. 98. Bahnitka, andromeda, zelina podobná rozmarině. Jí se podkuřují krávy, chorují-li n. vedou-li je ponejprv na pastvu, aby jich lidé neuřkli. Dává se také odvar z ní ženám píti, aby potratily. Val. Vck. Bahúštačka, y. f = houpačka. Brt. Dt. 195. Cf. Hojkačka, Hongačka, Húšačka. (dod.). Bahúštať = houpati, schaukeln. Mor. Brt. Dt. 195. Cf. Hoj kati, Hongati, Húšati (dod.). Bacha, y, f., vz Barbora (dod.). Bacháček M., hvězdář, † 1612. Cf. Mus. 1845. 370., Ukaz. 11., Pal. Rdh. I. 89., 108.	Bachna, y, f., vz Barbora (dod.). Bachoř. Drštka béře b-ře k tanci (o hla- dovém). Us. Rgl. Bachor (jídlo) bílý, čer- vený, hovězí, krevní, lisovaný, mohučský, nadívaný, rýnský, telecí. Vz KP. VI. 510. nn. Bachořiti, garrire. Vz Bajati. Šf. III. 506. Báchorka. Cf. Vor. P. 123., 129. Bachranatv = baculatý. Kutn Báje. Cf. Vor. P. 123 B. zvířecká. Ib. 123., 134 Bájesloví. Cf. Ott. VI. 335. O pramenech čes. b. vz NZ. I. 301.—302. Bajetvorce, e, m., Fabeldichter. Šf. Strž. II. 580. Bajetvorný pochod. Dk. Aesth. 631. Bájič, e, m., Dichter. Šf. T. m. 22. Bajitel, e, m.. Dichter Dk. Aesth. 307. Bájivosť, i, f., Msr. 56. Bajka. Cf. Vor. P. 244., Ukaz. 11., Ott. III. 105. V 15. stol. Cf. D. Gesch. 294. Bajti = býti. 1540. Wtr. Obr. II. 439 — Arch. X. 115. Bajúzatý = vousatý. Slov. Orl. X. 115 Bajz. Brali vše bajzem = šmahem. Val. Slavč. 100. Bakala, y, f. = pavouk, chrobák v dětské řeči. Val. Brt. Dt. 18. Bakalář, os, jm. 1544. Cf. Ott. III. 112. Wtr. Obr. I. 304 B. Jiřík od Bílých orlů. Wtr. Obr. II. 55. — J. M. B., vz Srbecký (dod.). Bakterie = poltivky, plíseň dělná. Vz Ott. III. 119. nn. Fr. Vejdovského (o b.). B. máselné. KP. V. 403. Bakteriologie, e, f., z řec. = nauka o vývoji a žití bakterii a o způsobu jejich vyšetřování a pěstování. Vz Ott. III. 124. a. Bakteriotherapie, e, f. = léčení nemoci infekční bakteriemi. Vz Ott. III. 125. Bakulant, a, m. = student filosofie, jenž do přednášek chodil s holí (baculus) Bdl. Bál, u, m., balka, y, f. = míč. Na záp. Mor. Brt. — Bál = úl Slov. N. Hlsk. IV. 198. Baláňati = žvatlati. Val. Vck. Balášek, ška, m., vrch. Pam. arch I. 285 Balata, y, f. = mléčná šťáva. KP. VI. 346. Balbín. Cf. Ukaz. 11., Pyp. K. II. 535., Bačk. Př 117., Bačk. Písm. 925., Ott. III. 142. nn , Mus. 1888. 468. B. a jeho Bohemia docta. Vz Mus. 1887. 259 , 520. (Naps. Jos. Šimek). Balbušiti se = škarediti se, griesgrämig schauen. Dch. Balcar z Baltazar. Mus. 1889. 164. — B. Jos. Cf. Ott. III. 147. — B. Ant., prof. 1847.—1888., spis. Ib. Balcárek Alex., básn. 1840. —1862 Vz Ott. III. 148. Balda Jos. 1827.—1861., prof. Cf. Ott. III. 148. Baldachin v got. stavit. = ozdobná střížka nad výklenkem určeným k postavení sochy. Vchř. Vz násl. Baldekinus, baldach, baldachýn, baldašek = látka bagdadská. Vz Zbrt. Krj. I. 221.