1196

Bezvkus, u, m., Geschmacklosigkeit.
Hvlč. 1. 113.

Bezvládí, n.. Anarchie. Ott. II. 252.

Bezvládně, anarchisch; machtlos. Alb.

Bezvnadý, reizlos. Hg. 33.

Bezvodnosť, i, f., anhydria. B. krve,
anhydraemia.

Bezvýživnosť, i, f., athrepsia.

Bezzákoní, n., Gesetzlosigkeit. Dk Aesth
440.

Bezzemač, e, m., atenis, zastr Pršp.
38. 25.

Bezzemek, mka, m. = kdo nemá po-
dílu na zemi. Ott. III. 937.

Bezžabrý. B-ří, abrauchiata. Ott. I. 82

Bezženství kněžské, coelibaf. Vz Ott.
III. 937.

Bezživotí. Št. Kn š. 146.

Běžec, žce, m , pták. Bnn 11 2. 282,
698.

Běžeti v dialektech. Vz List. fil. 1892
200. — čeho. Sladké řeči lidí běhej. Ezp.
305. Zdravé rady biežie ptáci; Jenž sta-
tečné rady bieha. Ezp. 977 , 998. — od-
kud jak kam. Před ničím vší myslí ne-
běhám jako od toho. Pass mus. 467 I ode
mše k nim na pitie bežie. Št. Kn. š. 175

Běžitý, laufend. Vedlé času b-ho. Výb.
II. 751.

Běžník, a, m. , thomisus, vosa. Brm. IV
721.

Bibales, z lat = zpropitné. Vz Wtr.
Obr. I. 731.

Bible. Vz Ukaz. 20., Pyp. K. II. 536. B.
benátska. Cf. D. Gesch. 343 O prvních
čes. b. Vz D. Gesch. 212. nn.

Biblika, y, f. = biblická dějeprava. Slov.
Šd.

Bibliografie čes. Cf. Tf. Mtc. 236., 240 ,
Ukaz. 22.

Bibliotheka. Rozličné b-ky. Vz Tf Mtc.
286.—287.

Bibřišský. B-ska šarlať. Rm. II. 305.

Bibron, infula, zastr. Pršp. 70. 30.

Bibza, y, f. Dostaneš bibzu = nic. Na
již. Mor. Šd.

Bico, a, n. B. či hruška na tkadlc. stavu.
Phľd. XI. 537.

Bičík, u, m = stojan. sloup v rybníce.
Mor. Rgl.

Bičíkovec, vce, m , cercomonas, cizo
pasník. Cf. Ott. V. 309.

Bičmajstr, a, m. (biczmaystr) Arch. IX.
512.

Bičovatel. B-lé, sekta Bor. Děj. dioec
praž. 113.

Bičovník. Výb. 1. 37b Flagellator Pršp
42. 75.

Bída. Chodí jako b. z koutka do koutka
Rgl. Anko, poď, já už idu; ty vezmi měch
a já bídu (o chudých a lehkomyslných man-
želích). Mor. Brt. Pracovitemu b. ene do
okna hledi, do izby nesmi přisť Mor. Brt.
Všecko mě opustilo, ale bida mo me ještě
rada. V Slz. 1. 239. — B. = hladověnka,
nouze, osívka, draba, muchoplaška, draba
verna, das Hungerblümchen Objevi-li se b.
hojně z jara, předpovídá prý neúrodu. Skar.,
BPr. Ct. Mách. 83., 85.

Bídačka, y, = bídná ženská. Us. Fč.

Bidelkář, e, m., Stangler, Stielmacher,
m. Rk.

Bidlák, u, m. = vysoký, šišatý nežit.
Čce. Tkč.

Bidlo, a, n = první paroh jelení. Brm.
I 3. 102.

Bídovati = bědovati — koho, se. Laš.
Wrch.

Bieber, bra, m., hud. sklad 1644.-1707.
Srb. 82.

Biedovisko, a, n., Nothplatz, n. Slov
Dbš. Sl. pov. VII. 40

Biela, y, f. = druh ryb. Osm věder biely
(má dávati). Arch. X 381.

Biessi = kmen slov. Sl. Strž 1. 236.,
239.

Biga, y, f. = dvouspřeží. Arch. pam.
1887. 177.

Bigmon, u, m., vz Brantové koření. Mllr.
42.

Biguanid, u, m, v lučbě Vz Rm. I.
145.

Bihra, y, f., boa, had, zastr. Pršp 21.8.

Bichyr, a, m., polypterus, ryba. Brm.
III. 3 375.

Bílek Tom Ct. Mus. 1881. 56., 224 403

Bilem, u, m , coriandium, zastr. Pršp
33. 10.

Bílí, n. = bílý lůj vysoké zvěři (je je-
mný), Hirschweiss, n.

Bilifuscin, u, m., v lučbě. Vz Rm II
426.

Bilineurin, u, m., v lučbě Vz Rm I.
295.

Biliprasin, u, m., v lučbě Vz Rm II.
426.

Bilirubin, u, m., v lučbě Vz Rm. II.
425.

Bíliti. Když se světnice bílí, je-li pěkně
slunečno, bývají dívky z toho domu v lásce
u hochů. Mtc 1892. 198.

Biliverdin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
426.

Bílkovina. Ct. Rm. II. 396., 400., 405.,
407.

Bílo, a, n., das Weisse. Dk

Bílý. Co Bůh bílým stvořil, ďábel ne-
zčerní. Us. Brt. V bielo ho rúcho obléci
káza. Pašije St. skl III. 447. By tma právě
ve dně biele (nominalní tvar). Sv. L. 10000
ryt. — B. sobota Vz pověry o ní v Obz.
1892. — B. = bledý. Nevěsta byla bíľa jak
hrnec od vápna. Val. Slavě 63 — B. po-
tok, v Písecku. — B. hory = Tatry v preš-
purské a nitran stolici. Hý. Ss. — B paní.
Cf. Šf. III. 158, Zbrt. 19, 20., 232., Mách.
149., 191 — B. Frant. Cf. Bačk. Písm. I.
925., Mus. 1878. 573.

Bimbaba, y, h, dětská hra (honění) Rgl.

Bimraj, e, m., pták. Brm. II. 2. 534.

Binace mše sv. Bor 121.

Binayczka. y, f. = jízda? R. do Prahy.
Arch. X. 64.

Bírati Cf. List. fil. 1892 361.

Birecký. B. ovce = s hladkou, krátkou
vlnou. Val. Slavč. 46.

Biřic počítal se s rasem a katem k zadní
zběři. Wtr. Obr. II. 18.

Biřicka, y, f biřicová žena. Wtr. Obr
II. 821.