1202

Božec děti, eclampsia infantum, omladnic,
e. puerperarum, rodiček, e. parturientium,
těhotných, e. gravidarum, z otravy olovem,
e. sarurnina. Ktt. exc. Zaříkání božce. Vz
Zbrt. 249 , 250 , 282.

Božehrobci, řád. Bor, Děj. dioec. 156.

Božech, a, m., vz Bohumil (2. dod.)

Božechna, y, f., vz Blažena, (2. dod.).

Božej, e, m., vz Bohumil (2. dod.).

Božek, žka, m., vz Bohumil (2. dod.). —
B. Jos., čes. mechanik. Vz Ott. IV. 521.

Božen, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

Božena, y, f., vz Blažena (2. dod.).

Božetěch, a, m, opat kláštera sázav-
ského asi 1091.—1096. Vz Ott. IV. 522.

Boží. Vůle b. všecko lomí. Us. Brt. Všecky
věci v boží moci. Ib. B. oheň, posel. Cf.
Mách. 150., 66. O b. soudech vz Jos. Svátka
Obrazy z kultur. dějin čes. II.

Božídopuštění, ího, m., os. jm. Wtr.
Obr. I. 88.

Božík, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

Božínek, nku, m., dimessa, rostl., zastr.
Prsp. 25. 599.

Božistná, é, f. = louka v Písecku.

Božnova, y, f., trať na Drnovsku u Uh.
Brodu. MzO. 1890. 125.

Božský. B. právo. Vz Wtr. Obr. II. 638.

Božur, u, m., poenia, květina. Slov. Phľd
II. 106.

Brabčák, a, m. = vrabčák, vrabec. Us.
Brnt.

Brábek, bka, m. B. Frant. Vz Mus. 1879.
429.

Brabenčář, e, m. = mravenčář. U Pelhř.
Šd.

Brablenec. Hra na b-nce. Vz Km. 1887.
313.

Braclav, a, m., vz násl.

Bračislav, a, m, skráceně: Braclav,
Braslav, Břeslav. Exc.

Bračka, y, f., sistrum, hud. nástroj

Bradatka, y, f., dasypogon, moucha.
Brm. IV. 485.

Bradava, y, f., potok, v delším toku
slove Koukalka u Mišova. Ott. VI. 83. b.

Bradavice, verruca. B. starých, v. se-
nilis, víček, v. palpebrarum. B. (kuří řiť,
kozí řiťka). Hojení jich na Mor. Vz Mtc.
XV. 294., 1893. 149.

Bradavičnatosť, i, f., Warzigkeit

Bradavičný, warzig. Nk. 7.

Bradavka, y, f., vz Úhlava (dod).

Bradlava, y, f., potok u Žinkova.

Bradlec vrch v Semilsku. Vz Mzr. 132.

Bradlenka, y, f., vz Úhlava (dod.).

Bradojazykový sval, musculus genio-
glossus. Ott. IV. 534.

Bradojazylkový sval, musculus genio-
hyoideus. Ott. IV. 534.

Bradouš, e, m., barbida, monstrum. Rozk.,
Pršp. 13. 86.

Bradýřský pořádek starý na Mor. Vz
Mtc. XVI. 14.

Bráf Albín, dr. a prof. při čes. práv-
nické fakultě pražské.

Brahinit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 13.

Brahy, pl. f., quadrancula, zastr. Veleš.

Brach. Milý brachu! dej mi hrachu, až
namlátím, zas ti vrátím. Km. 1886. 639.

Brajgl, u, m. = veselosť; hádka, pracka;
divoká zábava taneční. Slovo to vyšlo pů-
vodně z malířské akademie jako posměšný
výraz pro něco podobající se manýře pro-
slulého Nizozemského malíře Petra Brueg-
hela mlašího. Us. praž. Pepíku. Herm. Pr.
z. 132.

Brambor. Najez se (nových) b-rů do
syta a podívej se na slaměnou střechu, máš
hned zase chuť na jídlo (člověk brzo je
stráví). NZ. I. 52.

Bramboračka také = bramborová po-
lévka. B. skleněná = řídká. NZ. I. 49.

Bramborati se = téci, ubírati se. Há-
danka : Široká, dlouhá, kam se b-ráš? Často
stříhaná, čemu se mne ptáš? Řeka — louka.
Mor. Brt.

Brambořík. Cf. Ott. V. 807. b.

Brambořiti = bručeti. Črn. Zuz. 21.,
Tkč.

Bramborníček. Cf. Brm. II. 2. 152.

Bramborový. B. krupky = jídlo z bram-
bor a krupek, přidá se mléka a na vrch
smažená cibulka. NZ. I. 139. — B. = kdo
rád jí brambory. Us. NZ. I. 457.

Bramorka, y, f. = mramorová oselka,
Slez. Šd.

Braň, ě, f. = odpor. Vz List. fil. 1887.
251.

Brána. Městské brány v 15. a 16. stol.
v Čech. Vz Wtr. Obr. 1. 234. nn. Hra na
zlatou bránu otevřenou. Vz Km. 1887. 276.

Brandl Vinc. Cf. Ukaz. 95., Bačk. Písm.
925., Bačk. Př. 179., Ott. IV. 563.. Pyp. K.
II. 536.

Braněnka, stratiomys, moucha. Vz Brm.
IV. 488.

Bránice, diaphragma, svalová přepažka
v těle. Ott. IV. 575., 677. Hloubka b-ce,
Zwerchfelltiefstand, křeč b., -krampf, ochr-
nutí b., -lähmung, poranění b., -Verletzung,
trhlina b., -ruptur, vytísnění b., -Verdrän-
gung. Ktt. exc.

Braniš, e, m., B. Jos., prof. v Budějov.,
nar. 1853. Vz Ott. IV. 578.

Brániště = brány k vláčení pole. Lib.
NZ. I. 545.

Brániti. — abs. Klel, až Bůh bránil
(mnoho). Us. Brtv. — Slíbil jie od všie núze
b. Výb. I. 474. — čeho (komu). Chtěl
těch stran (křesťanských) Turkóm b. a ob-
hajovati. Arch. X. 170. I brání (lev) jeho
(pastieře) všeho zvěře (gt. m.) Ezp. 2026.
— aby — ne. Vz Zbrániti (tam dobré pří-
klady s inft.).

Branka. Hubený jako b. (jako louč). N.
Bydž. Kšt. — B. = dvířka zastupující spodní
čásť dveří. V Polabí. NZ. II. 163.

Branná, é, f., vz Skřemelice (2. dod.).

Branný = k braní se vztahující. B.
povinnosť, zákon, zřízení. Ott. IV. 581. nn.

Brány. Jezdí s branami do lesa (podniká
věci nepřiměřené). Us. Vk. — Hádanka.
1. Roztrhaná plachta na poli se cachtá. 2.
Rachty, rachty, roztrhané plachty po poli
běhají, pod kůlnou sedají. Km. 1886. 703.

Branžovský Richard, nar. 1856., prof.
v Táboře. Vz Bačk. Př. 146.

Břasa, y, f. = vřes. Chodsky. List. fil.
1891. 35.