1191

Bartoň, ě, m., vz Bartoloměj (dod).

Bartonský stupeň = svrchní pásmo eo-
cenového oddělení útvarů tertiarních. Vz
Ott. III. 390.

Bartoš, vz Bartoloměj (dod). — B.. os.
jm. Arch. VIII. 584. — B. písař. Cf. Tf Mtc.
117., 122. — B. Fr., kněz, nar. 1825. Cf.
Bačk. Př. 167. — B. Frant., ředitel gymnas.
a školní rada v Brně. Cf. Bačk. Př. 26.,
103., Ott. III. 393., Bačk. Písm. 310., 661.,
917., Slavín IV. 3. 277. (30. seš.), Pyp. K.

II. 535.

Bartuš, e, m., vz Bartoloměj (dod.).

Barva. Zření barev. Vz Ott. II. 318. Sym-
bolika barev u star. Čechů. Vz Zbrt. List.
Význam barev při oděvu (u starých Čechů).
Vz Zbrt. Krj. I. 203.

Barvení látek. Vz Ott. III. 402., KP. VI.
150. nn., 166. nn.

Barvenotvárný Britanec. Šf. Strž. I.
134.

Barvěř, ě, f., bustas, zastr. Rozk.

Barvířství. Vz Ott. III. 405.

Barvivo. Vz Ott. III. 407., 410, KP. VI.
183. nn.

Barvokaz, a, m. = špatný malíř. Čch.
Brč. 145.

Barvomluva (praporů, draperií, odznaků).
Nár listy.

Barvonosný. B. tělisko Hg. 180.

Barvonoš, e, m. = chromoplast. Ott. IV
934.

Barvoskála, y, f., Farbenskala, f. B.
malířská. Tyršová.

Barvosytý, farbensatt. B. vyšívání. Tyr-
šová.

Barvotisk, u, m., Farbendruck, m. Ott.

III. 409.

Barvotřpytný, farbenschillernd. B.hmyz.
Dk , Hg. 30.

Barvozrakosť, i, f., Chromatopsie.

Baryt, u, m. Otravy barytem. Vz Pelc
447.

Basa. Vz Ott. III. 416. Jen tak, aby
držel v basu (říkají o tom, kdo není silný
mlatec a jen tak přitlouká, aby šlo ve čty-
řech n. v pěti). Us. u Hořic. Hk. Když se
před muzikou nástroje ladí, b. nadějíc se
dobrého výdělku pobrukuje: Trúfám, trú-
fám! Km. 1886. 409. Cf. Housle. Dětské
říkadlo : Stála b. u primasa, za kamnama
stála; když primaska zatopila, b. sama hrála.
Km. 1886. 637. — B. = vrch u Městečka.
Řvn. 293. — B. = hospoda Us. praž. Pe-
píků. — B. = vězení, kláda ve vězení. Je
v base. NZ. I. 227.

Basamalérky. Všecko ide na b. = vniveč
(když kdo lehkomyslně utrácí). Us. na Mor
Vhl.

Basař, e, m. = hospodský. Us. praž. Pe-
píků.

Báseň = pověsť, řeč, rumor. Sv. ruk. 210.
- Cf. Ukaz. 1.—3., 11.—19.

Basický, basisch. Rm. I. 80.

Basilius Dan. z Deutschenberka, prof.,
vyd. minucí na r. 1615. Vz Pal. Rdh. I. 112,
Mus. 1889. 473.

Baskulový zámek. Ott. III. 438. Vz Ba-
skulík (dod.).

Básnice, e, f. = báseň. Ezp. 253.

Básnictví čes. Cf. Pyp. K. II. 352, Ott.
VI.

Basnivomluvný. Mark.

Basovka, y, f. = basová trubka (přizvu-
kující), Bassflügelhorn, n. Us. Rgl.

Basseta, y, f. = hra. Zbrt. Hry 254.

Bastl, a, m. = Šebastian. Wtr. Obr. I. 92.

Bašimové = starší žídé. Tk. VIII. 473.

Baška, y, f. = ovce, jež měla již jehně.
U Hran. na Mor. Vck.

Bašta, y, f. = jídlo. V zloděj. řeči. —
B. rybník v Písecku.

Baština, y, f = hostina. U Domažl. —
B-ny, hora v Písecku.

Baštovna y, f. = ústa V zloděj. řeči.

Baštýř Moric, lékař, nar. 1835. Vz Ott.
III. 462.

Bašus, a, m. = člověk vytylý. Vypadá
jako b. Čce. Tkč.

