1197

Bírka, y, f. = braní. U Bzence na Mor.
Šd.

Biřma, y, f. = biřmování. Sš.

Biřmovní jméno, Firmungs-. Hnoj. 183.

Biršaj, e, m. Noční předky (přástky)
mají ovšem zakázány býti pod b-jem a vě-
zením. Zbrt 193.

Biser, gemma. Pršp. 69. 91.

Biskopovnice, biskopnice, e, f. = daň,
kterou pokřestění Slované baltičtí platili
biskupu. Vz Ott. IV. 97.

Biskupový, Bischofs-. B. berla, Pulk.
R. 31. b., ruce. Výb. I. 593.

Biskupství v Čech. Vz Ott VI. 260. nn.

Bismunt, u, m., v lučbě. Ott. IV. 105.

Bythinia za Bitevný šp. vřaděno.

Bíti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 286.,
123. Jano, že prý tě bili, pravila matka
synovi; načež syn: Mamko, nebili mňa, ko-
pali mňa, trkli mňa, rvali mňa, ale že by
mňa bili, nebili mňa. Us. Brt.

Bitovati = děliti. A to zbožie bitovachu.
Arn. 1125.

Bitovník, a, m., percussor, zastr. Pršp.
46. 66.

Bitunk. Bral b-ky. Arch. IX. 500., 512.

Bitviště, ě, n. = bojiště. Ott. IV. 115.

Biuret, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 145.

Bizant, u, m., bizanca, zastr. Pršp. 74.
41.

Bízeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286.

Bječ, e, m. = bič. U Domažl. Jrsk.

Blacká, é, f. = mor. tanec.

Blah, vz Blahoslav (dod.).

Bláha, y, m. = Macarius. Kld. Rok. I.
264. Cf. Blahoslav (dod.). — B., y, f.
A proto náš spasitel najprvní bláhu nás
učí. Výb. I. 1778.

Blahání, n., benedictio. Ol. Deut. 27.
12.

Blahen, a, m , vz Blahoslav (dod.).

Blahobytnický, Lebemanns-. B. úsměv.
Herm.

Blahodariť = děkovati. Slov. Czm. 78.

Blahodechý, Heil hauchend. B. květ.
Vc. Lab. 57.

Blahoduší, n. Mravnosť aneb raději b.
Pal. Rdh. I. 290.

Blahohojný. B. niva. šept. Č. Kn. š.
232.

Blahochtění, n. Stárek. 210.

Blahon, a, m., vz Blahoslav (dod.)

Blahorod, a, m. = Eugen. Kld. Rok.
IV. 11., 370.

Blahorodá, é, f. = Eugenia. Kld. Rok.
I. 1776

Blahorodý, wohlgeboren, z rus. Km.
1881. 610. Lid na Slov. tohoto titulu ne-
užívá, nýbrž urodzený. Czm. 79. — B. =
šlechetný. Slov. Czm. 79.

Blahoplodící mír, Heil schaffend. Ko-
lár J.

Blahoslav, skráceně : Blah, Bláha, Bla-
hen, Blahon, Blahut, Blaž, Blažej, Blažek,
Blažen, Blažeta, Blažim. Mus. 1889. 160.—
B. Jan. Cf. Ukaz. 20, 95., Tf. Mtc. 251.,
Ott. IV. 126 nn., Bačk. Písm. I. 128., Pyp.
K. I. 320., II. 536., Výb. II. 1393 nn. (tam
i výbor), 1442. nn., Srb 171., 30., 37, Gb.
Ml. II. 218.

Blahoslavník, beatificator, zastr.

Blahotvoritelný = dobročinný. Slov.
Czm. 79.

Blahotvorný, Heil-, Glück schaffend. B.
bohyně. Č. Rž. LXXXVI.

Blahověří, n, zastr. Pal. Rdh. II. 139.

Blahověstec, stce, m. Č. Kn. š. 377.

Blahovolnosť, i, f. Lindner.

Blahoznatý, vom Glück entflammt. B.
ňádra. Č. Kn. š. 203.

Blahozvěst, a, m., Glücksbote, m. Šf.
III. 49.

Blahozvuk. Vz o něm v Kvř. Ml. 14.

Blahut, a, m., vz Boleslav (dod.).

Blahút = bláhovec Val. Slavč. 28.
Blamba, y, f. Kobzole sú na b-bu =
silné rozvařené. U St. Jič. Vhl.

Blamořec, řce, m., albustum, kámen,
zastr. Rozk., Pršp. 5. 92.

