1190

Bale, n. = oblátek. Má oči jako balata.
Koříce. Brnt.

Balenit, u, m. = kaučuková směs. Vz
KP. VI. 343.

Balenlinka, y, f. = slunečko tečkované.
U Strak. Rgl.

Bálka, y, f. = míč. Vz Bál (2. dod.)
Brt.

Balkán Vz Ott. III. 162.—163., Cesty
po Bulharsku. Naps. prof dr. Konst. Jireček.
1888. Mus. spis. č. XXVII.

Balkánský poloostrov. Vz Ott. III. 163.
nn.

Ballabile, e, n. = druh sborového tance.
Nár listy.

Ballada. Cf. Brt. N. p. I. 1.—68., Vor.
P. 230. nn., Ott. III. 173.

Balladovitý, balladenartig. Mour.

Ballerina, y, f., it. = tanečnice. Ott. III.
177.

Ballet = divadelní tanec. Vz Ott. III.
177.

Ballon. Cf. Ott. III. 183. — B. captif
(přivázaný, chycený) = ballon, jenž o svě-
tové výstavě pařížské r. 1878. s lidmi do
výšky se pouštíval jsa lanem k zemi při-
vázán ; také o jubilejní výstavě r. 1891.
v Praze konané, kde při volném výletu dne
16. června ve výšce asi 2000 metrů praskl
a spadl; všichni tři výletníci šťastně z ne-
bezpečenství vyvázli.

Bálosť, i, f. = bojácnosť. Mor. Rgl.

Balsamování, vz Ott. III. 191.

Balsamodendr-on, u, m, rostl. Vz Ott.
III. 190.

Balšán, a, m. = převzdívka venkovanům.
Kutn.

Baltický. B. moře, Slované. Vz Ott. III
193, 197. nn.

Balumen, a, m., babylonus, ryba, zastr
Pršp. 16. 60

Balušiť = vymýšleti a povídati věci ne-
skutečné ; třeštiti, phantasiren (o nemocném).
Slov. Dbš Úv. 10.

Balvan, z keltičtiny. Sf. Strž. I. 108

Bambaska, y, f. = bambusová hůlka. Us
Rgl.

Baň, ě, f., Bausch. Baně rukávcův. Mor.
a slov. NZ. II. 26.

Bán Heronova. NA. V. 182

Bana, bana. Volání na husy. Čce. Tkč.

Bančiti = toulati se. Val. Vck.

Banda, y, f. = druh velikých hracích fa-
zolí. Vchř.

Bandalir, u, m. = převěsný řemen vo-
jákův. Rk.

Bandaska či koboz (cymbalum). Srb 183

Baně. Hanáku s baňama, smiluj se nad
náma. Šak já se smiluju, až baně naduju.
Km. 1886. 637.

Báně, z keltic. Šf. Strž. I. 108.

Banka. Cf. Ott. III. 235. nn., VI. 177.
— B., nidiolum, zastr. Pršp. 9. 81. — B.,
biblus, zastr. Pršp. 35. 46.

Bankista, y, m, pl. -sté = komediant
Nrd.

Bantovať po hůře = šťabarcovať. Mor.
Vhl.

Baňulatý nos. Kos.

Bára, y, m., vz Bartoloměj.

Baraban, u, m. = buben (rus.) Pohl.

Barabuš, e, m. = bubák. V Krkonoš.
Obz. 1886. 132. Cf. Bubuš (2. dod.).

Barachovec, vce, m. = rybník v Písecku.

Baracht. Ty písně (o koledě) bývají
marné b-ty. Zbrt. 264.

Baranček = beránek. Slov. Šd.

Baraniť na koho = stále do něho mlu-
viti, bučeti. Val. Slavč. 40. Cf. Beraniti.

Barankář, e, m. = obchodník s ovcemi,
jehňaty, berany, Schafhändler. Val. Vck.

Baránkovať se = na obloze dělají se
beránky (druh oblak) Slez. Šd.

Barbařiti. Tak i po stránce slohové jazyk
náš se b-ří. Brt.

Barbírka, y, f. = žena barbírova. Wtr
Obr. I. 94.

Barbiturový. B. kyselina. Vz Rm. 1.
591.

Barbora, barborka = sušírna na vylu-
štění semene ze šišek borových a smrko-
vých. Chdt. — B., vz Klebetnice, Pušťák.
— B. sv. Cf. Mách. 57. Chrám sv. B-ry
v Kutné Hoře. Vz Ott. VI. 400. b. Na sv.
B-ru co děvčata dělají. Vz Mus. 1889. 350.
Choditi s B-borkou: Na den sv. Barbory
chodí děvčata dům od domu a rozdávají
cukrová srdéčka od sv. panny B-ry. Ott.
II. 300. B., Bacha, Bachna. Mus. 1889 164.