Báťa, ě a i, m. Gb. Ml. I. 95.

Batár, u, m. = veliký hluboký nízký ko-
čár. Slov. Lipa I. 6.

Batek. Hledajíc batka. Drk. hry 59.

Báti = bájeti, mluviti. Neroď o tom chlubně
b. Sv. ruk. 212. — se. V dialektech vz List.
fil. 1892. 199. — se zač. Bojí se za to, aby
nám škody neudělal. Arch. IX. 173.

Batiti nač = dychtiti, usilovati, tlačiti.
U Úboče. Rgl.

Batlať = žvatlati. Slez. Šd.

Baťoch, a, m. = silný, zavalitý hoch.
U St. Jič. Vhl.

Batoláček, čka, m. = batolící se. Měl
dvě menší sestry a bratříčka b-čka. Kmk.
Kuk. I. 99.

Batolka, claytonia, rostl. Vz Ott. V.
449.

Batožný. B. duha = rána bičem. Kat.
2347. Cf. Duha a: A na chřebti modré duhy.
Modl. 53. a. — List. fil. 1891. 72.

Battist, vz Batist, Ott. III. 474.

Batušiť = balamutiť, tárať. O sloven-
čine tak hovorili, jako len tuposť rozumu
b. môže. Slov. Orl. II. 7.

Baum Ant. architekt, † 1886. Cf. Mus.
1877. 120.

Bav, u, m. = obávání, Furcht. Sš. J. 164.

Baviště, ě, n., Belustigungsort, m. Holč.
I. 210.

Bavlna. Předení a tkaní b-ny. Vz Ott.
VI. 428.

Bavlnářský průmysl v Čech. Vz Ott. VI.
168.

Bavlnický, Baumwollen.- B. průmysl.
Tl. M. 92., Kř. 114.

Bavlnný, bombycinus. Mll. 26.

Bazalik-um, a, n. B. černé = basili-
ková masť, ung. basilic, Basilicumsalbe, f.
U Nách. Gth.

Bazamáty. Někde b-tů nadělati = hluku.
Rgl.

Bazička, y, f. = jehně. Vz Puši. Val.
Brt.

Bazika Eduard, n. 1830.. vysl. vrch. in-
spektor drah a spis. Vz Ott. II. 536.

Báznivý. B. mik. Mark. 4. 40.

Bažant. Cf. Brm. II. 3. 132, 149., 154.

Bažátko, a, n. = house. Na Žďársku,
Ptn. 49.



