1199

Blsčěti za Blšanshý oprav v: Blščěti.

Blšánek, nku, m., topasius, kámen, zastr.
Pršp. 6. 17.

Blšánka, y, f., dříve Bročnice, řeka
v Litoměř., Goldbach. Ott. IV. 731., VI.
87. a.

Blščanec nce, m. = topas. Rozk.

Blud. Přišel naň b. (bloudil;. ČT. Tkč.
— B., galium vernum, rostl. Mtc. 1892.
198. Tu noc před sv. Janem Křt. trhají
dívky b., vijou z něho věneček a jdouce
spat dávají jej pod hlavu. O kterém hochu
se jim zdá, toho dostanou. Brt.

Bludička. Cf. Zbrt. 217., 218., Mách. 114.,
156.—163.

Bludivec, vce, m., agelena, pavouk. Brm.
IV. 716.

Bludnář, e, m. = bludař. Pož. 58.

Bludník, a, m. B. dusí zabloudilé, kteří
mají zlé svědomí, v bažinách. Vz Mách.
136.

Bludný. B. modla. Umuč. sv. Jiří. 88. B.
duše. Vz Mách. 19. B, koření. Vz Tráva
(dod).

Bludovně, irrthümlicherweise. Chč. m.
s. II. 85.

Bludr, a, m., eracliodes, ryba, zastr.
Pršp. 16. 77.

z Blumenberka Celestinus Václ. Fr. Vz
Mus. 1888. 470.

Blumour, u, m., cicea, rostl. Cf. Ott. V.
351.

Bluňka, y, f. = bobule na bramboře.
U St. Jič. Vhl.

Bľunkotavý = žblunkotavý. B. potôčok.
Slov. Phľd. VII. 237.

Bluosť, ě, f. = puk buků atd. Slov. Němc.
V Mus. 1889. 364.

Blvačka, y, f. = špatné jidlo. Vaří jenom
b-čky. Mor. Rgl.

Blveň (beven?), vně, m., barbarus, zastr.
Veleš.

Bľvoň = blbec. Dol. Brtch.

Blysczka, y, f., coruscatio, zastr. Pršp.
7. 32.

Blýskati ze staršího blískati. Gb. Když
se na „suchou horu" blýská a hřmí (ne-
prší-li zároveň), chytají se toho roku dobře
zloději. U Hranic. Vck.

Blýskavka y, f. = blatouch. U Strunkov.
Nov. — B. = cetka, Flitter, m.

Blyskotati v dialektech. Vz List fil.
1892. 368. Lampa b-tá jako bludička. Mokrý
v Kv.

Blyštěti v dialektech. Vz List. fil. 1892
200. -do něčeho, anstarren. Laš. Wrch.

Bnedování, n. Jedú s bubnováním (bub-
nujíce), k tomu s slušným b-ním. Arn. 628.

Bob, u, m. Cf. Fazol (i dod,).

Bobeček, Na bobečku seděti. — B. =
malý brambor; malé dítě. Us. Rgl.

Bobel, bla, m., Bucifalus, zastr. Pršp.
12.

Bobina, y, f. = smoták, Bobine, f., v horn.
Hrbk.

Bobkař, e, m. = mrtvola ve hrobce se-
dící (skoro jako na bobku). Vz Ott. IV.
205,. NZ. I. 115.

Bobolínek, nka, m. Vz Vlhovec rýžový.
Br. mII. 2. 406.

Bobonice. Cf. Mách. 173.

Bobuvník, u, m., Bohnenerz, n. Hrbk.

Bobožiť = diviti se. Slov. B. Kn. II. 18.

Bobr, a, m., potok u Žacléře. Ott. VI.
88. a.

Bobrec = bobr. Bhm.

Bobrostroj, e, m., castorium. Pršp. 71.
54.

Bobulonosný keř. Vz Bobule. Hg. 221.

Boca. Bodaj si sa na Bocu (chudou dě-
dinu v Liptově) vydala (vdala. Tak přejí
na Slov. zlým děvčatům). Němc.

Bocarani, vz Barragan (2. dod.).

Bodákový závěr. Ott. IV. 221.

Bodati v dialektech. List. fil. 1892. 368.

Bodavka vodní = vodní včela, naucoris
cimicoides. Brm. IV. 630.

Bodcohltanový sval, musculus stylo-
pharyngeus. Ott. IV. 223.

Bodcojazyčnýsval, musculus styloglossus.
Ott. IV. 223.

Bodcojazylkový svaz, ligamentum stylo-
hyoideum. Ott. IV. 223.

