1207

Buchek, chka m., vz Budislav (2. dod).

Buchotať v dialektech. Vz List. fil. 1892.
368.

Buchta. Mlčí jako s teplou buchtou. Us.
Tkč. — B. = knedlík. U Kr. Hrad. NZ. I.
296 — B. y, m. B. AI. Alex., hud., nar.
1841. Srb 165.

Buchtárna, y, f. = huba (žertem). Rgl.

Buchtel, a, m. B. Ant, 1803.—1882.,
děkan, spisov. a hudeb. Vz Ott. IV. 866.

Buchtička. B-čky = černobílá kožeši-
nová lemovka okolo kožuchu. Hrb. Obr.
79. Vyšívání na b-čky. Vz Vyšívání.

Buchyně, e, f. = buchta (udeření do zad).
Wtr. exc.

Bujačienec, nce, m. = chlév pro býka.
Slov. Šd.

Bujavice, e, f. = zahradní jahoda. Val.
Vck.

Bujdošiť = smilniti a p. Slov. Rr. Sb.

Buje, e, f., pompula, zastr. Rozk., Pršp.
41 13.

Bujnačky, pl, f. = obilí bujně vyrostlé
na těch místech v polích, kde dlouho byly
nerozkydané kopky hnoje. Slov. N. Hlsk.
IV. 335.

Bujnisko, a, n, = místo v poli, kde
dlouho stály kopky hnoje. Slov. LObz.
XVII. 22. Vz předcház.

Bujný. Těmi činy velmi bujen bieše. Výb.
I. 1170.

Buk. Cf. Máj. 195. — B., onocentaurus,
monstrum, zastr. Pršp. 12.

Bukač, bukál = hrneček s žíní, za kterou
se tahá. V Domažl. fanfrňoch. Chodění
s b-čem, s b-lem (vánoční obyčej) Vz NZ.
I. 411.

Bukáč, vz Hošíček, Hošek (2. dod.),
Brm. II. 3. 402.— 408.

Buket vína = vůně. KP. V. 395.

Bukomorník, a, m., onocrapulus, pták,
zastr. Rozk., Pršp. 10. 14.

Buková, é, f. = hora na Smečensku.

Bukovák, u, m. = čtyrkrejcar. Cf. Du-
bák (2. dod ). Rgl.

Bukovec, vce, m., vrch u Borotína. Řvn.
360.

Bukůvka, y, f. = bukový les. Us. Rgl.
— B. z Bukůvky (n. z Bukovky), strč. rod
vládycký posud na Mor. Vz Ott. IV. 889.

Bukvec, kevce, m., plama, zastr. Pršp.
33. 94.

Bukvica, e, f., od buky (buka = písmě)
= hlaholice, v novější době i cyrillice pro
Slovany latin. obřadu (v Bosnii). Šf. III.
217., 251., 252.

Bulanes, kmen slovan. Vz Šf. Strž I.
236, 237.

Bulhar. B-vé byli původně uralští Ču-
dové, kteří s podhaemskými Slovany se
smísili přijavše jejich řeč, mravy, způsob
života a nábožnosť. Vz Šf. Strž. II. 176
(160.).

Bulharčina, bulharština, y, f., bulga-
rische Sprache. Us.

Bulharobijce, e, m., Basilius B. r. 1018.
Vz Šf. Strž II. 269.

Bulík, vz Pračka (dod.).

Bulla zlatá atd. Vz Ott. IV. 914. nn.

Bulský = chodský. B. kroj Rnd. 162.

Bulva, y, f., Augapfel, m.

Bulvaz, u, m., arnica montana, prcha.
U Mešna. Otm.

Buly, pl., m. = bulácká (chodská) kra-
jina. V Bulech zpívají zvláštní písně. U Úboče.
Rgl.

Bumbálek, lka, m., rybník v Písecku.

Bumbotiti = pořád o jednom mluviti.
Laš. Brt. Cf. Dragořiti, Lamúzgati.

Búna, y, f. = povstání, ze srb. Slov.
Czm. 80.

Buňát, u, m. = kalamář se stejnou, samo-
řiditelnou námočkou Vynalezl r. 1892. prof.
Hron v Kr. Hrad. Nár. listy 1892. č. 120.
odpol. list.

Bunclavský, B. nádobí. Vz Pnnclové
(dod ). Ott. IV. 924.

Bunčák, a, m. = čmel. B-ci už mají med.
U mor. Hranic.

Bundicht, u, m., benedicta, zastr. Pršp.
30. 39. Rj.: benedycht.