	1191

	Bartoň, ě, m., vz Bartoloměj (dod). Bartonský stupeň = svrchní pásmo eo- cenového oddělení útvarů tertiarních. Vz Ott. III. 390. Bartoš, vz Bartoloměj (dod). — B.. os. jm. Arch. VIII. 584. — B. písař. Cf. Tf Mtc. 117., 122. — B. Fr., kněz, nar. 1825. Cf. Bačk. Př. 167. — B. Frant., ředitel gymnas. a školní rada v Brně. Cf. Bačk. Př. 26., 103., Ott. III. 393., Bačk. Písm. 310., 661., 917., Slavín IV. 3. 277. (30. seš.), Pyp. K. II. 535. Bartuš, e, m., vz Bartoloměj (dod.). Barva. Zření barev. Vz Ott. II. 318. Sym- bolika barev u star. Čechů. Vz Zbrt. List. Význam barev při oděvu (u starých Čechů). Vz Zbrt. Krj. I. 203. Barvení látek. Vz Ott. III. 402., KP. VI. 150. nn., 166. nn. Barvenotvárný Britanec. Šf. Strž. I. 134. Barvěř, ě, f., bustas, zastr. Rozk. Barvířství. Vz Ott. III. 405. Barvivo. Vz Ott. III. 407., 410, KP. VI. 183. nn. Barvokaz, a, m. = špatný malíř. Čch. Brč. 145. Barvomluva (praporů, draperií, odznaků). Nár listy. Barvonosný. B. tělisko Hg. 180. Barvonoš, e, m. = chromoplast. Ott. IV 934. Barvoskála, y, f., Farbenskala, f. B. malířská. Tyršová. Barvosytý, farbensatt. B. vyšívání. Tyr- šová. Barvotisk, u, m., Farbendruck, m. Ott. III. 409. Barvotřpytný, farbenschillernd. B.hmyz. Dk , Hg. 30. Barvozrakosť, i, f., Chromatopsie. Baryt, u, m. Otravy barytem. Vz Pelc 447. Basa. Vz Ott. III. 416. Jen tak, aby držel v basu (říkají o tom, kdo není silný mlatec a jen tak přitlouká, aby šlo ve čty- řech n. v pěti). Us. u Hořic. Hk. Když se před muzikou nástroje ladí, b. nadějíc se dobrého výdělku pobrukuje: Trúfám, trú- fám! Km. 1886. 409. Cf. Housle. Dětské říkadlo : Stála b. u primasa, za kamnama stála; když primaska zatopila, b. sama hrála. Km. 1886. 637. — B. = vrch u Městečka. Řvn. 293. — B. = hospoda Us. praž. Pe- píků. — B. = vězení, kláda ve vězení. Je v base. NZ. I. 227. Basamalérky. Všecko ide na b. = vniveč (když kdo lehkomyslně utrácí). Us. na Mor Vhl. Basař, e, m. = hospodský. Us. praž. Pe- píků. Báseň = pověsť, řeč, rumor. Sv. ruk. 210. - Cf. Ukaz. 1.—3., 11.—19. Basický, basisch. Rm. I. 80. Basilius Dan. z Deutschenberka, prof., vyd. minucí na r. 1615. Vz Pal. Rdh. I. 112, Mus. 1889. 473. Baskulový zámek. Ott. III. 438. Vz Ba- skulík (dod.).	Básnice, e, f. = báseň. Ezp. 253. Básnictví čes. Cf. Pyp. K. II. 352, Ott. VI. Basnivomluvný. Mark. Basovka, y, f. = basová trubka (přizvu- kující), Bassflügelhorn, n. Us. Rgl. Basseta, y, f. = hra. Zbrt. Hry 254. Bastl, a, m. = Šebastian. Wtr. Obr. I. 92. Bašimové = starší žídé. Tk. VIII. 473. Baška, y, f. = ovce, jež měla již jehně. U Hran. na Mor. Vck. Bašta, y, f. = jídlo. V zloděj. řeči. — B. rybník v Písecku. Baština, y, f = hostina. U Domažl. — B-ny, hora v Písecku. Baštovna y, f. = ústa V zloděj. řeči. Baštýř Moric, lékař, nar. 1835. Vz Ott. III. 462. Bašus, a, m. = člověk vytylý. Vypadá jako b. Čce. Tkč. Báťa, ě a i, m. Gb. Ml. I. 95. Batár, u, m. = veliký hluboký nízký ko- čár. Slov. Lipa I. 6. Batek. Hledajíc batka. Drk. hry 59. Báti = bájeti, mluviti. Neroď o tom chlubně b. Sv. ruk. 212. — se. V dialektech vz List. fil. 1892. 199. — se zač. Bojí se za to, aby nám škody neudělal. Arch. IX. 173. Batiti nač = dychtiti, usilovati, tlačiti. U Úboče. Rgl. Batlať = žvatlati. Slez. Šd. Baťoch, a, m. = silný, zavalitý hoch. U St. Jič. Vhl. Batoláček, čka, m. = batolící se. Měl dvě menší sestry a bratříčka b-čka. Kmk. Kuk. I. 99. Batolka, claytonia, rostl. Vz Ott. V. 449. Batožný. B. duha = rána bičem. Kat. 2347. Cf. Duha a: A na chřebti modré duhy. Modl. 53. a. — List. fil. 1891. 72. Battist, vz Batist, Ott. III. 474. Batušiť = balamutiť, tárať. O sloven- čine tak hovorili, jako len tuposť rozumu b. môže. Slov. Orl. II. 7. Baum Ant. architekt, † 1886. Cf. Mus. 1877. 120. Bav, u, m. = obávání, Furcht. Sš. J. 164. Baviště, ě, n., Belustigungsort, m. Holč. I. 210. Bavlna. Předení a tkaní b-ny. Vz Ott. VI. 428. Bavlnářský průmysl v Čech. Vz Ott. VI. 168. Bavlnický, Baumwollen.- B. průmysl. Tl. M. 92., Kř. 114. Bavlnný, bombycinus. Mll. 26. Bazalik-um, a, n. B. černé = basili- ková masť, ung. basilic, Basilicumsalbe, f. U Nách. Gth. Bazamáty. Někde b-tů nadělati = hluku. Rgl. Bazička, y, f. = jehně. Vz Puši. Val. Brt. Bazika Eduard, n. 1830.. vysl. vrch. in- spektor drah a spis. Vz Ott. II. 536. Báznivý. B. mik. Mark. 4. 40. Bažant. Cf. Brm. II. 3. 132, 149., 154. Bažátko, a, n. = house. Na Žďársku, Ptn. 49.