1225

Dalekozírný. D. brejle. Ott. VI. 628.

Dalekozrakosť. Cf. Ott. VI. 881,

Daleký. Ješto sú další světa. Št. Uč.
122. b.

Dálí = vzdálený, daleký jsa od vody,
dálí jsa od ohně. Št. N. 212. — Ib. 79., 27.

Dalibor z Kozojed Cf. Bačk. Písm.493.,
Ott. VI. 883.

Daliborka věž. Arch VIII. 291. Nouze
naučila Dalibora housti = na skřipci pravdu
vyznati. Ott. VI. 883

Dalimil. Cf. Pyp. K. II. 537., Bačk.
Písm. I. 214., Mus. 1861. 209., D. Gesch.
143. nn., Ott. VI. 286. a, 884.

Dálkový vlak, Fern-, Externzug. Tch.
1889. 77.

Dalmacie. Cf. Ott. VI. 889 nn.

Dálnozraký, weitsichtig. Vrch. F. II.
284.

Daltonismus. Cf. Ott. VI 909.

Dáma = milá. Počítali ji za tvou dámu.
Črn. Zuz. 185.

Damascenus Marek. — Dam. (Jan Dama-
scenský) je klášterní jméno a Marek příjmí
spisovatelovo. Vz Marek (2. dod ). Mus.
1892. 334.

Dambonit, u, m , v lučbě. Rm. I. 565.

Dambosa, y, f., v lučbě Vz Rm. 1.
565.

Dámek, mka, m. = Adámek. Prss.

Damma, y, f., v lučbě. Vz Rm. II. 369.

Dammara, dammaroň, agathis, rostl.
Ott. VI. 923.

Dammarový. D. pryskyřice. Ott. VI.
924.

Daň. Vz Ott. VI. 928. nn.

Danaburit, u, m. = bezvodý orthosilikat.
Ott. VI. 940.

Danaj, e, m. = koulavá (tanec). Mor.
NZ. 1893. 499.

Dánce, e, m. (dancze), tribunus, zastr.
Pršp. 41. 13. — D., praebenda, zastr. Pršp.
38., 45.

Dančovsko, a, n. = vyvýšenina v Se-
milsku. Mzr. 3., 5.

Daněk, ssavec. Vz Ott. VI. 943. — D.
Jos., nar. 1819 Ib.

Daneš, e, m., vz Daniel (2. dod.). —
D. Frant., děkan v Peruci. ¹³/₇ 1807.—⁴/₅ 1892.
Cf. Ott. VI. 944.

Daniel, e. D. Lhrg. 167. D., skráceně:
Dach, Daneš, Dašek. Mus. 1889. 164. — D.
a S. Barbora. Mus. 1873. 455.

Dankovský Řeh. Cf. Ott. VI. 954.

Ďar, u, m. = vápenný tuf. Krok. 1821.

Darda, hra v karty. Vz Ott. VII. 43.

Dařek, řku, m., rybník u Vojnova Městce.
Vlchř.

Darmohledky. Vím o d-kách. Kde?
Hen! A když se dívá oslovený, kde ? ,Darmo
hledíš', vysmívají se ošálenému. Rgl. exc.

Darmopřísežník, a, m. Zlolejce a dle
velikosti provinění svého kruhem n. trdlicí
buď trestán. Orth. Nástin dějin J. Hrad.
I. 40.

Darmotlach, a, m., jm. prokutatorů. Kom.
Lab. 69.

Darmožerný, umsonst fressend. D.
trubec. Šf. Strž. I. 578.

Dárnosť, i, f. Z naší d-sti, milosti a
k přetržení svárov ustavujeme, aby. Arch.
IX. 467.

Darostle, e, f., vanoschophus, zastr.
Rozk.
Darování. Cf. Ott. VII. 55. nn.
Darwinova nauka. Cf. Ott. VII. 60. nn.
Ďas. Cf. Mách. 34., Světz. 1883. 116. —
Ď. mořský, ryba. Vz Brm. III. 3. 141.,
Smunec.

Dáseň = přehrádka v makovici. Mezi
d-mi je mnoho máku. U Slavkovic na Mor.
Knrz.
Dásněnka, y, f., glosupa, zastr. Rozk.
Dásňolícní, gingivobuccalis.
Dásňortový, gingivolabialis.
Dastich Jos. Cf. Ott. VII. 67.
Daša, die Bača = ras. Vz toto.
Dašický, Arch. VII. 536., 538., VIII.
587.

Datel pták. Cf. Ott. VII. 76. — D. Jos.,
spis., nar. 1840. Vz Ib. 73.
Datelen, daturus. Ž. kl. CZ. 73.
Dáti. Cf. Brt. Ruk. 9. (brousek), List.
fil. 1886. 299.—301., 1892 374., Jir. Mor.
66. (o tvarech). D. v dialektech českoslov.
Vz Listy fil. 1887. 443. Z nichž (pověstí)
o prebývání Čudů v týchž stranách tušiti
se dá. Šf. Štrž. I. 335 Dej mi kousek. Kdo
dá, přijde na zlatého koníčka; kdo nedá,
přijde na prašivou svini (tak říkává žebro-
nící). Us. Rgl. Mnoho to nedá (práce). Us.
Však já mu dám, až mu dám (hrozba)! Na
Zlínsku. Brt. Prsten mi dé (dej). Sš. P.
384. Dý (dej) mi ho do ručičky. Ib. 762.
Moc tvú dám v ruku jeho. Pror. II. b.
Ktož pro Bóh život dadí. Št. Ř. 28. b.
Dadí se užéci. Alb. 19. b. Když dadie písmo
čísti Pror. Isa. 29. 11. Všeci sa dali (= za-
čali) smíť (smáti). Val. Slavč. 45. a j. tam.
Dativ. Jím jsou vyjádřeny: 1. předmět,
Gb. Ml. II. 115., 116., 2. doplněk, 120.,
3. příslovečné určení, 120., 4. přívlastek
121. Cf. D. Lhrg. 295. nn., Ott. VII. 75.
D. s inft. Vz Gb. Ml. II. 15., Ott. VII. 75.
Dvojí d. Ib. Gb. §. 399. D. abs. Vz Ott. VII.
75. — Pojal sobe ženě (za ženu) hpannu.
Leg. o sv. Anně. 16.

Datlovka, y, f., lithodomus, lithophagus,
die Steindattel, skeble. Brm. IV. 2. 367.—
D., druh jablek. Na Slov. Rr. MBš.

Datosměnka, y, f. = směnka splatná
jistý čas po vydání. Ott. VII. 76.

Dav, u, m., pressura. D. lidí pro stok
moře. B. mik.Luk. 21., 25. D. v zemích.
Hus. II. 10. — Žena, když porodí dietě, ne-
pomní na dav pro radosť. Ib. 171. — Ve
smyslu houfu nevyskýtá se d. leč teprv na
počátku 19. věku; staré biblické texty ve-
směs mají jen ,zástup'. Jir. Mor. 80.
Davák, a, m., bimo, zastr. Pršp. 46. 63.
Dávati, indere. Tvrdým srdcóm vdavaše
milosť. Ev. ol. 71.
Dávení, davidlo. Vz Ott. VII. 87., 93.
Davie, mane, zastr. Pršp. 8. 62.
Daviren, lemphinceatus, monstrum?,
zastr. Pršp. 12.

Dáviti, premere, suffocare. Jiezvy tělu
vdávené, impressa. Ev. ol. 82. Od vdávení
svatých jizev; Bude vdávení veliké. Ib. 87.,