1223

Čtverhranotvárný. Č. zvíře (kuna?) Šf
Strž. I. 215.

Čtvernice, e, f. Vylezla č-cí = čtvermo,
po čtyřech na seno (na půdu). 1602. NZ. I.
158.

Čtverník, quaternus. Pršp. 95. 26.

Čtvernoh, adv. Cožkoli po břiše č. se
plazí. Ol. Lev. 11. 42.

Čtvernosť, i, f., quadriga. Ž. kl. CH. 8.
— Č. Vierfachheit, f. Č. v Bohu. Hš. Št. 54.

Čtvernožka, y, f., Vierfuss, m. Lpř. Cf.
Dvojnožka (dod.).

Čtvero, a, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

Čtveročlení, název křivého závěru. Ott.
VI. 816.

Čtverohraní, n., Quarré. Lpř.

Čtverohranný. Č. knihy či čtverohranec
= (apologeticus) quadripartitus, kniha 15.
stol. Vz D. Gesch. 295.

Čtverohrbolí, corpora quadrigemina,
deska se čtyřmi hrboly na mozku ssavců.
Ott. VI. 816.

Čtverohřebený, mit vierfachem Kamm.
Lpř. Sl. II. 298.

Čtverolístek, stku, m. Č. jetelový. Vz
Zbrt. 96., 97.

Čtveronivní = čtyrnivní. Lpř.
Čtveroples. Vz dolejí: Čtverylka.

Čtverorožec, tetraceros. Cf. Brm. I. 3.,

262

Čtverouli (!), Quarré. Pohl.

Čtverozpěr, u, m. = čtyřperák (doleji).

Čtverozubec. Cf. Brm. III. 3. 359., 361.

Čtverožilka, y, f., tetraneura. Č. jil-
mová, t. ulmi, Blattlaus der kleinen Rüstern-
galle. Brm. IV. 658.

Čtverpostí, n. Hnoj 80.

Čtverylka. Ve Věst. I. 15. navrhuje se :
čtveroples, čtverples, ale ono slovo jest již
obecné.

Čtvrcení zločinců v 16. stol. Vz Wtr.
Obr. II. 868.

Čtvrnák, m., hamelio, zastr. Rozk. Cf.
Čtvrtnák (2. dod.).

Čtvrtce piva = vědro. Črn. Zuz. 318.,
Vackovy Paměti Velvar 202.

Čtvrtečka Ad. Fr. poštov. kontrollor,
spis. † ²/₄ 1889. Cf. Ott. VI. 817.

Čtvrtek. Cf. Zbrt. 284. O tučném čtvrtku.
Vz NZ. II. 67.

Čtvrtelnica, e, f. = čtvrtek, den. Koll.
Zp. II. 359.

Čtvrtnák, a, m., hamelio, plaz? Pršp.
21., 6. Cf. Čtvrnák (2. dod.).
Čtvrtně = míra obilní. Arch. VIII. 549.

Čtvrtné, ého, n. = míra obilní. 1249.
Reg. I. 808.

Čtvrtnice, e, f. = jedno z největších
děl v 15. stol. Wtr. Obr. I. 267., Tk. VIII.
356., 357.

Čtvrtohory. Cf. Krč. G. 977. nn., Ott.
VI. 817.

Čtyrák, u, m. = štverák, štyrák, ševcov-
ský tolar. Us. — Č. = nůž za 4 krejcary.
Val NZ. II. 441.

Čtyrdlanní, von vier Handbreiten. Lpř.
Sl II. 297.

Čtyrhranotvářní, mit viereckigem Ge-
sichte. Lpř. Sl II. 297. Cf. Čverhranotvárný
(nahoře).

Čtyřhrbolí, n., corpora quadrigemina.

Čtyřikrátšestistěn. Presl.

Čtyrjiterní, von vier Morgen. Lpř.

Čtyrkmenný, re-r^ágn»Ao?; in vier Stämme
getheilt. Lpř.

Čtyrmecítmastěn. Presl.

Čtyrmistr, a, m. = představený cechu.
Wtr. Obr. II. 313.

Čtyrně, ě, f. = čtvrtně (dod.). 1262. Reg.

II. 1469.

Čtyrnivní, von vier Feldstücken. Lpř.

Čtyrojný, vierdeichselig.

Čtyrpatrový, vierstöckig. Č. dům. Us.
Pdl.

Čtyřpažní, tetrabrachius.

Čtyřperák, u, m. Č. zubatý, čtverozpěr,
Federwiderhaken, v horn. Hrbk.

Čtyřpěšec, šce, m., ve hře šachové.

Čtyrrožka, y, f. = čtyrrohá čepice hu-
lánská. Tbz.

Čtyrstranný, vierseitig. Č. hranol. Šf.

III. 637.

Čtyrštítý, tttQÚqiaAoí-, vierfach geschirmt.
Lpř.

Čtyřuchý, tetrotus.

Čtyrvládí, n., TfT£W£/, Tetrarchie. Lpř.

Čtyrvrstvý, vierschichtig. Lpř.

Čub, u, m., čuprina = cop na temeni
hlavy jinak zcela holé; chumáč dlouhých
chlupů na týle koně visící přes čelo k očím.
Ott. VI. 837.

Čuba = největší klín, jenž se vráží do
pařezu, aby se rozštípil. V Plzeň. Otm. —
Č. vz Šuba. — Č. vězení v Kolíně v 17.
stol. Wtr. Obr. II. 836.

Čubabka, y, f., druh sýkor. Šír. Pt.

Čubák, a, m. = kdo čubá. Vz. násl.

Čubati = čekati. Čce. Tkč.

Čubelík, u, m. = huculská nádoba na
pivo. Ott. VI. 819.

Čuberbabka, y, f. = sýkora modřínka.
Šír. Pt.

5. Čubka =škaredá ženská, divně oble-
čená. Val. Vc.

Čubrný = čiperný. Val. Slavč. 20.

Čubuk, u, m., vz Čibuk (2. dod.).

Čuć čuč =cítiti. Opav. Šb. D. 58.

v čuci =nenadále. Prus. Slez. Mus. 1892.
400.

Čučer, čru, m., ancita, zastr. Pršp. 68.
73.

Čučkati = čubati, čekati ČT. Tkč.