Blána, membrana. Vz Ott. IV. 132., V.
338.

Blanařstvo, a, n , pellifica. Pršp. 60. 69.

Blaník, vrch ve Vlašimsku. Vz Ott. IV.
140 Vz Blany (dod.).

Blánitochrupavčitý. B. strupina lišej-
níků. Nk. J.

Blánitý. B. strupina lišejníků, Nk. J.,
zánět. Vz Ott. IV. 140.

Blankyt. Rozk

Blankytný. B. látka. Rozk.

Blany, pl., f. = místo lesnaté, kamenité,
na němž neroste než suchá tráva a jalovec.
V již. Čech. Odtud Blaník, Blanice. Sdl.
Hr. VII 151.

Blaster, m., palmaria, rostl., zastr. Rozk.,
Pršp. 25. 9.

Blata, pl., n. = rozsáhlá úrodná luka
u Vodňan. Řvn. 384. Cf. Ott. VI. 90.

Blatař, e, m. = cihlář (nadávka). Čce.
Tkč.

Blatařka, y, f. = čírka U Čermné. Šír
Pt.

Blatec, tce, m, rybník v Písecku. Ott.
VI. 90.

Blatěný = z bláta udělaný. B. ptáček
VSlz. I. 3.

Blatlavý = blátivý. B. cesta. Vchř.

Blatnice, e, f. = divoká kachna. U Po-
děbrad. Šír Pt.

Blatnička, y, f. = kačice, Ente. Mo-
ravští kopáči kačicím říkají b-čky. Bl. 173.
Blatník, m., lutina, pták Bhm., Rozk.,
Pršp. 10.

Blatno, a, n. = blatenské jezero, od
blata. Odtud maď. Balaton a něm. Blatten-
see. Šf. Strž. I. 280.
Blatošlap, a, m. Wtr. Obr. I. 522.
Blatule, e, f., helophilus, moucha. Brm.
IV. 493.

Blavkati = hleděti, čuměti, gaffen. —
nač. Brt. Dt. 222.

Blázen. Na blázny netřeba hnoja (sami
se rodí). Mor. Brt., Vck.

Blazhun, a, m., euerguminus, zastr. Pršp.
43. 68.
Blazina, y, f. = peřina. Slov. Vck.
Bláznisko, a, n. = blázínek. Wtr. exc.
Blaznivý kůň = janek. ČT. Tkč.
Blázňovati o čem. Kmd. 66. Vz Bláz-
niti.

