1218

Čepovka, y, f. = naberačka. KP. V. 111.,
119.

Čepřich, u, m., crema, zastr. Pršp. 18.
28.

Čepúch, u, m. = čepec Slov. Phľd. VII.
61., X. 163.

Čepýř, e, m. = stlučený čepec nebozezu,
plena, Straube, f. Hrbk.

Čepýřiti se = pleniti se, straubig wer-
den. Hrbk.

Čereblička, y, f. Phľd. VII. 109.

Čeřek, m., vasa transmigrationis, zastr.
Nomencl.

Čeřen. Šindel do čeřeňa složený = jako
střecha v šárech složený, aby mohl vy-
schnouti. Val. Slavč. 46.

Čeření (lučeni) = čištění šťav rostlin-
ných lučebními prostředky, Läuterung. Ott.
VI. 592.

Čerešník, u, m. = třešňový sad. Slov.
LObz. XIX. 179.

Čerhovka, y, f. = přítok Doubravky.
Ott. VI. 652.

Čeriek, u, m., čásť ruchadla Slov. DŠk.
II. 271.

Čeřivý skok řeky. Lier. Feuill. I.

Čerkotka, y, f. = čerkáč (dod.). Slov.
LObz. XVII. 59.

Čermák Filipp. Tf. Mtc. 262., Ott. VI.
597. — Č. B. Bačk. Př. 46., 75., Ott. VI.
600. — Č. A. Bačk. Písm. I. 262., 265. —
Č. Klim., Č. Jos., Č. Fr., Č. Jarosl., Č.
Kar. Dom., Č. Václ. Vz Ott. 599. nn.

Čermaň, ě, f. = hora u Nitry. Šd.

Čermel. Cf. Ott. VI. 600.

Černá, é, f., potok v Semilsku. Mzr. 3.

Černárole, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

Černidlár, u, m. = kalamář. Sokl. I.
141. Slov.

Černigal, a, m. = umouněnec. Slez. Šd.

Černík pták. Vz Brm. II. 2. 194.

Černiti se na koho = škarediti se.
V Plzeň. Otm.

Černo, a, n., snbst., das Schwarze. Dk.

Černoboh. Cf. Zbrt. 19., 203., Šf. III.
96., Mus. 1837., Mách. 27., 36., Ott. IV.
628.

Černobýl. Cf. Zbrt. 284., Mách. 66., 147.,
175. Jeho význam v podání svatojanském
Vz Mus. 1891. 476. — Č. Mik., spis. 1495.
až 1556. Vz Ott. VI. 628.

Černobýlový věnec. Vz Mus. 1891. 267

Černohlávek. Cf. Brm. II. 2. 194., Ott.
VI. 629.

Černohlávka, y, f., ajuga, rostl. Mtc.
1891. 93.

Černohled, a, m., Pessimist, Schwarz-
seher. Vz násl. Sládek St. pís. 57.

Černohledý, pessimistisch. Dch. Vz před-
cház.

Černohorský Bohusl. Mat., hud. sklad..
1684.—1742. Vz Srb. 63., Ott. VI. 629.

Černoch. Vz Ott. VI. 630. — Č. Jos.,
žurnalista. 1838.—1882. Vz Ott. VI. 629.

Černochvostnice, e, f. = černá mniška.
Šuran D.

Černoklen. Vz Ott. VI. 631.

Černokněžna, y, f. = žena černokněžní-
kova. Menšík. Poh.

Černokněžník. Pověsti o č-cích a jejich
výklad. Vz Mtc. 1893. 85. nn. 1892. 24.

Černoknir, a, m., nigromanticus, zastr.
Rozk.

Černokvět. Cf. Ott. VI. 631.

Černostudničný. Č. pohoří v Semilsku.
Mzr. 3.

Černoť, ě, f. = inkoust, zastr. Rozk.

Černovlhovec, vce, m., pták. Brm. II.
417.

Černozem, ě, f. = černá země (ornice)
úrodná. Ott. VI. 633.

Černožlčný. Č. prirodění bývá lidom
k obtížení. Glč. II. 293.

Černucha, květina. Vz Č. Kn. š. 258.

Černule. Cf. Brm. IV. 487.

Černuška = blecha. Us. Gth.

Černý. Kdo sám č., rád by každého na
černo obarvil. Němc. Č. potok v Semilsku.
Mzr. 3. — Č. knihy = smolné. Wtr. Obr.
II. 755. — Č. nemoc hovězího a vepřového
dobytka. Vz NZ. I. 130. — Č. Fr. ze Se-
zemic, farář † 1796. Mus. 1891. 306. — Č.
Kar., děkan † 1739. Ib. — Č. Jan, Jiří,
Domin., Jos , Karel, Front., Tom. Vz o nich
v Ott. VI. 634.—638. — Č. Jan M, musej.,
sekretář a spis. † ⁷/₃1893.

Černý kůň, m., os. jm. Vz Wtr. Obr. I.

88.

Čerstvorybný trh. Cf. Suchorybný (dod.).

Čert, synonym : ďábel, ďas, rarášek. Vz
Mus. 1845. 549. — Mách. 208., Ott. VI. 641.
nn. Je toho na všecky čerty (mnoho). Us.
Rgl. Čertem poťouchlý. Kde je to ? Čert
na tom sedí (nelze-li něčeho najíti, říkají).
Čerte, odstrč ocas (to-li se řekne, věc hle-
daná hned se najde). CT. Tkč. Kdyby čerta
v devíti kostelích světili, anděl z něho ne-
bude ; Pěkně mluví, ale čertem smrdí. Us.
Brt.

Čerták, u, m., vz Čarták. Val. Vck.

Čertaž, čertěž, e, f. = čára, hranica,
chotárna, linea, Markscheide, f. Slov. Sokl.
II 357., Rr. Sb.

Čertolín, a, m., role ve Zvoleně na Slov.
BZv. 24.

Čertova mateř = čásť Labe u Střekova
v Roudn. Wtr. Obr. I. 106. Č. baba, dcera,
máti, sestra, svatba, žena. Cf. Mách. 208.

Čertovaď, i, f, daemophison, zastr. Rozk.

Čertucha, y, f. = čertice. Mor. Rgl.

Čertův sklep = vězení v Praze v 16. stol.
Wtr. Obr. II. 835.

Červ malý veliký strom svalí. Us. Brt.
— Cf. Hlísta (dod.), Ott. VI. 653. Jak vy-
hánějí na Mor. červy z prasat? Vz NZ. I.
130.