Bodcosánový svaz, ligamentum mandi-
bulare. Ott. IV. 223.

Bodcososcovitý otvor, foramen stylo-
mastoideum. Ott. IV. 223.

Bodejť (Bóh daj). Gb. Ml. II. 161.

Bodený. B. a prosté rukavice. Wtr. Obr.
I. 561.

Bodidlo, a, n. = bodec, Stachel, m. Šidlo,
b-dlo po světě chodilo a domu nosilo (včela).
Mor. Brt.

Bodlák. Cf. C. Kn. š. 262., Mách. 166.

Bodlaňk, u, m. = místo bodláčím po-
rostlé. U Kut. Hory. Vchř.

Bodli. n. = jehličí. Mravenec snáší b. na
hromadu. Mor. Rgl.

Bodlík, a, m., punctorus, bestia, zastr.
Rozk., Pršp. 21. 91.

Bodlo, a, n. Že kříž věčným bodlem a
odznakem církve ostane. Sš. Sk. 93.

Bodlosemenka, y, f., acanthospermum,
rostl. Vz Ott. I. 112.

Bodnačka, y, f., pingita, zastr. Pršp. 16.
63.

Bodnák, a, na., pugita, zastr. Rozk.

Bodný, Stech-, B. rána. Vz Ott. IV.
229.

Bodrici od kmene bodr, vigil, pugnax.
Šf. Strž. II. 28.

Bodruška, cephus. Cf. Ott. V. 304.

Bodrý, koř. bedr či bodr (vigil, strenuus,
sr. něm. bieder, ze slov. pošlé) s proměnou
hlásky e v o jako teplý a toplý, pepel a
popel. Šf. Strž II. 608

Bogdalec, lce, m. = ocún, Herbstzeit-
lose, f. Listy a ovoce na jaře a v létě
slovou b., květ na podzim naháč n. nahál.

Bogdan. 11. stol. D. Gesch. 82.

Bogram, u, m., vz Barragan (2. dod.).

Bogumil. 11. stol. D. Gesch. 82.

Boh, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

Bóh, vz Bůh.

Boha, y, f., vz Bohumila.

Bohabojný m. bohobojný. Vz Gb. Ml. I.
65.

Bohacz, e, m., palas, kámen, zastr. Pršp. 6

Bohárna, y, f. = chrám. Hnoj.