522



	1197

	Bírka, y, f. = braní. U Bzence na Mor. Šd. Biřma, y, f. = biřmování. Sš. Biřmovní jméno, Firmungs-. Hnoj. 183. Biršaj, e, m. Noční předky (přástky) mají ovšem zakázány býti pod b-jem a vě- zením. Zbrt 193. Biser, gemma. Pršp. 69. 91. Biskopovnice, biskopnice, e, f. = daň, kterou pokřestění Slované baltičtí platili biskupu. Vz Ott. IV. 97. Biskupový, Bischofs-. B. berla, Pulk. R. 31. b., ruce. Výb. I. 593. Biskupství v Čech. Vz Ott VI. 260. nn. Bismunt, u, m., v lučbě. Ott. IV. 105. Bythinia za Bitevný šp. vřaděno. Bíti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 286., 123. Jano, že prý tě bili, pravila matka synovi; načež syn: Mamko, nebili mňa, ko- pali mňa, trkli mňa, rvali mňa, ale že by mňa bili, nebili mňa. Us. Brt. Bitovati = děliti. A to zbožie bitovachu. Arn. 1125. Bitovník, a, m., percussor, zastr. Pršp. 46. 66. Bitunk. Bral b-ky. Arch. IX. 500., 512. Bitviště, ě, n. = bojiště. Ott. IV. 115. Biuret, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 145. Bizant, u, m., bizanca, zastr. Pršp. 74. 41. Bízeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286. Bječ, e, m. = bič. U Domažl. Jrsk. Blacká, é, f. = mor. tanec. Blah, vz Blahoslav (dod.). Bláha, y, m. = Macarius. Kld. Rok. I. 264. Cf. Blahoslav (dod.). — B., y, f. A proto náš spasitel najprvní bláhu nás učí. Výb. I. 1778. Blahání, n., benedictio. Ol. Deut. 27. 12. Blahen, a, m , vz Blahoslav (dod.). Blahobytnický, Lebemanns-. B. úsměv. Herm. Blahodariť = děkovati. Slov. Czm. 78. Blahodechý, Heil hauchend. B. květ. Vc. Lab. 57. Blahoduší, n. Mravnosť aneb raději b. Pal. Rdh. I. 290. Blahohojný. B. niva. šept. Č. Kn. š. 232. Blahochtění, n. Stárek. 210. Blahon, a, m., vz Blahoslav (dod.) Blahorod, a, m. = Eugen. Kld. Rok. IV. 11., 370. Blahorodá, é, f. = Eugenia. Kld. Rok. I. 1776 Blahorodý, wohlgeboren, z rus. Km. 1881. 610. Lid na Slov. tohoto titulu ne- užívá, nýbrž urodzený. Czm. 79. — B. = šlechetný. Slov. Czm. 79. Blahoplodící mír, Heil schaffend. Ko- lár J. Blahoslav, skráceně : Blah, Bláha, Bla- hen, Blahon, Blahut, Blaž, Blažej, Blažek, Blažen, Blažeta, Blažim. Mus. 1889. 160.— B. Jan. Cf. Ukaz. 20, 95., Tf. Mtc. 251., Ott. IV. 126 nn., Bačk. Písm. I. 128., Pyp. K. I. 320., II. 536., Výb. II. 1393 nn. (tam i výbor), 1442. nn., Srb 171., 30., 37, Gb. Ml. II. 218.	Blahoslavník, beatificator, zastr. Blahotvoritelný = dobročinný. Slov. Czm. 79. Blahotvorný, Heil-, Glück schaffend. B. bohyně. Č. Rž. LXXXVI. Blahověří, n, zastr. Pal. Rdh. II. 139. Blahověstec, stce, m. Č. Kn. š. 377. Blahovolnosť, i, f. Lindner. Blahoznatý, vom Glück entflammt. B. ňádra. Č. Kn. š. 203. Blahozvěst, a, m., Glücksbote, m. Šf. III. 49. Blahozvuk. Vz o něm v Kvř. Ml. 14. Blahut, a, m., vz Boleslav (dod.). Blahút = bláhovec Val. Slavč. 28. Blamba, y, f. Kobzole sú na b-bu = silné rozvařené. U St. Jič. Vhl. Blamořec, řce, m., albustum, kámen, zastr. Rozk., Pršp. 5. 92. Blána, membrana. Vz Ott. IV. 132., V. 338. Blanařstvo, a, n , pellifica. Pršp. 60. 69. Blaník, vrch ve Vlašimsku. Vz Ott. IV. 140 Vz Blany (dod.). Blánitochrupavčitý. B. strupina lišej- níků. Nk. J. Blánitý. B. strupina lišejníků, Nk. J., zánět. Vz Ott. IV. 140. Blankyt. Rozk Blankytný. B. látka. Rozk. Blany, pl., f. = místo lesnaté, kamenité, na němž neroste než suchá tráva a jalovec. V již. Čech. Odtud Blaník, Blanice. Sdl. Hr. VII 151. Blaster, m., palmaria, rostl., zastr. Rozk., Pršp. 25. 9. Blata, pl., n. = rozsáhlá úrodná luka u Vodňan. Řvn. 384. Cf. Ott. VI. 90. Blatař, e, m. = cihlář (nadávka). Čce. Tkč. Blatařka, y, f. = čírka U Čermné. Šír Pt. Blatec, tce, m, rybník v Písecku. Ott. VI. 90. Blatěný = z bláta udělaný. B. ptáček VSlz. I. 3. Blatlavý = blátivý. B. cesta. Vchř. Blatnice, e, f. = divoká kachna. U Po- děbrad. Šír Pt. Blatnička, y, f. = kačice, Ente. Mo- ravští kopáči kačicím říkají b-čky. Bl. 173. Blatník, m., lutina, pták Bhm., Rozk., Pršp. 10. Blatno, a, n. = blatenské jezero, od blata. Odtud maď. Balaton a něm. Blatten- see. Šf. Strž. I. 280. Blatošlap, a, m. Wtr. Obr. I. 522. Blatule, e, f., helophilus, moucha. Brm. IV. 493. Blavkati = hleděti, čuměti, gaffen. — nač. Brt. Dt. 222. Blázen. Na blázny netřeba hnoja (sami se rodí). Mor. Brt., Vck. Blazhun, a, m., euerguminus, zastr. Pršp. 43. 68. Blazina, y, f. = peřina. Slov. Vck. Bláznisko, a, n. = blázínek. Wtr. exc. Blaznivý kůň = janek. ČT. Tkč. Blázňovati o čem. Kmd. 66. Vz Bláz- niti. 522