Barbořička, y, f., demin. Barbora.

Barborka, vz Barbora (dod ). — B-ky
zastupují ve Slezsku Lucku a chodí po vsech
večer před sv. Barborou. Vz Mách. 192. —
B. = lesní káně. Šír. Pt. — B. = slunéčko,
brouk. Mor. Brt. — B., y. m. B Ant. 1835.
až 1891., prof. v Pardub., spis. Vz Ott. II.
300.

Barcarola, y, f., vz Barkarola (dod).
Obz. 1888. 136, Nár. listy.

Bardové. Vz Pal. Rdh. I. 435

Bareš, e, m., z: Bartoloměj. Sdl. Hr. VII.
263, Mus. 1889 164., Wtr. Obr. I 81. — B.
Frant., nar. 1851, prof. v Ml. Bolesl., spis.
Ott. II. 315.

Barevnosť předmětů. Vz MS. 161.

Barchan. u, m. = slavnosť svatovítská
v Jemnici. Kld. II. 11.

Barchanec, nce, m. = kabátec barcha-
nový. Tk. VIII. 495.

Barchet, u, m. = barchan. Nár. listy.

Bařička, y, f. = ovce. Val. Vck.

Barlaam. Vz D. Gesch. 244.

Barok, u, m. = malebná dekorativní re-
naissance, při níž architekta neviděti pro
plastiky a malíře. Wtr. Obr. I. 363.

Barragan, buceramus, bogram, bocarani,
pokeranum, bougrán = látka z příze a jemné
kozí srsti. Vz Zbrt. Krj. I. 222.

Bárta, y, m., vz Bartoloměj (dod.).

Barták, a, m., vz Bartoloměj (dod.). —
B. Jos., 1842.—1878., kněz. Cf. Ott. II. 374.

Bařtipán, a, m. = zavalitý človek; os
jm. Kutn.

Bartocha, y, m. Bačk. Písm. 915.

Bartoloměj = Bára, Bareš, Bárta, Barták,
Bartoň, Bartoš, Bartuš. Mus. 1889.164. Před
sv. B-jem, sedláče, měš (vz Mísiti pole),
po sv. B-ji raději lež. Žink. Fč., Mách. 26.

Barton Frant. Jeron. (ne: Jan). Vz Mus.
1891. 306.



