Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |
|
|||
1203
|
|||
|
|||
Brasilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
358. Brasilový. B. kyselina. Rm. I. 519.
Braslav, a, m„ vz Bračislav (2. dod).
Brašek, ška, m., zdrobn. brach. Mor.
Rgl. Bráti. Vz Brt. Ruk. B. v dialektech. Vz
List. fil. 1892. 372. Poněvadž p. Jiřík bral k své cti a k víře, že jest toho dluhu 100 zl. Půh. V. 416. Bratr. Pl. bratři a bratří. D. Lhrg 173.,
168. Bratří z bratřie. Gb. Ml. II. 62. Vz násl. Bratří. B. starší= vůdce poutníků. Kmk. Kuk. I. 391. Bratř. I umřel jest při své bratři. BO.
Bratř, fratres. Ž. kl. Zvěstovati budu jméno tvé bratři mé. Ib. 21., 23. Cuzi učiněn jsem bratři mé. 68., 9. Rozkošně bydliti bratři ve spolce. 132. 1. — 121. 8., 1520. 1. (str. 297.). Bratří, bratřie. Od tvé b. Leg. o 12
apošt. 14. Pokoj vám, milá bratřie. Výb. I. 274. Milá bratřie. Výb. II. 431., Št. Kn. š. 53. S kakús dobrú bratří. Št. Kn. š. 9. 30. Cf. Gb. Ml. I. 97., II. 62. a Pouč. 63. Bratřice = bratr, bratři. Št. Kn. š. 109.
10. Bratřičkovský. B. role u Žamberka.
Mus. 1890. 150. Bratromilovný, bruderliebend. Lpř.
Bratrstvo. Cf. Tk. VIII. 509.
Braun Jindř. Bačk. Písm. I. 873. — B.
Jos., rar. 1864., učit. v Bustěbradech, spis. Vz Ott. IV. 597 , Bačk. Př. 84. — B. Fr. Jos., učitel na Smíchově, spisov. † 28/81891. Vz Feuill. Nár. listů ze dne 9/9 1891. č. 248. Brauner Bohusl., dr. fil., prof. lučby
při univer. praž., nar. 1855. Vz Ott. IV. 601. Braunerová Zdeňka, čes. malířka, nar.
1862. Vz Ott. IV. 601. Braunin, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 9.
Brav, dle Bl. 320. více slov.
Bravnie, vaccus, zastr. Pršp. 17. 403.
Brávník. Cf. Brm. II. 2. 152.
Brázdič, e, m., v horn., Schrämer, m.
Hrbk. Brázdidlo, a, n. = šrámovka, Schram-
vorrichtung, f., v horn. Hrbk. Brázditi = toulati se. B. po nocech. St.
Jič. Vhl. Brázdnice, e, f. = šrámový plásť, v horn.
Hrbk. Brázdník, m., lirator, zastr. Veleš.
Brázdule, livia, Blattfloh. Vz Brm. IV.
652. Brazec, zce, m., cavea, rukávník na ko-
roptve. B. olom. 1417. Brazek, zku, m., cana, zastr. Pršp. 95.
31. Bražima, y, f, semula, zastr. Rozk.
Pražma? Hank. Sb. 369. Pršp. 72. 76. bra- žina. Brblati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
362. Brblotati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
368. Brcle, í, pl. f. = váhy u vozu. Vchř. Vz
doleji Brdce. |
Brčať komu co = vytýkati. Val. Slavč.
44. Brčtiti = brky dostávati, vyspěti? Pane
mladý, brzo's vybrčtil. Sdl. Hr. V. 136, Brdarstvo, a, n. My nenávidíme šva-
grovstvá, kmotrovstvá a jiné brdarstvá v li- teratúre. Orl. II. 358. Brdce, brdíčka pl., n. = váhy u vozu.
ČT. Tkč. Cf. předcház. Brcle. Brdečko, a, n., v anat. papilla. Vz Ott.
IV. 616. Brdek, dku, m. = kopeček. Mezi dvorem
a vesnici stojí na malém brdku domek. Kmk. Sbr. sp. I. 158. Brdlení = čím se v chlévě jednotlivé
koce odděluji. Lib. NZ. I. 547. Brdnec, dence, m., artano, zastr. Rozk.
Brdy, horstvo. Cf. Ott. IV. 617.
Brebenčivý dav (židů). Čch. Pt. 61. Cf.
Brebentiti. Breberice, e, f. = breberka. Us. Pdl.
Breberka, také: sýkora parukářka. Šír.
Pt. Břeč (brzecz), prilla, zastr. Pršp. 34. 23.
Břečka, y, m. = brečák, rozplakaný. CT.
Tkč Bředisko, a, n., vz Vřed. (2. dod.).
Břehouš, limosa, henus, macrorhamphus,
pták. Cf. Brm. II. 3. 325.—335. Břehovať, = nadávati. Slov. Orl. VIII.
277. Břehovka y, f. = voda rozvodněná, pokud
se přes břehy nepřelévá. U Turn. Břehový. Přerytí b-vé (břehu). Ol. ex.
2. 5. Břehule. Cf. Brm. II. 2. 549., 551.
Brechati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
366. Brechler Vojt., nar. 1826., † v pros.
1891., vysl. gymn. prof. a čes. malíř. Vz Ott. IV. 626. Brejlař, e, m , Optik. Us. Rgl.
Brejle, vz Lukno (dod.) B. sfaerické,
vypuklé, všezírné či pantoskopické, dvoj- zírné, dalekozírné, decentrované či dissekční, válcovité či cylindrické, hranolové či pri- smatické, složité, sfaerickocylindrické, ortho- skopické či sfaerickohranolové, sfaericko- ochranné, nestejnoskelné, štěrbinovité či stenopeické, ochranné, proti světlu, proti žáru, proti úrazům, větruvzdorné či bouři- vzdorné, pro šilhavé. Schb. Vz Ott. IV. 628. nn. Brejžditi se, vz Břežděti.
Brekati se. Koza se breká (chce ke
kozlu). ČT. Tkč. Břemeno. Narodili se mu syn a dcera
v jednom břemeni (blíženci). Slov. Sokl. II. 356. Bremtiti = bručeti. Mor. Rgl.
Břeněk, ňka, m. = Břetislav. — B. Jan,
čes. řezbář, nar. 1820. Vz Ott. IV. 635. Breptání. Cf. Ott. IV. 617.
Břesině, ě, f., betula, rostl. Mtc. 1893.
143. Břeskavec, vce, m. = jíkavec. Brm. II.
2. 319. Břeskvový. B. jádra. Rgl. exc. Cf.
Břeskev. Břeslav, a, m., vz Bračialav.
|
||
|
|||
Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |