1208

Burštýn, u, m., Bernstein, jantar. Hvlč.
I. 88.

Bůsti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
102.

Bustit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.

Bušava, y, f. kopec u Stořic. Řvn. 383.

Butan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 152.

Butenylglycerin, . Vz Rm. T. 311

Butin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 322.

Bůtka, y, f. = ozdobný ženský střevíc
chodský na rozdíl od botky šňarovací. List.
fil. 1891. 41.

Butkoš, e, m. Vytiahni z opasku ten b.,
nech sa kompani občerstvia. Slov. Phľd.
VI. 243.

Butsurit, u, m , meteorit. Osv. 1875. 15

Butylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 255.

Butylen, u, m., v lučbě. Rm I. 278.

Butylenglykol, u, m, v lučbě. Vz Rm.
I. 293.

Butyraldehyd, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 346.

Bůvolec, druh sajky, bubalis. Brm I. 3.
226., Ott. IV. 822.

Búzeti, strč. Vz List. fil. 1892. 286.

Bůžek domácí, vz Mách 74, 89—107.,
180., lesní 124.—132., 169., polní, 140., skalní,
133, vodní 141. —149, 169.

Bvl. Z této skupeniny se v odsouvá:
obłáčeť Vz V (dod.).

By. Cf. D. Lhrg. 271.

Bycikl, byciklista, chybné místo: bicikl,
biciklista.

Bydliště. Št. Kn. š. 52.

Bydliti, novotvar: bydleti. Vz Gb. v List.
fil. 1886 290. Bydliti Brig. 2. a., Pass. mus.
425. Bydlil na púšči, Ž. wit. 54. 8., u pekle
93. 7., v dobrém stavě, Jid. 156., při dvoře.
Alx. H. 3. 20.

Bydlo = rohatý dobytek. Šb. D. 59.

Bydžovský. Mistr Jiřík B. Kezelius. Vz
Mus. 1888. 464., Ott IV. 1000. B. Mat. Ott
IV. 1000. — B. Fr. Vikt., kaplan † 1766
Vz Mus. 1891. 306

Bych kam se ve větě klade. Vz Km.
1882. 197. — Ani bycha domuov za ušima
neodnesl. Výb. II. 1631.

Býk. Cf. Mách. 10., 62., 161.—B.= hrací
nástroj. Vz Brt. Dt. 275.

Bykanecký z Bykance v 16. stol. Mus
1884. 94.

Býkati = bukati, bučeti, houkati. Býkal
naň, jako na hovado. Št.

Býkovec = Býk (souhvězdí). D. Gesch.
288

Bylanka, v, f., potok tekoucí do Labe.
Vz Ott. VI. 52.

Bylbyl, a, m. = slavík, Brm. II. 2., 122.,
drozd. 571.

Býlé, u = býlí, herba. Ž. kl. 89. 6. a j.

Bylinorubec, bce, m., phytotoma, pták.
Brm II 2. 648, 618.

Býlomorka, y, f. B-ky, cecidomyidae,
komáři. Vz Ott. II 933.

Bylý. Moc bylé (pěkné, dobré) to není.
Mor. Rgl.

Bystřák, u, m. = Bystřice. Sš. Růž. 30.

Bystřen, ě, f. = bystřina. B. síly (bystrá
síla). Hdk. Kr. v. 119.

Bystřiti. Tam řeka Záchluma se bystří.
Šf. Strž. II. 281.

Bystroniký, schnell durchdringend. Lpř.
Sl. II. 428.

Bystroskoký, schnellspringend. Lpř.

Bystrosluch, u, m, feines Gehör. Nár.
listy.

Bystrozraký. Cf. Mách. 17.

Bystrý = ostrý. V překladu Rohového
Sajfrida 1615. Nár. listy 1891. 93., hlavní
list str. 3. sloupec 2.

Byšov, a, m. = les u Kšenic. Arch. VIII.
543

Byt. Sedí v hospodě bytem (= stále).
Val. Slavě. 92.

Byť. A byť byla pravá viera; Byť byla
naplněna. Krnd. 2., 23. Neboť byť pak ně-
kteří bídní byli. Kom. L. 120 — Byť i.
Neboť byť i neměl jiné zásluhy. Pal. Rdh.
II. 140. Závisť se chladí cizí nehodou, byť
i vlastní se škodou. Lpř. — Byť by. Byťby
i jazyk oněměl. Brt. N. p. 584 Byťby všichni
naučení toto přijali. Pal Rdh. I 59. Byťby
sebe mocnější bylo Ib. I. 22. (III 198.). —
Pozn. Také Brt. v Ruk. 4. má ,byťby, byť
bychom, byť byste´ za chvbné zdvojování
kondicionalu m.: ,byť, bychom, byste' Gb.
Ml. II. 43. praví: byť, obec. byť by.

Bytě. V ty bytě = v okamžiku. Jič. NZ
I. 373.

Bytec, tce, m. = ens., Kadeř.

Bytedlník země mor. Arch. X. 264.

Bytel, e, m., arbo, zastr. Pršp. 31. 40.

Bytelně. On je tam b. = bytem, on tam
přebývá Mor. Šd.

Býti. Cf. Brt. Ruk., List. fil. 1886. 302.
až 307., D. Lhrg. 260. (kdy se jest a jsou
vynechává). Kdy ,jsem' a kdy ,sem´? Vz
List. fil. 1886. 306 (nahoře). Sem Št. Kn
š. 1 Kam se klade ,jsem' ve větě? Vz Km.
1882. 197. B. v dialektech českoslov. Vz
List. fil. 1887 372. — Kdybys byl císařův,
můj bratr, jediný na světě, můj vlastní, ne-
odpustím ti to. Čce. Tkě. Bajti. Arch. XI.
146., 147.

Bytina, y, f., vrch v Písecku.

Bytnosť Cf. Hš. Št. 47. — B. = příbytek.
Hrš. Nách.

Bytnostně, essentialiter. V. V. 6

Bytnostný, essentialia. V. V. 25, Dk.
Dj. t. 163.

Bytný. Krista člověka b-ho Bart. 167.

Bytství. Cf. Uš. Št. 46., 47., 51., 267.

Byvalosť, i, f, Vergangenheit. Dnové
b-sti Vc. Lab. 111.

Bzdinavec, vce, m., fisdimator, zastr.
Pršp. 46. 68.

Bzenčanka, y, f. = žena z Bzence na
Mor. — B. = hokynářka, zelinářka. Mor.
Rgl.

Bzikavka = dudy s malou píšťalou.
Srb 183

Bzina, vaccina, ovoce. Pršp. 26. 24.

Bzunka, y, f., ostinis, moucha. Brm. IV.
506.- 507.