	1190

	Bale, n. = oblátek. Má oči jako balata. Koříce. Brnt. Balenit, u, m. = kaučuková směs. Vz KP. VI. 343. Balenlinka, y, f. = slunečko tečkované. U Strak. Rgl. Bálka, y, f. = míč. Vz Bál (2. dod.) Brt. Balkán Vz Ott. III. 162.—163., Cesty po Bulharsku. Naps. prof dr. Konst. Jireček. 1888. Mus. spis. č. XXVII. Balkánský poloostrov. Vz Ott. III. 163. nn. Ballabile, e, n. = druh sborového tance. Nár listy. Ballada. Cf. Brt. N. p. I. 1.—68., Vor. P. 230. nn., Ott. III. 173. Balladovitý, balladenartig. Mour. Ballerina, y, f., it. = tanečnice. Ott. III. 177. Ballet = divadelní tanec. Vz Ott. III. 177. Ballon. Cf. Ott. III. 183. — B. captif (přivázaný, chycený) = ballon, jenž o svě- tové výstavě pařížské r. 1878. s lidmi do výšky se pouštíval jsa lanem k zemi při- vázán ; také o jubilejní výstavě r. 1891. v Praze konané, kde při volném výletu dne 16. června ve výšce asi 2000 metrů praskl a spadl; všichni tři výletníci šťastně z ne- bezpečenství vyvázli. Bálosť, i, f. = bojácnosť. Mor. Rgl. Balsamování, vz Ott. III. 191. Balsamodendr-on, u, m, rostl. Vz Ott. III. 190. Balšán, a, m. = převzdívka venkovanům. Kutn. Baltický. B. moře, Slované. Vz Ott. III 193, 197. nn. Balumen, a, m., babylonus, ryba, zastr Pršp. 16. 60 Balušiť = vymýšleti a povídati věci ne- skutečné ; třeštiti, phantasiren (o nemocném). Slov. Dbš Úv. 10. Balvan, z keltičtiny. Sf. Strž. I. 108 Bambaska, y, f. = bambusová hůlka. Us Rgl. Baň, ě, f., Bausch. Baně rukávcův. Mor. a slov. NZ. II. 26. Bán Heronova. NA. V. 182 Bana, bana. Volání na husy. Čce. Tkč. Bančiti = toulati se. Val. Vck. Banda, y, f. = druh velikých hracích fa- zolí. Vchř. Bandalir, u, m. = převěsný řemen vo- jákův. Rk. Bandaska či koboz (cymbalum). Srb 183 Baně. Hanáku s baňama, smiluj se nad náma. Šak já se smiluju, až baně naduju. Km. 1886. 637. Báně, z keltic. Šf. Strž. I. 108. Banka. Cf. Ott. III. 235. nn., VI. 177. — B., nidiolum, zastr. Pršp. 9. 81. — B., biblus, zastr. Pršp. 35. 46. Bankista, y, m, pl. -sté = komediant Nrd. Bantovať po hůře = šťabarcovať. Mor. Vhl. Baňulatý nos. Kos. Bára, y, m., vz Bartoloměj.	Baraban, u, m. = buben (rus.) Pohl. Barabuš, e, m. = bubák. V Krkonoš. Obz. 1886. 132. Cf. Bubuš (2. dod.). Barachovec, vce, m. = rybník v Písecku. Baracht. Ty písně (o koledě) bývají marné b-ty. Zbrt. 264. Baranček = beránek. Slov. Šd. Baraniť na koho = stále do něho mlu- viti, bučeti. Val. Slavč. 40. Cf. Beraniti. Barankář, e, m. = obchodník s ovcemi, jehňaty, berany, Schafhändler. Val. Vck. Baránkovať se = na obloze dělají se beránky (druh oblak) Slez. Šd. Barbařiti. Tak i po stránce slohové jazyk náš se b-ří. Brt. Barbírka, y, f. = žena barbírova. Wtr Obr. I. 94. Barbiturový. B. kyselina. Vz Rm. 1. 591. Barbora, barborka = sušírna na vylu- štění semene ze šišek borových a smrko- vých. Chdt. — B., vz Klebetnice, Pušťák. — B. sv. Cf. Mách. 57. Chrám sv. B-ry v Kutné Hoře. Vz Ott. VI. 400. b. Na sv. B-ru co děvčata dělají. Vz Mus. 1889. 350. Choditi s B-borkou: Na den sv. Barbory chodí děvčata dům od domu a rozdávají cukrová srdéčka od sv. panny B-ry. Ott. II. 300. B., Bacha, Bachna. Mus. 1889 164. Barbořička, y, f., demin. Barbora. Barborka, vz Barbora (dod ). — B-ky zastupují ve Slezsku Lucku a chodí po vsech večer před sv. Barborou. Vz Mách. 192. — B. = lesní káně. Šír. Pt. — B. = slunéčko, brouk. Mor. Brt. — B., y. m. B Ant. 1835. až 1891., prof. v Pardub., spis. Vz Ott. II. 300. Barcarola, y, f., vz Barkarola (dod). Obz. 1888. 136, Nár. listy. Bardové. Vz Pal. Rdh. I. 435 Bareš, e, m., z: Bartoloměj. Sdl. Hr. VII. 263, Mus. 1889 164., Wtr. Obr. I 81. — B. Frant., nar. 1851, prof. v Ml. Bolesl., spis. Ott. II. 315. Barevnosť předmětů. Vz MS. 161. Barchan. u, m. = slavnosť svatovítská v Jemnici. Kld. II. 11. Barchanec, nce, m. = kabátec barcha- nový. Tk. VIII. 495. Barchet, u, m. = barchan. Nár. listy. Bařička, y, f. = ovce. Val. Vck. Barlaam. Vz D. Gesch. 244. Barok, u, m. = malebná dekorativní re- naissance, při níž architekta neviděti pro plastiky a malíře. Wtr. Obr. I. 363. Barragan, buceramus, bogram, bocarani, pokeranum, bougrán = látka z příze a jemné kozí srsti. Vz Zbrt. Krj. I. 222. Bárta, y, m., vz Bartoloměj (dod.). Barták, a, m., vz Bartoloměj (dod.). — B. Jos., 1842.—1878., kněz. Cf. Ott. II. 374. Bařtipán, a, m. = zavalitý človek; os jm. Kutn. Bartocha, y, m. Bačk. Písm. 915. Bartoloměj = Bára, Bareš, Bárta, Barták, Bartoň, Bartoš, Bartuš. Mus. 1889.164. Před sv. B-jem, sedláče, měš (vz Mísiti pole), po sv. B-ji raději lež. Žink. Fč., Mách. 26. Barton Frant. Jeron. (ne: Jan). Vz Mus. 1891. 306.