Předchozí (1195)  Strana:1196  Další (1197) |
|
|||
1196
|
|||
|
|||
Bezvkus, u, m., Geschmacklosigkeit.
Hvlč. 1. 113. Bezvládí, n.. Anarchie. Ott. II. 252.
Bezvládně, anarchisch; machtlos. Alb.
Bezvnadý, reizlos. Hg. 33.
Bezvodnosť, i, f., anhydria. B. krve,
anhydraemia. Bezvýživnosť, i, f., athrepsia.
Bezzákoní, n., Gesetzlosigkeit. Dk Aesth
440. Bezzemač, e, m., atenis, zastr Pršp.
38. 25. Bezzemek, mka, m. = kdo nemá po-
dílu na zemi. Ott. III. 937. Bezžabrý. B-ří, abrauchiata. Ott. I. 82
Bezženství kněžské, coelibaf. Vz Ott.
III. 937. Bezživotí. Št. Kn š. 146.
Běžec, žce, m , pták. Bnn 11 2. 282,
698. Běžeti v dialektech. Vz List. fil. 1892
200. — čeho. Sladké řeči lidí běhej. Ezp. 305. Zdravé rady biežie ptáci; Jenž sta- tečné rady bieha. Ezp. 977 , 998. — od- kud jak kam. Před ničím vší myslí ne- běhám jako od toho. Pass mus. 467 I ode mše k nim na pitie bežie. Št. Kn. š. 175 Běžitý, laufend. Vedlé času b-ho. Výb.
II. 751. Běžník, a, m. , thomisus, vosa. Brm. IV
721. Bibales, z lat = zpropitné. Vz Wtr.
Obr. I. 731. Bible. Vz Ukaz. 20., Pyp. K. II. 536. B.
benátska. Cf. D. Gesch. 343 O prvních čes. b. Vz D. Gesch. 212. nn. Biblika, y, f. = biblická dějeprava. Slov.
Šd. Bibliografie čes. Cf. Tf. Mtc. 236., 240 ,
Ukaz. 22. Bibliotheka. Rozličné b-ky. Vz Tf Mtc.
286.—287. Bibřišský. B-ska šarlať. Rm. II. 305.
Bibron, infula, zastr. Pršp. 70. 30.
Bibza, y, f. Dostaneš bibzu = nic. Na
již. Mor. Šd. Bico, a, n. B. či hruška na tkadlc. stavu.
Phľd. XI. 537. Bičík, u, m = stojan. sloup v rybníce.
Mor. Rgl. Bičíkovec, vce, m , cercomonas, cizo
pasník. Cf. Ott. V. 309. Bičmajstr, a, m. (biczmaystr) Arch. IX.
512. Bičovatel. B-lé, sekta Bor. Děj. dioec
praž. 113. Bičovník. Výb. 1. 37b Flagellator Pršp
42. 75. Bída. Chodí jako b. z koutka do koutka
Rgl. Anko, poď, já už idu; ty vezmi měch a já bídu (o chudých a lehkomyslných man- želích). Mor. Brt. Pracovitemu b. ene do okna hledi, do izby nesmi přisť Mor. Brt. Všecko mě opustilo, ale bida mo me ještě rada. V Slz. 1. 239. — B. = hladověnka, nouze, osívka, draba, muchoplaška, draba verna, das Hungerblümchen Objevi-li se b. hojně z jara, předpovídá prý neúrodu. Skar., BPr. Ct. Mách. 83., 85. Bídačka, y, = bídná ženská. Us. Fč.
|
Bidelkář, e, m., Stangler, Stielmacher,
m. Rk. Bidlák, u, m. = vysoký, šišatý nežit.
Čce. Tkč. Bidlo, a, n = první paroh jelení. Brm.
I 3. 102. Bídovati = bědovati — koho, se. Laš.
Wrch. Bieber, bra, m., hud. sklad 1644.-1707.
Srb. 82. Biedovisko, a, n., Nothplatz, n. Slov
Dbš. Sl. pov. VII. 40 Biela, y, f. = druh ryb. Osm věder biely
(má dávati). Arch. X 381. Biessi = kmen slov. Sl. Strž 1. 236.,
239. Biga, y, f. = dvouspřeží. Arch. pam.
1887. 177. Bigmon, u, m., vz Brantové koření. Mllr.
42. Biguanid, u, m, v lučbě Vz Rm. I.
145. Bihra, y, f., boa, had, zastr. Pršp 21.8.
Bichyr, a, m., polypterus, ryba. Brm.
III. 3 375. Bílek Tom Ct. Mus. 1881. 56., 224 403
Bilem, u, m , coriandium, zastr. Pršp
33. 10. Bílí, n. = bílý lůj vysoké zvěři (je je-
mný), Hirschweiss, n. Bilifuscin, u, m., v lučbě. Vz Rm II
426. Bilineurin, u, m., v lučbě Vz Rm I.
295. Biliprasin, u, m., v lučbě Vz Rm II.
426. Bilirubin, u, m., v lučbě Vz Rm. II.
425. Bíliti. Když se světnice bílí, je-li pěkně
slunečno, bývají dívky z toho domu v lásce u hochů. Mtc 1892. 198. Biliverdin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
426. Bílkovina. Ct. Rm. II. 396., 400., 405.,
407. Bílo, a, n., das Weisse. Dk
Bílý. Co Bůh bílým stvořil, ďábel ne-
zčerní. Us. Brt. V bielo ho rúcho obléci káza. Pašije St. skl III. 447. By tma právě ve dně biele (nominalní tvar). Sv. L. 10000 ryt. — B. sobota Vz pověry o ní v Obz. 1892. — B. = bledý. Nevěsta byla bíľa jak hrnec od vápna. Val. Slavě 63 — B. po- tok, v Písecku. — B. hory = Tatry v preš- purské a nitran stolici. Hý. Ss. — B paní. Cf. Šf. III. 158, Zbrt. 19, 20., 232., Mách. 149., 191 — B. Frant. Cf. Bačk. Písm. I. 925., Mus. 1878. 573. Bimbaba, y, h, dětská hra (honění) Rgl.
Bimraj, e, m., pták. Brm. II. 2. 534.
Binace mše sv. Bor 121.
Binayczka. y, f. = jízda? R. do Prahy.
Arch. X. 64. Bírati Cf. List. fil. 1892 361.
Birecký. B. ovce = s hladkou, krátkou
vlnou. Val. Slavč. 46. Biřic počítal se s rasem a katem k zadní
zběři. Wtr. Obr. II. 18. Biřicka, y, f biřicová žena. Wtr. Obr
II. 821. |
||
|
|||
Předchozí (1195)  Strana:1196  Další (1197) |