Předchozí (1228)  Strana:1229  Další (1230) |
|
|||
1229
|
|||
|
|||
Děvečský plod. Marg. v. 474.
Devět. Vz Šf. III. 637.
Devětnice. e, f. = peřina devítiloketní.
U Turn. Děvička, y, f. = dívka. Hank. Sb. 283.
a j. Děvkon, u, m. Jestli měsiec v děvkoně,
vrhcáby hráti odpolu. Planetář 15. stol , Zbrt. Hry 109., 173. Devla = urostlá dievka (žertem); necudná
dievka (ve zlém smyslu). Slov. Phľd. XII. 317. Devocian, a, m D. de voce zpívá. Bl.
227. Děvonák, m., dracopea, zastr. Rozk.,
Pršp. 21. 592. Děvoniš, e, m. = Dionysius. Ž. kl. 149.
b. 12. Dextran, u, m., v lučbě. Vz Rm. I 582.
Dezna, y, f., vz Tezna (dod.).
Deža strč. = dojení Šf. III. 563.
Dch spodobuje so v tk na Dol. ve slově
zatknoť se (zadchnouti se, zalknouti se). List. fil. 1891. 428. Dchel, dchol, m., oregmon, zastr. Rozk.,
Veleš , Pršp. 50. 80 Dchnouti, spirare. Cf. Nadchnouti, Jir.
Mor. 39. Dchnutí, n. = dechnutí. Výb. II. 1269.
Diacetamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 411.
Diacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I.
359. Diakritický pravopis obsahující tečky
a čárky nad literami kladené za znaménka rozeznávající (diakritická). Gb. Ml. I. 223. Cf. Ott VI. 277. Dialdan, u, m., v lučbě. Rm. I. 350.
Dialektologie, e, f. D. zabývá se po-
drobným studiem řeči lidové, Mtc. 1892. 290 Dialurový. D. kyselina. Rm. I. 59í.
Dialyl, u, m , v lučbě. Rm. I. 322.
Diamant chtání proti nákazám, potla-
čuje hněv a odvracuje manžele od cest bludných, rozplameňuje lásku manželskou. Kár. listy. Diamidobenzol, u, m, v lučbě Vz Rm.
II. 41. Diastasa, vz Maltin.
Diazobenzolimid, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 42. Díble, ete, n. = diblík.
Dibličití. V kamnech zahnítila, dlouho
d-la (šukala) Rais Vým. 112 Diblík z dieblík. Krnd. 148 a., List.
fil. 1889. 292, Mách 169., Jitřenka 1890. 93. Dibromhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 305. Dibutyryl, u, tn., v lučbě. Vz Rm. II.
276. Didaktika. Vz Pal. Rdh. I. 254 Pozn.
Diece, dietce = dítě. Kat. 1932.
Dieka. Smrť trpočí je bez jich dieky =
bezděčně. Št. Kn. š. 277. 14. Dielo = dílo; věc, záležitosť, skutok.
Slov. Czm 82. Dietrich Prokop Cf. Mus. 1892. 335.
z Dietrichu ryt. Lud , hud. 1804.—1858.
Srb. 121. |
Dievčatisko, a, n = děvčisko. Slov. Orl.
XI. 143. Dievče, gt. dievčence.
Dievčence, vz Dívčence a předcház.
Dieža, e, f. = pýchovna. Slov Zátur.
Difenový. D. kyselina. Rm. II. 289.
Difenylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 287. Difenyldikarbonový. D. kyselina. Vz
Rm II 289. Difenyldimethylaethan, u, m. Vz Rm.
II 232. Difenyldimethyldiamidaethan. Josef
Schneider. Difenylenglykolový. D. kyselina. Rm
II. 285. Difenylenketon, u, m., v lučbě. Rm. II.
281. Difenylenoxyd, o, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 277. Difenylensulfid, u, m , v lučbě. Vz Rm.
II. 277. Difenylftalid, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 252. Difenylfumarový. D. kyselina. Vz Rm.
II. 257. Difenylkarbonový. D. kyselina. Vz Rm.
II. 288. Difenylmethan, u, m., v lučbe. Vz Rm.
II. 230. Difenylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
276. Difenyltolylmethan, u, m., v lučbě
Vz Rm. II. 241. Differencialní celní sazby = různé, na-
proti Rakousku ku př. jiné a naproti jiným státům zase jiné. Diffuseur v cukrov. Cf Ott. V. 763. a.
Digalový. D. kyselina. Vz Rm. II. 161.
Diglykolový. D. kyselina. Vz Rm. I.
456. Dihydrid, u, m. D. anthracenu. Vz Rm.
II. 260. Dichlorhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 304. Dichord. Vz KP. II. 282.
Dichroid, u, m., iolith, kremičitan hlí-
nitohořečnatoželeznatý. Vz Ott. V. 624 Dikast z Miřkova Jiřík. Mus. 1888. 472.
Dil, goth dails. Šf Strž. I. 63. Díl
(= dílem z pilnosti) a více . . . Bart. III. Dilatator, u, m, = rozšiřovač, lat. D.
děložní. Dílnák, a, m. = dílovedoucí, Werkführer.
Šd. Dílnosť Láska boží a d. ducha sv. tě
navštěvuj. Bart. 234. Dílo, gt pl. děl. Gb. Ml. I. 86.
Dimethyl. u, m., v lučbě. Vz Rm. 1.
151. Dimethylanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II 27. Dimethylanthracen, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 262. Dimethyljantarový. D. kyselina. Vz
Rm. I. 517. Dimethylnaftalin, u, m. v lučbě. Vz
Rm II. 313, Dinaftyl, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
317 |
||
|
|||
Předchozí (1228)  Strana:1229  Další (1230) |