1229

Děvečský plod. Marg. v. 474.

Devět. Vz Šf. III. 637.

Devětnice. e, f. = peřina devítiloketní.
U Turn.

Děvička, y, f. = dívka. Hank. Sb. 283.
a j.

Děvkon, u, m. Jestli měsiec v děvkoně,
vrhcáby hráti odpolu. Planetář 15. stol ,
Zbrt. Hry 109., 173.

Devla = urostlá dievka (žertem); necudná
dievka (ve zlém smyslu). Slov. Phľd. XII.
317.

Devocian, a, m D. de voce zpívá. Bl.
227.

Děvonák, m., dracopea, zastr. Rozk.,
Pršp. 21. 592.

Děvoniš, e, m. = Dionysius. Ž. kl. 149.
b. 12.

Dextran, u, m., v lučbě. Vz Rm. I 582.

Dezna, y, f., vz Tezna (dod.).

Deža strč. = dojení Šf. III. 563.

Dch spodobuje so v tk na Dol. ve slově
zatknoť se (zadchnouti se, zalknouti se).
List. fil. 1891. 428.

Dchel, dchol, m., oregmon, zastr. Rozk.,
Veleš , Pršp. 50. 80

Dchnouti, spirare. Cf. Nadchnouti, Jir.
Mor. 39.

Dchnutí, n. = dechnutí. Výb. II. 1269.

Diacetamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 411.

Diacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I.
359.

Diakritický pravopis obsahující tečky
a čárky nad literami kladené za znaménka
rozeznávající (diakritická). Gb. Ml. I. 223.
Cf. Ott VI. 277.

Dialdan, u, m., v lučbě. Rm. I. 350.

Dialektologie, e, f. D. zabývá se po-
drobným studiem řeči lidové, Mtc. 1892.
290

Dialurový. D. kyselina. Rm. I. 59í.

Dialyl, u, m , v lučbě. Rm. I. 322.

Diamant chtání proti nákazám, potla-
čuje hněv a odvracuje manžele od cest
bludných, rozplameňuje lásku manželskou.
Kár. listy.

Diamidobenzol, u, m, v lučbě Vz Rm.
II. 41.

Diastasa, vz Maltin.

Diazobenzolimid, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 42.

Díble, ete, n. = diblík.

Dibličití. V kamnech zahnítila, dlouho
d-la (šukala) Rais Vým. 112

Diblík z dieblík. Krnd. 148 a., List.
fil. 1889. 292, Mách 169., Jitřenka 1890.
93.

Dibromhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 305.

Dibutyryl, u, tn., v lučbě. Vz Rm. II.
276.

Didaktika. Vz Pal. Rdh. I. 254 Pozn.

Diece, dietce = dítě. Kat. 1932.

Dieka. Smrť trpočí je bez jich dieky =
bezděčně. Št. Kn. š. 277. 14.

Dielo = dílo; věc, záležitosť, skutok.
Slov. Czm 82.

Dietrich Prokop Cf. Mus. 1892. 335.

z Dietrichu ryt. Lud , hud. 1804.—1858.
Srb. 121.

Dievčatisko, a, n = děvčisko. Slov. Orl.
XI. 143.

Dievče, gt. dievčence.

Dievčence, vz Dívčence a předcház.

Dieža, e, f. = pýchovna. Slov Zátur.

Difenový. D. kyselina. Rm. II. 289.

Difenylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 287.

Difenyldikarbonový. D. kyselina. Vz
Rm II 289.

Difenyldimethylaethan, u, m. Vz Rm.
II 232.

Difenyldimethyldiamidaethan. Josef
Schneider.

Difenylenglykolový. D. kyselina. Rm
II. 285.

Difenylenketon, u, m., v lučbě. Rm. II.
281.

Difenylenoxyd, o, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 277.

Difenylensulfid, u, m , v lučbě. Vz Rm.
II. 277.

Difenylftalid, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 252.

Difenylfumarový. D. kyselina. Vz Rm.
II. 257.

Difenylkarbonový. D. kyselina. Vz Rm.
II. 288.

Difenylmethan, u, m., v lučbe. Vz Rm.
II. 230.

Difenylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
276.

Difenyltolylmethan, u, m., v lučbě
Vz Rm. II. 241.

Differencialní celní sazby = různé, na-
proti Rakousku ku př. jiné a naproti jiným
státům zase jiné.

Diffuseur v cukrov. Cf Ott. V. 763. a.

Digalový. D. kyselina. Vz Rm. II. 161.

Diglykolový. D. kyselina. Vz Rm. I.
456.

Dihydrid, u, m. D. anthracenu. Vz Rm.
II. 260.

Dichlorhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 304.

Dichord. Vz KP. II. 282.

Dichroid, u, m., iolith, kremičitan hlí-
nitohořečnatoželeznatý. Vz Ott. V. 624

Dikast z Miřkova Jiřík. Mus. 1888. 472.

Dil, goth dails. Šf Strž. I. 63. Díl
(= dílem z pilnosti) a více . . . Bart. III.

Dilatator, u, m, = rozšiřovač, lat. D.
děložní.

Dílnák, a, m. = dílovedoucí, Werkführer.
Šd.

Dílnosť Láska boží a d. ducha sv. tě
navštěvuj. Bart. 234.

Dílo, gt pl. děl. Gb. Ml. I. 86.

Dimethyl. u, m., v lučbě. Vz Rm. 1.
151.

Dimethylanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II 27.

Dimethylanthracen, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 262.

