Předchozí (1207)  Strana:1208  Další (1209) |
|
|||
1208
|
|||
|
|||
Burštýn, u, m., Bernstein, jantar. Hvlč.
I. 88. Bůsti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
102. Bustit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
Bušava, y, f. kopec u Stořic. Řvn. 383.
Butan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 152.
Butenylglycerin, . Vz Rm. T. 311
Butin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 322.
Bůtka, y, f. = ozdobný ženský střevíc
chodský na rozdíl od botky šňarovací. List. fil. 1891. 41. Butkoš, e, m. Vytiahni z opasku ten b.,
nech sa kompani občerstvia. Slov. Phľd. VI. 243. Butsurit, u, m , meteorit. Osv. 1875. 15
Butylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 255. Butylen, u, m., v lučbě. Rm I. 278.
Butylenglykol, u, m, v lučbě. Vz Rm.
I. 293. Butyraldehyd, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 346. Bůvolec, druh sajky, bubalis. Brm I. 3.
226., Ott. IV. 822. Búzeti, strč. Vz List. fil. 1892. 286.
Bůžek domácí, vz Mách 74, 89—107.,
180., lesní 124.—132., 169., polní, 140., skalní, 133, vodní 141. —149, 169. Bvl. Z této skupeniny se v odsouvá:
obłáčeť Vz V (dod.). By. Cf. D. Lhrg. 271.
Bycikl, byciklista, chybné místo: bicikl,
biciklista. Bydliště. Št. Kn. š. 52.
Bydliti, novotvar: bydleti. Vz Gb. v List.
fil. 1886 290. Bydliti Brig. 2. a., Pass. mus. 425. Bydlil na púšči, Ž. wit. 54. 8., u pekle 93. 7., v dobrém stavě, Jid. 156., při dvoře. Alx. H. 3. 20. Bydlo = rohatý dobytek. Šb. D. 59.
Bydžovský. Mistr Jiřík B. Kezelius. Vz
Mus. 1888. 464., Ott IV. 1000. B. Mat. Ott IV. 1000. — B. Fr. Vikt., kaplan † 1766 Vz Mus. 1891. 306 Bych kam se ve větě klade. Vz Km.
1882. 197. — Ani bycha domuov za ušima neodnesl. Výb. II. 1631. Býk. Cf. Mách. 10., 62., 161.—B.= hrací
nástroj. Vz Brt. Dt. 275. Bykanecký z Bykance v 16. stol. Mus
1884. 94. Býkati = bukati, bučeti, houkati. Býkal
naň, jako na hovado. Št. Býkovec = Býk (souhvězdí). D. Gesch.
288 Bylanka, v, f., potok tekoucí do Labe.
Vz Ott. VI. 52. Bylbyl, a, m. = slavík, Brm. II. 2., 122.,
drozd. 571. Býlé, u = býlí, herba. Ž. kl. 89. 6. a j.
Bylinorubec, bce, m., phytotoma, pták.
Brm II 2. 648, 618. Býlomorka, y, f. B-ky, cecidomyidae,
komáři. Vz Ott. II 933. Bylý. Moc bylé (pěkné, dobré) to není.
Mor. Rgl. |
Bystřák, u, m. = Bystřice. Sš. Růž. 30.
Bystřen, ě, f. = bystřina. B. síly (bystrá
síla). Hdk. Kr. v. 119. Bystřiti. Tam řeka Záchluma se bystří.
Šf. Strž. II. 281. Bystroniký, schnell durchdringend. Lpř.
Sl. II. 428. Bystroskoký, schnellspringend. Lpř.
Bystrosluch, u, m, feines Gehör. Nár.
listy. Bystrozraký. Cf. Mách. 17.
Bystrý = ostrý. V překladu Rohového
Sajfrida 1615. Nár. listy 1891. 93., hlavní list str. 3. sloupec 2. Byšov, a, m. = les u Kšenic. Arch. VIII.
543 Byt. Sedí v hospodě bytem (= stále).
Val. Slavě. 92. Byť. A byť byla pravá viera; Byť byla
naplněna. Krnd. 2., 23. Neboť byť pak ně- kteří bídní byli. Kom. L. 120 — Byť i. Neboť byť i neměl jiné zásluhy. Pal. Rdh. II. 140. Závisť se chladí cizí nehodou, byť i vlastní se škodou. Lpř. — Byť by. Byťby i jazyk oněměl. Brt. N. p. 584 Byťby všichni naučení toto přijali. Pal Rdh. I 59. Byťby sebe mocnější bylo Ib. I. 22. (III 198.). — Pozn. Také Brt. v Ruk. 4. má ,byťby, byť bychom, byť byste´ za chvbné zdvojování kondicionalu m.: ,byť, bychom, byste' Gb. Ml. II. 43. praví: byť, obec. byť by. Bytě. V ty bytě = v okamžiku. Jič. NZ
I. 373. Bytec, tce, m. = ens., Kadeř.
Bytedlník země mor. Arch. X. 264.
Bytel, e, m., arbo, zastr. Pršp. 31. 40.
Bytelně. On je tam b. = bytem, on tam
přebývá Mor. Šd. Býti. Cf. Brt. Ruk., List. fil. 1886. 302.
až 307., D. Lhrg. 260. (kdy se jest a jsou vynechává). Kdy ,jsem' a kdy ,sem´? Vz List. fil. 1886. 306 (nahoře). Sem Št. Kn š. 1 Kam se klade ,jsem' ve větě? Vz Km. 1882. 197. B. v dialektech českoslov. Vz List. fil. 1887 372. — Kdybys byl císařův, můj bratr, jediný na světě, můj vlastní, ne- odpustím ti to. Čce. Tkě. Bajti. Arch. XI. 146., 147. Bytina, y, f., vrch v Písecku.
Bytnosť Cf. Hš. Št. 47. — B. = příbytek.
Hrš. Nách. Bytnostně, essentialiter. V. V. 6
Bytnostný, essentialia. V. V. 25, Dk.
Dj. t. 163. Bytný. Krista člověka b-ho Bart. 167.
Bytství. Cf. Uš. Št. 46., 47., 51., 267.
Byvalosť, i, f, Vergangenheit. Dnové
b-sti Vc. Lab. 111. Bzdinavec, vce, m., fisdimator, zastr.
Pršp. 46. 68. Bzenčanka, y, f. = žena z Bzence na
Mor. — B. = hokynářka, zelinářka. Mor. Rgl. Bzikavka = dudy s malou píšťalou.
Srb 183 Bzina, vaccina, ovoce. Pršp. 26. 24.
Bzunka, y, f., ostinis, moucha. Brm. IV.
506.- 507. |
||
|
|||
Předchozí (1207)  Strana:1208  Další (1209) |