1198

Bláznovitě, närrisch. Rostl b. (rychle).
U Kdýně. Rgl.

Bláznový. Št. Kn. š. 112. 26. a. j.

Blaž, e, m., vz Blahoslav (dod.).

Blažej. O sv. B. vz Zbrt. 283., Mách. 34.,
NZ. I. 507. (pověry). Koleda na den sv.
B je. Vz Km. 1887. 645., Brt. Dt. 277. Cf.
Blahoslav (2. dod.).

Blažejský. B. žehnání. Šrůtek. Litur.
73.

Blažek, vz Blahoslav (dod.), Arch. VII.
701. — B. M. Vz Pyp. K. II. 536. - B.
Frt., nar. 1805., hud. Srb 172.

Blažen, a, m., vz Bohuslav (dod.).

Blažena, y, f., os. jm. Cf. masc. Blaho-
slav. Také: Blažka, Bolechna, Bolena, Bo-
žechna, Božena. Mus. 1889. 162.

Blaženostní theorie, mravouka, Dk. Dj.
f. 84., 65.

Blažeta, y, m., vz Blahoslav (dod.).

Blažím, a, m., vz Blahoslav (dod.). —
B. ě (i), f., místní jm. Km. 1886. 28.

Blažka, y, f., vz Blažena (2. dod.).

Blbeček, čka, m. = zdrobn. blbec. Us.

Blbinec, nce, m. = ústav pro blbé, Idioten -
anstalt, f.

Blboun, a, m. = vyhynulý pták. didus
ineptus. Vz Ott. IV. 158., Brm. II. 2. 710.

Blebala, y, f. = sýkora modřínka. Šír.
Pt.

Blec, e, m., lutiber, zastr. Rozk.

Bleďák, u, m. = sukno světle modré. Val.
Slavč. 100.

Bledna, Borax. Rozk.

Blednice, = hnilina ovčí; rostlinná; ne-
moc, Chlorosis. Vz Ott. IV. 159.

Bledvinka, y, f. = bledule, rostl. Mllr.
61.

Bledý jako podmáslí, jako křída, jakoby
ho vyblil. Us. Tč. — B. = světle modrý.
Cf. Bílý (2. dod.). Val. Slavč. 63.

Blecha. Cf. Ott. IV. 161. To je pravda, jako
že blechy kašlají. Us. Brnt. — Hádanka:
Malučké, černučké velkou kladou pohne.
Km. 1886. 703. Pět jich ji honily, dva z nich
ji žmolily, jeden ji utratil (pět prstů, dva
prsty, jeden prst blechu). Us. — B. = ke-
rysek, kyčkydla, kyčkrle, malý semel, menší
špaček. Vz Špaček. Hra na blecnu. Vz Km.
1887. 390., Kmk. Pov. II. 89.

Blen pikkardský. Krnd. 17.

Blendera, y, m. Mladý pán se fantí,
už zase běží jako b. V Krknš. Nečásek.
Mar. 35.

Blení, n., balatus, vox ovium. MV. (Hank.
Sb. 368.).

Bleniti, blenovati koho. V Krknš. —
Krnd. 50.

Blenový. B. matlanina, péro. Krnd. 45.,
171.

Blesk jiskrový (klikatý). Ott. IV. 172.
Cf. o b. Mách. 64.—65., 68, 110., 150., 183.
— B. babí = blatouch. U Studené. Vlchř.

Bleskokřídlý, blitzschnell. B. mračna. Č.
Rž XCVIII.

Bleskoviště, ě, n. Ndrf.

Bleskovka, y, f., lampa, Blitzlampe,
Sonnenbrenner. Us.

Bleskovod, u, m. = hromosvod. Ott, IV.
172.

Bleščanec, blešťanec, nce, m., topasius,
kámen, zastr. Rozk. Vz Blščanec (2. dod.).

Blešenský vrch. Řvn. 170.

Blešinec, nce, m. = zardění kůže neb
i pupenec po bodnutí blechou. Ott. IV. 174.

Blešivec, vce, m. B-vci, gammaridae,
korýši obojnozí, Ott. IV. 174., amphipoda.
Brm IV. 2. 34.—†37.

Bléževá = blíže. Dol. Brtch.

Blh, a, m., řeka v Gemer. na Slov. Šd.

Blchár, a, m. = blechař. Phľd. IX. 295.

Blík, u, m., candor, zastr. Pršp. 81. 36.

Blikačka, y, f. = špatné oko. Us. Rgl.

Blíkanda, y, f. = omáčka. Co jste měli
k obědu? Týrum fúrum famfarum, kulí-
váčky s b-dou. Luže. Rgl.

Blín. Cf. Č. Kn. š. 263. B. proti dně.
Zbrt. 128.

Blinčeti. Blinčí mně v uchu = zní, zvoní.
Slez. Šd.

Blinkání dětí. Vz Ott. IV. 176.

Blinkot u, m. = blinkáni, zvonění. Vz
Blinkati. Slez. Šd.

Bliny = pečivo na způsob lívanců na
másle smažené. Pušk. 61.

Bliskota, vz Blyskota. Ž. kl. 96. 4. a j.

Bliskotný, vz Blyskotný. Ž. kl. CH. 11.

Blíti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
124.

Blivoň, ě, m. = kdo blije; též nadávka.
ČT. Tkč.

Bliz juxta Ž, kl. 33. 19. a j.

Blízoruký. B. Naevia. Č. Kn. š. 297.

Blizzard, u, m. = sněhová bouře v Ame-
rice. Nár. listy.

Blíž. Ten každý na svú ruku člověkóv
blíž do sta zabi. Alx. V. v. 1639. (HP. 40.).
Blížež blížež =blíž a blíž. Přistúpati k Bohu
b. b. Št. Kn. š. 180. 3.

Blíženka, y, f., asymptota. Sedl.

Bližní. Milování boží ab. = Boha a bliž-
ních. Kruml. 114. b.

Bližnosť = příbuznosť. Věnná práva na
b. nepřipadají ; V b-sti s kým býti; B.
krve. Půh. V. 28., 201.

Blkotati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
368.

Blodek Vil., skladatel 1834.—1874. Srb
160.

Blödit, u, m , nerost. Ott. IV. 179.

Blok u, m. = balvan, Block. — B. = se-
šitek předplatných lístků, jaké za lacinější
peníz prodávají dráhy, tramwaye, výstavní
komitéty a p. Blok kreslicích listů = vrstva
jich po kraji slepených; když se nejhořejší
pokreslí, odřízne se.

Bloncať, herumstreichen. Mor. Rgl.

Bloudilec, lce, m. Č. Kn. š. 238.

Bloudivý čiv. nervus vagus. Ott. IV.
186. nn.

Bloumati = pitomě choditi, loudati se.
ČT. Tkč. U Košic. Brnt.

Blouznění, delirium. B. čivové, d. ner-
vosum, horečnaté opilců, tremens febrile,
náhlé, acutum, padoucniční, epilepticum, při
ráně, úrazové, traumaticum, z rozčilení,
z vysílenosti, d. inanitionis. Ktt. exc.

Blovský Václ. Ig. Vz Mus. 1892. 334.

Blsčák, belsčík, a, m., isida, pták, zastr.
Pršp. 8. 73.