Dimethyljantarový. D. kyselina. Vz
Rm. I. 517.

Dimethylnaftalin, u, m. v lučbě. Vz
Rm II. 313,

Dinaftyl, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
317



	1229

	Děvečský plod. Marg. v. 474. Devět. Vz Šf. III. 637. Devětnice. e, f. = peřina devítiloketní. U Turn. Děvička, y, f. = dívka. Hank. Sb. 283. a j. Děvkon, u, m. Jestli měsiec v děvkoně, vrhcáby hráti odpolu. Planetář 15. stol , Zbrt. Hry 109., 173. Devla = urostlá dievka (žertem); necudná dievka (ve zlém smyslu). Slov. Phľd. XII. 317. Devocian, a, m D. de voce zpívá. Bl. 227. Děvonák, m., dracopea, zastr. Rozk., Pršp. 21. 592. Děvoniš, e, m. = Dionysius. Ž. kl. 149. b. 12. Dextran, u, m., v lučbě. Vz Rm. I 582. Dezna, y, f., vz Tezna (dod.). Deža strč. = dojení Šf. III. 563. Dch spodobuje so v tk na Dol. ve slově zatknoť se (zadchnouti se, zalknouti se). List. fil. 1891. 428. Dchel, dchol, m., oregmon, zastr. Rozk., Veleš , Pršp. 50. 80 Dchnouti, spirare. Cf. Nadchnouti, Jir. Mor. 39. Dchnutí, n. = dechnutí. Výb. II. 1269. Diacetamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 411. Diacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I. 359. Diakritický pravopis obsahující tečky a čárky nad literami kladené za znaménka rozeznávající (diakritická). Gb. Ml. I. 223. Cf. Ott VI. 277. Dialdan, u, m., v lučbě. Rm. I. 350. Dialektologie, e, f. D. zabývá se po- drobným studiem řeči lidové, Mtc. 1892. 290 Dialurový. D. kyselina. Rm. I. 59í. Dialyl, u, m , v lučbě. Rm. I. 322. Diamant chtání proti nákazám, potla- čuje hněv a odvracuje manžele od cest bludných, rozplameňuje lásku manželskou. Kár. listy. Diamidobenzol, u, m, v lučbě Vz Rm. II. 41. Diastasa, vz Maltin. Diazobenzolimid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 42. Díble, ete, n. = diblík. Dibličití. V kamnech zahnítila, dlouho d-la (šukala) Rais Vým. 112 Diblík z dieblík. Krnd. 148 a., List. fil. 1889. 292, Mách 169., Jitřenka 1890. 93. Dibromhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 305. Dibutyryl, u, tn., v lučbě. Vz Rm. II. 276. Didaktika. Vz Pal. Rdh. I. 254 Pozn. Diece, dietce = dítě. Kat. 1932. Dieka. Smrť trpočí je bez jich dieky = bezděčně. Št. Kn. š. 277. 14. Dielo = dílo; věc, záležitosť, skutok. Slov. Czm 82. Dietrich Prokop Cf. Mus. 1892. 335. z Dietrichu ryt. Lud , hud. 1804.—1858. Srb. 121.	Dievčatisko, a, n = děvčisko. Slov. Orl. XI. 143. Dievče, gt. dievčence. Dievčence, vz Dívčence a předcház. Dieža, e, f. = pýchovna. Slov Zátur. Difenový. D. kyselina. Rm. II. 289. Difenylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 287. Difenyldikarbonový. D. kyselina. Vz Rm II 289. Difenyldimethylaethan, u, m. Vz Rm. II 232. Difenyldimethyldiamidaethan. Josef Schneider. Difenylenglykolový. D. kyselina. Rm II. 285. Difenylenketon, u, m., v lučbě. Rm. II. 281. Difenylenoxyd, o, m., v lučbě. Vz Rm. II. 277. Difenylensulfid, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 277. Difenylftalid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 252. Difenylfumarový. D. kyselina. Vz Rm. II. 257. Difenylkarbonový. D. kyselina. Vz Rm. II. 288. Difenylmethan, u, m., v lučbe. Vz Rm. II. 230. Difenylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 276. Difenyltolylmethan, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 241. Differencialní celní sazby = různé, na- proti Rakousku ku př. jiné a naproti jiným státům zase jiné. Diffuseur v cukrov. Cf Ott. V. 763. a. Digalový. D. kyselina. Vz Rm. II. 161. Diglykolový. D. kyselina. Vz Rm. I. 456. Dihydrid, u, m. D. anthracenu. Vz Rm. II. 260. Dichlorhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 304. Dichord. Vz KP. II. 282. Dichroid, u, m., iolith, kremičitan hlí- nitohořečnatoželeznatý. Vz Ott. V. 624 Dikast z Miřkova Jiřík. Mus. 1888. 472. Dil, goth dails. Šf Strž. I. 63. Díl (= dílem z pilnosti) a více . . . Bart. III. Dilatator, u, m, = rozšiřovač, lat. D. děložní. Dílnák, a, m. = dílovedoucí, Werkführer. Šd. Dílnosť Láska boží a d. ducha sv. tě navštěvuj. Bart. 234. Dílo, gt pl. děl. Gb. Ml. I. 86. Dimethyl. u, m., v lučbě. Vz Rm. 1. 151. Dimethylanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II 27. Dimethylanthracen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 262. Dimethyljantarový. D. kyselina. Vz Rm. I. 517. Dimethylnaftalin, u, m. v lučbě. Vz Rm II. 313, Dinaftyl, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 317