192

Bažinec, nce, m. = ptačinec, žabinec Us.
Rgl.

Bažný, ého, m. = rybník v Písecku

Bdíti. Při hrobu jeho bděli. Pass. mus
432 B na modlitvách. Št. Kn. š. 29.

Bditva, y, f. = bdění, vigiliae, zastr.
Pršp. 85. 52.

Bé = hlas ovčí. Us. — Neřekl bé-ce (nic).
Slavč. 17.

Bebek, bka, m. = pán na Štítníku v Gö-
mör, v 16. stol. Ten pamätá jistě starého
B-ka (říkají o lidech starých). Slov. Němc.

Bebelka, y, f. = zelina, lék (v dětské
řeči). Mor. Brt.

Beptati a Beptavý za Bebta oprav
v: Bebtati, Bebtavý.

Bebtati. Kdo mluví bebce, pospiechaje
velmi drepce, toť se znamenává náhlosť a ne-
veliká múdrosť. Výb. I. 959.

Be-ce, vz Bé (i dod.).

Beck Ant. Jarosl. Ukaz. 95.

Beckovský Fr. Jan. Cf. Pyp. K. II. 370.,
Ukaz. 95., Bačk. Písm. I. 198., 214., Ott.
III. 572.

Becvar, vz doleji Bečvar.

Bečák Tom , superior v Olom. seminaři,
spisov., nar. 1813 Vz Ott. III. 575.

Bečavý hlas. Prss. Gaz.

Bečjar, a, m. = vůdce zbojnický. Brt.

Bečka Bohum., prof. a astron., nar. 1853.
Vz Ott. III. 575

Bečkovné, ého, n. = plat z bečky. V 16.
stol. Wtr. Obr. I. 40.

Bečvar, u, m., becvar, bečvářový prášek,
lapis bezoar, Bezoarpulver, -stein. Mllr. 58

Bečvář. Korouhev b-řů. Vz Výb. II. 338.

Bečvarka, y, f., potok u Miletína. Ott
VI. 53.

Běda, citosl Cf. Gb. Ml 184 , D. Lhrg.
318.

Bedárčiť sa = bídačiti se. Slov. L. Rm.
28.

Běděti. Jak bědí statečný syn holí (gt
pl.). Hdk. C. 49.

Bědla, vensus, zastr., vermis? Pršp. 22.
36.

Bedlík, u, m. = rukověť u hrabice a ko-
siště: držadlo u tesařské pily, u kosy na
řezanku. Us. Vchř.

Bedlivý. Ku chlapcům je b-va. Brt. N.
p. II. 381 Aby ku písmu b vi byli. Št. Kn.
š. 123 B. na boží služby. Otc. B 122. a.

Bednář. Hra na b-ře.

Bednářčina, y, f. = bednářství. Slov.
Šd.

Bednářsky po ledě jezditi. Brt. Dt. 208.

Bednáŕství v Čech. Vz Ott. VI. 164.

Bedřichův vrch. Pam. arch. I. 298.

Bedrník má velikou moc léčivou. Vz
Mtc. 1891. 92., Mách. 127

Beer Ant. Tf. Mtc. 210.

Beghard, begart, a, m. = osoba život
klášterní vedoucí, ale nemající slibu. Št.
Ku. š. 126. 21., Výb. II. 764. Z fr. beguard.
B., becardo. Pršp. 95. 15.

Begyně, ě, f., z fr. beginne = mniška
život klášterní vedoucí, však nemající slibu.
Št. Kn. 8. 126. 24, Výb. II. 764 Vz Be-
kyně (2. dod.).

Běh. Během se obrátil = rychle. Val.
Slavě. 21.

Běha y, m., cursor. Pršp. 37 10. Rj =
běhún.

Běhač, e, m , v horn., Huntstösser, m.
Hrbk.

Behenolový. B. kyselina Vz Rm. 1. 519.

Behenový. B. kyselina. Vz Rm. I. 430.

Bělohvězda, y, f. = planeta 15. stol. D
Gesch. 288.

Běhule, liotheae, hmyz. Brm IV. 608.
až 609.

Běhulík, cursorius, pták. Brm. II. 3
277.

Běhulka, y, f. = běhna, poběhlice. Mor
Rgl.

Běhúnec, nce, m., discolus, zastr. Pršp.
44. 95.

Běhúnek nka, m Jos. 2. 23.

Bej = bych. Kobej to tak bolo, ako bej
já kcela, nebola bej dievkou ani do večera.
Koll. Zp. I 239.

Bejkati, bejknouti nač = bekati. Wtr.
Obr. I. 610.

Bejlí, vz Býlí.

Bejlomorka, y, f., cecidomyia. Gall
mücke, f. Ves. 1880. 2., Brm. IV 477., 478.,
Sl. les.

Bejlopich, a, m. B-ši, phytophtheres. Ott.
VI 644.

Bejsa, y, f, sajka, oryx beisa. Brm. I. 3.
202., 239.

Bek, a, m., či beka, y, f. (?) = ovce ?
tele? 6 koní, 3 voli, 2 beky, 3 krávy, 2 ja-
lovice. Arch. X. 10.

Béka asi = bečán. Slov. Štúr.

Bekati = čekati (ve hře). U Kdýně. Rgl.

Bekhard, vz Beghard.

Bekhardství, n = náboženství bekhartů;
pobožnůstkářství. Št. Kn. š.

Bekyně slouly ve středověku spolky
zbožných žen. Žily pospolu, odívaly se pro-
stým šerým rouchem, ale jeptiškami slibem
vázanými nebyly. Ošetřovaly nemocné, sbí-
raly pohozené děti, učily děvčata a žily
z odkazů dobrých lidí Wtr Obr. II 115.
Cf. Begyně (2. dod.).

Běla, y, f, pobočka Divoké Orlice. Vz
Ott. VI. 49.

Bělan, a, m., albirus, ryba, zastr Pršp.
15 38.

Belangonie = pelargonie Ve vých. Čech.
Rgl.

Bělanský potůček v Semilsku Mzr. 131.

Belasník, a, m. = bělaskár. Slov. Phľd.
VI. 1.

Bělati se. Bělá se od kameni. Brt. N.
p. II. 393

Bělboh, vz Mách. 36.—37.

Běle, pl., f . amarelle, zastr. Bhm.

Bělečka, y, f. = pečivo. Tlouci mák na
b-ky. Prss.

Bělehrad, u starých Singidunum. Šf.
Strž. II. 232.

Bělenka, y, f., leukopathia.

Belial, a, m., jm. čerta. Výb. II 504.
Cf. Mách. 152.

Běličství, n. Cf. Ott. III. 675

Bělina, y, f. = přítok Labe. Tl. M. 19.