Bunějov, a, m., zaniklá ves na Mor. Pk.
MP. 31.

Bunek, nku, m. = žalář. Přišel do bunka.
Laš. Wrch.

Bungar, a, m. = pama, had, bungarus.
Ott. IV. 928.

Bunička, y, f., vz Buňka. Hg. 167.,
179.

Búnitel, e, m., ze srb. = povstalec. Slov.
Czm. 80.

Búniti = povstati, bouřiti se, ze srb. Slov.
Czm. 80.

Buňka, y, f., os. jm. k masc. Budislav. Mus.
1889. 162.

Bunna, y, f., lat. Bonna, Bonn. Výb. II.
1544.

Bunt, u, m. = povstání. Slov. Czm. 80.

Buntoš, e, m. = povstalec. Slov. Czm.
80.

Buntošiti = búniti (vz nahoře). Slov.
Czm. 80.

Buntovati. Cosi se mi tam (v břiše)
b-tuje (burácí), Val. Vck.

Burang, a, m. = rajka Brm II. 2. 419.

Buratte (byrat), u, m., látka podobná
buratu. Vz Ott. IV. 944.

Burdovati = hlomoziti. Arn. 676.

Burek, rka, m = vyřezaný kanec. — B.
— člověk tlustý. Slez. Šd.

Burger Vojt. Vz Mus. 1891. 101.

Burgerstein Jos., 1813.—1873 , úřed. ve
Vídni, český humorista. Vz Ott. IV. 952.,
Bačk. Písm. I. 839.

Burian, u, m. = koukol. Gemer. Šb. D.
77. — B. Tom. 1802.—1874 Cf. Ukaz. 95.,
Bačk. Písm. I. 925., Ott. IV. 957.

Burík, u, m. = silný, zavalitý hoch. Mor.
Vhl.

Burkovský vrch v Písecku.

Buřlena, y, f. = stará kráva n. kobyla.
U Libunce. Dr. Jakubec. NZ. I. 456.

Burleska, y, f. = komická báseň (dra-
matická) nižšího druhu. Vz Ott. IV. 960.

Buřňák, ossifraga, pták. Brm. II. 3. 597.
nn.

Burnus = dlouhý zimní kabát. Slavč. 98.

Bursa. Cf. Ott. IV. 967. = B. = taneční
zábava. V Liptově na Slov. Rr. Sb.