522*



	1199

	Blsčěti za Blšanshý oprav v: Blščěti. Blšánek, nku, m., topasius, kámen, zastr. Pršp. 6. 17. Blšánka, y, f., dříve Bročnice, řeka v Litoměř., Goldbach. Ott. IV. 731., VI. 87. a. Blščanec nce, m. = topas. Rozk. Blud. Přišel naň b. (bloudil;. ČT. Tkč. — B., galium vernum, rostl. Mtc. 1892. 198. Tu noc před sv. Janem Křt. trhají dívky b., vijou z něho věneček a jdouce spat dávají jej pod hlavu. O kterém hochu se jim zdá, toho dostanou. Brt. Bludička. Cf. Zbrt. 217., 218., Mách. 114., 156.—163. Bludivec, vce, m., agelena, pavouk. Brm. IV. 716. Bludnář, e, m. = bludař. Pož. 58. Bludník, a, m. B. dusí zabloudilé, kteří mají zlé svědomí, v bažinách. Vz Mách. 136. Bludný. B. modla. Umuč. sv. Jiří. 88. B. duše. Vz Mách. 19. B, koření. Vz Tráva (dod). Bludovně, irrthümlicherweise. Chč. m. s. II. 85. Bludr, a, m., eracliodes, ryba, zastr. Pršp. 16. 77. z Blumenberka Celestinus Václ. Fr. Vz Mus. 1888. 470. Blumour, u, m., cicea, rostl. Cf. Ott. V. 351. Bluňka, y, f. = bobule na bramboře. U St. Jič. Vhl. Bľunkotavý = žblunkotavý. B. potôčok. Slov. Phľd. VII. 237. Bluosť, ě, f. = puk buků atd. Slov. Němc. V Mus. 1889. 364. Blvačka, y, f. = špatné jidlo. Vaří jenom b-čky. Mor. Rgl. Blveň (beven?), vně, m., barbarus, zastr. Veleš. Bľvoň = blbec. Dol. Brtch. Blysczka, y, f., coruscatio, zastr. Pršp. 7. 32. Blýskati ze staršího blískati. Gb. Když se na „suchou horu" blýská a hřmí (ne- prší-li zároveň), chytají se toho roku dobře zloději. U Hranic. Vck. Blýskavka y, f. = blatouch. U Strunkov. Nov. — B. = cetka, Flitter, m. Blyskotati v dialektech. Vz List fil. 1892. 368. Lampa b-tá jako bludička. Mokrý v Kv. Blyštěti v dialektech. Vz List. fil. 1892 200. -do něčeho, anstarren. Laš. Wrch. Bnedování, n. Jedú s bubnováním (bub- nujíce), k tomu s slušným b-ním. Arn. 628. Bob, u, m. Cf. Fazol (i dod,). Bobeček, Na bobečku seděti. — B. = malý brambor; malé dítě. Us. Rgl. Bobel, bla, m., Bucifalus, zastr. Pršp. 12. Bobina, y, f. = smoták, Bobine, f., v horn. Hrbk. Bobkař, e, m. = mrtvola ve hrobce se- dící (skoro jako na bobku). Vz Ott. IV. 205,. NZ. I. 115. Bobolínek, nka, m. Vz Vlhovec rýžový. Br. mII. 2. 406.	Bobonice. Cf. Mách. 173. Bobuvník, u, m., Bohnenerz, n. Hrbk. Bobožiť = diviti se. Slov. B. Kn. II. 18. Bobr, a, m., potok u Žacléře. Ott. VI. 88. a. Bobrec = bobr. Bhm. Bobrostroj, e, m., castorium. Pršp. 71. 54. Bobulonosný keř. Vz Bobule. Hg. 221. Boca. Bodaj si sa na Bocu (chudou dě- dinu v Liptově) vydala (vdala. Tak přejí na Slov. zlým děvčatům). Němc. Bocarani, vz Barragan (2. dod.). Bodákový závěr. Ott. IV. 221. Bodati v dialektech. List. fil. 1892. 368. Bodavka vodní = vodní včela, naucoris cimicoides. Brm. IV. 630. Bodcohltanový sval, musculus stylo- pharyngeus. Ott. IV. 223. Bodcojazyčnýsval, musculus styloglossus. Ott. IV. 223. Bodcojazylkový svaz, ligamentum stylo- hyoideum. Ott. IV. 223. Bodcosánový svaz, ligamentum mandi- bulare. Ott. IV. 223. Bodcososcovitý otvor, foramen stylo- mastoideum. Ott. IV. 223. Bodejť (Bóh daj). Gb. Ml. II. 161. Bodený. B. a prosté rukavice. Wtr. Obr. I. 561. Bodidlo, a, n. = bodec, Stachel, m. Šidlo, b-dlo po světě chodilo a domu nosilo (včela). Mor. Brt. Bodlák. Cf. C. Kn. š. 262., Mách. 166. Bodlaňk, u, m. = místo bodláčím po- rostlé. U Kut. Hory. Vchř. Bodli. n. = jehličí. Mravenec snáší b. na hromadu. Mor. Rgl. Bodlík, a, m., punctorus, bestia, zastr. Rozk., Pršp. 21. 91. Bodlo, a, n. Že kříž věčným bodlem a odznakem církve ostane. Sš. Sk. 93. Bodlosemenka, y, f., acanthospermum, rostl. Vz Ott. I. 112. Bodnačka, y, f., pingita, zastr. Pršp. 16. 63. Bodnák, a, na., pugita, zastr. Rozk. Bodný, Stech-, B. rána. Vz Ott. IV. 229. Bodrici od kmene bodr, vigil, pugnax. Šf. Strž. II. 28. Bodruška, cephus. Cf. Ott. V. 304. Bodrý, koř. bedr či bodr (vigil, strenuus, sr. něm. bieder, ze slov. pošlé) s proměnou hlásky e v o jako teplý a toplý, pepel a popel. Šf. Strž II. 608 Bogdalec, lce, m. = ocún, Herbstzeit- lose, f. Listy a ovoce na jaře a v létě slovou b., květ na podzim naháč n. nahál. Bogdan. 11. stol. D. Gesch. 82. Bogram, u, m., vz Barragan (2. dod.). Bogumil. 11. stol. D. Gesch. 82. Boh, a, m., vz Bohumil (2. dod.). Bóh, vz Bůh. Boha, y, f., vz Bohumila. Bohabojný m. bohobojný. Vz Gb. Ml. I. 65. Bohacz, e, m., palas, kámen, zastr. Pršp. 6 Bohárna, y, f. = chrám. Hnoj. 522*