Předchozí (1203)  Strana:1204  Další (1205) |
|
|||
1204
|
|||
|
|||
Břesnice, vasclon, zastr. Pršp. 49 37.
Břest, ulmus, mor., česky jilm. Bl. 339.
Břev, u, m. = břevno, lávka. Veď oslici
na úzký b. Výb. I. 358. Břevnovský klášter. Arch. VIII. 585.
Březák, březovák, u, m. = březový kyj.
Us Vhl. Březan Václ. Cf. Tf. Mtc. 287., Ott. IV.
654, Ukaz. 95, Pyp K. II. 358 Březen měsíc. Vz Ott. IV 654., Zbrt.
63., Mách. 205. B. nedá krve léti, žilou pouštěti, velí z jara semena sieti. 15. stol. D. Gesch. 2S5. Březnovský Jan, nar. 1829. † 9/1 1893.,
účetní m. Prahy, spis. Vz Ott. IV. 662. Březnový, März-. B. sníh proti opálení
sluncem. Zbrt. 63, 64. Březová. Z Březové Vavř., mylně: z Bře-
ziny. Vz Ott. IV. 663 , Bačk Písm. I. 204 Březovák, vz Březák (2. dod).
Březovec, vce, m. = březový prut. Vz
Březák (2. dod.). Březový. B. voda (léčivá), Zbrt. 63.,
listí. Mách. 130. Březský potok v Písecku.
Březůlka, y, f. = březová voda. Vhl.
Břežděnie, n. = svítání. Ev. víd. 20.
Břeženka. Cf. Brm. IV. 2., 260.
Brh, u, m. = brloh. Pústenník ve svém
brhu sedě uslyšel. Pass. mus. 433. Brhel z: Gabriel, os. jm. Pk
Brhlík. Cf. Brm. II. 2., 593., 595., 599.
Břidce = sprostě. Št. N. 338
Břidilství, n. To nebylo než ubohé b.
a prtactví. Pal. Rdh. I. 219. Břidkosť. Angelika b. od srdce odžene.
Výb. II. 453. Brightova nemoc. Vz Ott. IV. 675.
Brigitta. Vidění sv. B-tty. Vz D. Gesch.
246. Břichatka. Cf. Ott. V. 439.
Břicho v užším smyslu přední jeho čásť,
venter, gaster, Ott. IV. 677., díl trupu mezi hrudníkem a pánví. Ib. 677. nn. Bolesti břicha, rány a úrazy b-cha. Ib. 678. Dy ži (sní) dva raky, vykuři dvě fajfky tabaky, je bruch jednaky. Us. Brt. Hojení bolestí v břiše na Mor. Vz Mtc. XV. 289 Vzácne veci a rúcha vliezly do brucha (projedly a propily se) Slov. ZObz. XV11I. 107. Břichonožec. Cf. Brm. IV. 2. 291.
Břichopánevní dutina. Vz Ott. IV. 677.
Brikcí z Zlínska. Cf. Výb. II. 1315 nn.
(tam i výbor), Wtr. Obr. II. 632., Arch. VII. 199. Brillantina, y, f. = bílá, jemná hl. ba-
vlněná tkanina hladká. Vz Ott. IV. 681. Brimbori-um, a, n. = maličkosť, nepod-
statný přívěsek, lapalie; v řečn. = zbytečná frase. Ott. IV. 682. Brimbori-us, a, m. = žvanil. Nár. listy.
Břímě. Cf. Šf. III. 525., Břemeno (i dod.)
B. rovné hřbetu nezláme. Výb. II. 641. Břinkadlo, a, n. Jméno Skythů stalo se
oblíbeným b-dlem řec. a řím. spisovatelův Šf. Strž. I. 315. Briquetty, vz Briketa.
Břísti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
102. |
Bříšek, šku, m., entrum, zastr. Pršp. 14.
28. Břit, n, m. = průsečnice stěny, lépe:
hrana Sold. 18 Břitov = hřbitov. Vz Gb. Ml. II. 210.,
Pršp 84.-12. Rj : hřbitov. Břitva. Hádanky: 1) Železné hříbě ota-
věnku štibře 2) Železné hříbě v kostěném chlívě po kožené louce otavu šribře. Km. 188. 703. Břitvice, bistouri = nožík ranlékařský,
jehož želízko ve střenkách se pohybuje; nehybné želízko se střenkami spojené slove skalpel. Ott. IV. 107. Brixi Fr. Vojt. Em., hud. sklad , nar. 1732.
Vz Srb 65. Bříza Cf. Mách. 197., 200.
Břízčina, y, f. = březový les. Ott.
Břízgati = břízhati. Také ty slova ru-
havá brízgaš proti nám? Slov. Orl. II. 299. Brizoyel, orpus, zastr. Pršp. 67. 40.
Hanka: Brvždyel. Brížek, žka, m. Vz Breh (vrch). Slov.
Šb. D. 79. Brk. Jeho duše spává v brku (o hube-
ném) Us. — B. = krejcar. Us. — B., a, m. = hlupec. Čce. Tkč. Brkál, u, m. Máš b-ly (peníze)? Herm.
Pr. z. 183. Brkati. Vrabec, kam chce, brče. B ol.
Prov. 26. 2. Pták brká i tam i sem, de- flectens ubicumque. B. mik. Sir. 36. 28. Lietala, brkala sivá hus nad vodou. Sl. ps. 366. Což ty penížky budou b. Ros. Brkoslav. Vz Brm. II. 2. 564., Sobolec
(dod.), Hedvábník, Hedvábníček, Chocholouš (2. dod). Brla. Máš se drle (mrštně), co chodec na
brle Moravci říkají tak, Čechové berla, ber- lice. Bl. Přísl. 44. Brlenka, y, f. = potok v Kladsku Ott.
IV 719. Brlina, y, f. = prkénko, polínko. Brt.
N. p. Brlý = rychlý. On se nepotrhá, on není
b. U St. Jič. Vhl. Brňanka, potok u Brňan. Vz Arch VIII.
535 , 534. Brňavka, y, f. = brnění údův. Slov.
zdrav. 228. Brně, brnění, lorica, válečné odění z drá-
těné pleteniny. Cf. Zbrt. Krj. I. 110. B., lorica, oblek z drobných kroužků spletený na způsob sukně n. košile sahající až po kolena. Ib. 147. Brněnec. Cf. Brm. III. 3. 218.
Brněnosec, sce, m. = obrněná loď. Rgl.
exc. Brněti (břněti = břinčeti, řinčeti). Jos
18. Brníčko, a, n = louže, rybníček ve vsi.
Rgl. Brnis, u, m. = brništek Slov. Sl. sp. II.
78. Brnka, y, f, secundina, zastr. Rozk.,
Pršp. 48. 25. Brňous, u, m., rybník v Písecku. Bročnice, e, f., vz Blšánka (2. dod.). Brod. 11. stol. D. Gesch. 83.
|
||
|
|||
Předchozí (1203)  Strana:1204  Další (1205) |