	1207

	Buchek, chka m., vz Budislav (2. dod). Buchotať v dialektech. Vz List. fil. 1892. 368. Buchta. Mlčí jako s teplou buchtou. Us. Tkč. — B. = knedlík. U Kr. Hrad. NZ. I. 296 — B. y, m. B. AI. Alex., hud., nar. 1841. Srb 165. Buchtárna, y, f. = huba (žertem). Rgl. Buchtel, a, m. B. Ant, 1803.—1882., děkan, spisov. a hudeb. Vz Ott. IV. 866. Buchtička. B-čky = černobílá kožeši- nová lemovka okolo kožuchu. Hrb. Obr. 79. Vyšívání na b-čky. Vz Vyšívání. Buchyně, e, f. = buchta (udeření do zad). Wtr. exc. Bujačienec, nce, m. = chlév pro býka. Slov. Šd. Bujavice, e, f. = zahradní jahoda. Val. Vck. Bujdošiť = smilniti a p. Slov. Rr. Sb. Buje, e, f., pompula, zastr. Rozk., Pršp. 41 13. Bujnačky, pl, f. = obilí bujně vyrostlé na těch místech v polích, kde dlouho byly nerozkydané kopky hnoje. Slov. N. Hlsk. IV. 335. Bujnisko, a, n, = místo v poli, kde dlouho stály kopky hnoje. Slov. LObz. XVII. 22. Vz předcház. Bujný. Těmi činy velmi bujen bieše. Výb. I. 1170. Buk. Cf. Máj. 195. — B., onocentaurus, monstrum, zastr. Pršp. 12. Bukač, bukál = hrneček s žíní, za kterou se tahá. V Domažl. fanfrňoch. Chodění s b-čem, s b-lem (vánoční obyčej) Vz NZ. I. 411. Bukáč, vz Hošíček, Hošek (2. dod.), Brm. II. 3. 402.— 408. Buket vína = vůně. KP. V. 395. Bukomorník, a, m., onocrapulus, pták, zastr. Rozk., Pršp. 10. 14. Buková, é, f. = hora na Smečensku. Bukovák, u, m. = čtyrkrejcar. Cf. Du- bák (2. dod ). Rgl. Bukovec, vce, m., vrch u Borotína. Řvn. 360. Bukůvka, y, f. = bukový les. Us. Rgl. — B. z Bukůvky (n. z Bukovky), strč. rod vládycký posud na Mor. Vz Ott. IV. 889. Bukvec, kevce, m., plama, zastr. Pršp. 33. 94. Bukvica, e, f., od buky (buka = písmě) = hlaholice, v novější době i cyrillice pro Slovany latin. obřadu (v Bosnii). Šf. III. 217., 251., 252. Bulanes, kmen slovan. Vz Šf. Strž I. 236, 237. Bulhar. B-vé byli původně uralští Ču- dové, kteří s podhaemskými Slovany se smísili přijavše jejich řeč, mravy, způsob života a nábožnosť. Vz Šf. Strž. II. 176 (160.). Bulharčina, bulharština, y, f., bulga- rische Sprache. Us. Bulharobijce, e, m., Basilius B. r. 1018. Vz Šf. Strž II. 269. Bulík, vz Pračka (dod.). Bulla zlatá atd. Vz Ott. IV. 914. nn. Bulský = chodský. B. kroj Rnd. 162.	Bulva, y, f., Augapfel, m. Bulvaz, u, m., arnica montana, prcha. U Mešna. Otm. Buly, pl., m. = bulácká (chodská) kra- jina. V Bulech zpívají zvláštní písně. U Úboče. Rgl. Bumbálek, lka, m., rybník v Písecku. Bumbotiti = pořád o jednom mluviti. Laš. Brt. Cf. Dragořiti, Lamúzgati. Búna, y, f. = povstání, ze srb. Slov. Czm. 80. Buňát, u, m. = kalamář se stejnou, samo- řiditelnou námočkou Vynalezl r. 1892. prof. Hron v Kr. Hrad. Nár. listy 1892. č. 120. odpol. list. Bunclavský, B. nádobí. Vz Pnnclové (dod ). Ott. IV. 924. Bunčák, a, m. = čmel. B-ci už mají med. U mor. Hranic. Bundicht, u, m., benedicta, zastr. Pršp. 30. 39. Rj.: benedycht. Bunějov, a, m., zaniklá ves na Mor. Pk. MP. 31. Bunek, nku, m. = žalář. Přišel do bunka. Laš. Wrch. Bungar, a, m. = pama, had, bungarus. Ott. IV. 928. Bunička, y, f., vz Buňka. Hg. 167., 179. Búnitel, e, m., ze srb. = povstalec. Slov. Czm. 80. Búniti = povstati, bouřiti se, ze srb. Slov. Czm. 80. Buňka, y, f., os. jm. k masc. Budislav. Mus. 1889. 162. Bunna, y, f., lat. Bonna, Bonn. Výb. II. 1544. Bunt, u, m. = povstání. Slov. Czm. 80. Buntoš, e, m. = povstalec. Slov. Czm. 80. Buntošiti = búniti (vz nahoře). Slov. Czm. 80. Buntovati. Cosi se mi tam (v břiše) b-tuje (burácí), Val. Vck. Burang, a, m. = rajka Brm II. 2. 419. Buratte (byrat), u, m., látka podobná buratu. Vz Ott. IV. 944. Burdovati = hlomoziti. Arn. 676. Burek, rka, m = vyřezaný kanec. — B. — člověk tlustý. Slez. Šd. Burger Vojt. Vz Mus. 1891. 101. Burgerstein Jos., 1813.—1873 , úřed. ve Vídni, český humorista. Vz Ott. IV. 952., Bačk. Písm. I. 839. Burian, u, m. = koukol. Gemer. Šb. D. 77. — B. Tom. 1802.—1874 Cf. Ukaz. 95., Bačk. Písm. I. 925., Ott. IV. 957. Burík, u, m. = silný, zavalitý hoch. Mor. Vhl. Burkovský vrch v Písecku. Buřlena, y, f. = stará kráva n. kobyla. U Libunce. Dr. Jakubec. NZ. I. 456. Burleska, y, f. = komická báseň (dra- matická) nižšího druhu. Vz Ott. IV. 960. Buřňák, ossifraga, pták. Brm. II. 3. 597. nn. Burnus = dlouhý zimní kabát. Slavč. 98. Bursa. Cf. Ott. IV. 967. = B. = taneční zábava. V Liptově na Slov. Rr. Sb.